(71.117) Hra: Co přinesl 25.9.13 – Superaféra 105

29. září 2013 | 08.00 |


Ve středu 25.9.2013 se několikrát přímo i nepřímo zviditelnil M. Zeman. Kromě svého turné tradičně doprovázeného provokativními bonmoty se jednalo zejména o jeho nestandardní návrh podnikatelské sféře, viz zpráva z Novinky.cz:

Prezident Miloš Zeman v souvislosti s pondělním setkáním s přispěvateli do svého Nadačního fondu na splácení státního dluhu oznámil, že po podnikatelích, kteří jej budou doprovázet na zahraničních cestách, bude chtít, aby na umoření dluhu přispěli. Zeman to napsal na svém facebookovém profilu. Zeman stávajícím dárcům poděkoval, mrzí jej však fakt, že se k nim nepřidala podnikatelská sféra. "Ale až budou chodit různí lidé a budou říkat - já bych potřeboval, abyste mě zařadil do podnikatelské mise, nebo já bych potřeboval, abyste se za nás přimluvil - v tomto případě přistoupím k vydírání, protože státní dluh je nás všech, ne jen dolních 10 000 000,” uvedl prezident. "Nedělám si iluze, že tato kapka v moři povede k drastickému snížení státního dluhu,” uvedl v červnu, když fond představoval. Sám do něj každý měsíc dává 60 000 korun, tedy třetinu svého platu. Aktuálně se na účtu sešlo 310 532 korun. Mluvčí prezidenta Hana Burianová v Radiožurnálu upřesnila, že to bude jen jedna z podmínek, na jejichž základě bude prezident podnikatele do mise vybírat. Připomněla, že Zeman se chce řídit hlavně potenciálním přínosem podnikatele a jeho šancemi uzavřít kontrakty. V prvních měsících po zvolení do úřadu prezidenta Zeman navštívil všechny státy sousedící s Českou republikou. První návštěva mířila tradičně na Slovensko, následně zavítal do Rakouska, Polska a Německa. Minulý týden zavítal do bruselského centra EU.

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/314245-budu-vydirat-podnikatele-aby-prispeli-na-statni-dluh-priznal-zeman.html

Uvedený návrh (který není tak protismyslný, jak by se mohl zdát na první pohled) svědčí o tom, že ekonomickou základnu pro svou politiku M.

Zeman hledá mezi těmi, kterým dle svých sil umožní otevřít dveře do světa a vydělávat na základě "bezpředsudkového" (dále upřesním, co to znamená) obchodování s těmi státy, se kterými dosavadní zahraniční politika vzájemně výhodný obchod dosud omezovala. Uvalení "protekčního poplatku" či "protekční daně" určené k symbolickému umořování dluhu není proti podnikatelské sféře usilující o rozšíření možností zahraničního obchodu, ale naopak, sleduje posílení vlivu této lobby. Několikrát jsem psal o tom, že M. Zeman má dobře kalibrovaný instinkt a k tomu vynikající odborné zázemí v oblasti mezinárodních vztahů personifikované H. Kmoníčkem. V daném případě jde o hledání alternativní ekonomické základny vůči té, která vychází z působení struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Tyto struktury si osedlaly většinu politických subjektů i dalších institucí. "Krycí ideové paradigma" těchto struktur (které nazývám též globálně sdílené základní ideové paradigma) vedlo k podstatnému omezování exportních možností. Připomenu, co příslušným globálně sdíleným základním ideovým paradigmatem, které současně funguje jako "krycí ideové paradigma", nazývám:

- Prosazování silových řešení doslova "za každou cenu".

- Pěstování obrazu nepřítele a výroba reálného nepřítele (právě uplatňováním silových řešení).

- Používání dvojího metru k demonstrování moci a možnosti využívat in-side informace při ovlivňování chování osob.

- Kontrola chování osob v oblasti politické reprezentace vlastní země i ostatních zemí (jejich monitorování, výroba kompromitujících materiálů, vydírání, protěžování i "měkké" řízení formou poskytování in-side informací, přičemž to poslední je bezprostředně spojeno s prosazením silového řešení za každou cenu).

Právě takovéto základní ideové paradigma totiž umožňuje efektivně zastírat a překrývat činnost struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad působících v globálním i lokálním měřítku.

Viz: http://radimvalencik.pise.cz/617-71-112-hra-co-prinesl-20-9-13-superafera-100.html

To, o co M. Zeman usiluje, je spojeno se sporem o to, zda máme nekriticky přejímat konkrétní postoje "nadřízených" zemí v oblasti mezinárodní politiky vycházející z "krycího ideového paradigmatu", a to i na úkor oslabování naší ekonomické pozice ve světě, nebo se chovat více samostatně, více svéprávně. To je mj. i hlavním sporem personifikovaným polaritou Zeman – Schwarzenberg. K. Schwarzenberg z hlediska podřizování se globálně sdílenému základnímu ideovému paradigmatu dělal až příliš vstřícně "politiku možného".

