Z domácího vězení/2: Meresjev na koloběžce

24. únor 2017 | 07.00 |

Předcházející díl:

http://radimvalencik.pise.cz/4280-z-domaciho-vezeni-1-pad.html

Stojím, noha bolí víc a víc, k autu chybí skoro kilometr. Asi po deseti minutách se objevuje mladík na koloběžce. Té moderní. Zastavil jsem ho, stručně mu vysvětlil situaci, a naléhavě ho poprosil o zapůjčení jeho chlouby na dojezd k autu.

Váhavě mi ji předal. Nedůvěřoval mi. Když jsem si na koloběžku stoupnul, hned jsem pochopil proč. Naposledy jsem jel na koloběžce před 55 léty. Od té doby se i v této oblasti leccos změnilo. Současné koloběžky jsou jako rakety a vůbec se nedivím, že ji miluje a obával se, že mu s ní mohu ujet. Hned jsem musel začít brzdit, abych ho uklidnil.

Nejdřív jsem zkusil mít oporu ve zdravé noze a odrážet se poraněnou, ale to nešlo. Obrácená pozice mně umožňovala poměrně efektivní přepravu. Nemocná noha unesla tíhu těla a zdravou jsem se bez problémů odrážel. Během krátké chvíle jsem zjistil, že se stačí jednou odrazit, opřít zdravou nohu o koloběžku a mohu jet i 50 metrů. Jen jsem musel neustále přibrzďovat ruční brzdou, aby mi mladík stačil. Bolelo to, ale Meresjev to měl určitě mnohem horší. Jako opravdový člověk jsem se moc necítil. S mladíkem jsem volně konverzoval, abych ho zbavil podezření. Moc se mně to nedařilo, koloběžku musel hodně milovat. Teprve, když jsem mu ukázal svoje auto, uklidnil se. A když jsem mu ještě jednou moc a moc poděloval, že mě zachránil, měl ze situace, které vznikla, i trochu radost.

Neodolal jsem a ještě udělal dvě foto Berounky z místa, kde jsem měl zaparkované auto. A