S tím souvisí i další zpráva, která ukazuje chybný odhad TOP, pokud jde o základní zaměření její kampaně – tj. na ochranu země před pokusem zavést prezidentský systém (převzato z iDNES.cz):

Téměř 80 procent respondentů, kteří mezi 29. srpnem a 8. zářím odpovídali na otázky ohledně správnosti přímé volby prezidenta a požadavků na jeho funkci, se shoduje v tom, že přímá volba prezidenta byla na místě. Přímá volba pak nepochybně znamenala i posílení prezidentova mandátu. Z výsledků výzkumu vyplývá, že si 60 procent lidí přeje, aby v čele našeho státu byl prezident, který bude mít i rozsáhlé výkonné pravomoci. Důvěra v prezidenta Miloše Zemana také od jeho březnového nástupu do funkce mírně vzrostla. Silného prezidenta zvoleného přímou volbou častěji schvalují příznivci levicových stran. Bezmála stoprocentně se tak vyjádřili sympatizanti SPOZ, pozadu však nezůstali ani stoupenci ČSSD a KSČM. Pochybnosti o správnosti přímé volby prezidenta jsou naopak nejčastější mezi příznivci pravice, tedy ODS a TOP 09. Stoupenci TOP 09 si také zcela nejméně často přejí silného prezidenta. Další otázkou bylo, zdali si respondenti myslí, že je správné, aby stál prezident zcela mimo politické strany. Drtivá většina z nich, 87 procent, se domnívá, že nadstranická hlava státu je nutností, prakticky polovina lidí je o tom přímo přesvědčena. Jen zhruba každý osmý se přiklání k opačnému názoru. Požadavek nadstranickosti prezidenta je přitom jakousi konstantou českého veřejného mínění. Sdílí ho naprostá většina obyvatel Česka přinejmenším už od druhé poloviny 90. let minulého století.

Viz: http://zpravy.idnes.cz/pruzkum-o-prime-volbe-prezidenta-a-jeho-funkcich-fuy-/domaci.aspx?c=A130923_142618_domaci_maq

Kampaň TOP se tak ocitá poněkud "mimo mísu" a tato strana se podobně jako ODS dostává do obtíženého postavení. Mj. i proto, že nedokázala dostatečně vyhodnotit, proč její účast ve "stojedničkovém" vládnutí skončila tak, jak skončila. Stále je ještě v zajetí považování za normální toho (takového porušování obecně přijatých zásad), co normální není.

S tím mj. souvisí neúspěšná snaha TOP "překrýt" základní spor. Spor o to, do jaké míry máme kriticky či nekriticky přejímat ty postoje "nadřízených zemí" v oblasti mezinárodního dění, které vyplývají z výše prezentovaného globálně sdíleného základního ideového paradigmatu. Tento spor se TOP pokouší překrýt vyvoláním obavy o právní stát a bojem proti údajné hrozbě přechodu k prezidentskému systému. Jak je vidět, příliš se jí to nedaří. A bude na to muset v průběhu volební kampaně ještě nějakým způsobem reagovat.

Následující zprávu uvádím spíše jako ilustraci toho, jak v současné době globálně sdílené základní ideové paradigma selhává, jak bylo účelově zneužíváno a jak bylo globálně manipulováno nejen s veřejností, ale i politickou reprezentací zemí, včetně těch nejmocnějších a nejvýznamnějších. Jedná se o zprávu převzatou z iDNES.cz:

Rozkol v řadách syrské opozice se prohlubuje. Celkem 13 povstaleckých skupin konstatovalo, že Západem podporovaná Národní koalice sil revoluce a syrské opozice nereprezentuje jejich zájmy. Síly bojující proti syrskému diktátorovi Bašáru Asadovi se tak dále tříští. K úternímu prohlášení, ve kterém se rebelské organizace distancují od exilové Koalice, se připojily nejen islamistická Fronta an-Nusrá a další islamistické skupiny, ale i některé jednotky Syrské osvobozenské armády. Ta je obecně považována za organizaci nábožensky umírněných, ba i levicových rebelů. Povstalci ve zmíněném dokumentu rovněž požadují, aby "všechny opoziční - vojenské i občanské - skupiny přijaly společný koncept vlády vycházející z islámského práva jako jediného zdroje legislativy". Rebelové, kteří se vydělili z hlavního opozičního proudu, se tak přiklonili k názorů islámských radikálů. Podle reportéra stanice BBC Kevina Connollyho je patrné, že islamistické skupiny získávají v rámci protiasadovské opozice navrch. K tomu sílícímu proudu se pak v rostoucí míře přiklánějí i dosud umírnění bojovníci z jiných jednotek. Tento vývoj nahrává diktátorovi Asadovi a jeho spojencům - především pak Rusku a Hizballáhu, libanonskému hnutí radikálních šíitů. Ti již od počátku syrského konfliktu (březen 2011) opakují, že občanská i ozbrojená opozice je v područí teroristů z Al-Káidy. Prohlášení převážně islamistických skupin přichází několik dní poté, co se na severu Sýrie střetli islamisté s umírněnými bojovníky. Znepřátelené rebelské skupiny nakonec uzavřeli vratké příměří: málokdo však pochybuje o tom, že mezi oběma opozičními tábory ještě dojde k měření sil.

Viz: http://zpravy.idnes.cz/islamiste-a-rebelska-koalice-v-syrii-d7r-/zahranicni.aspx?c=A130925_144751_zahranicni_paw

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře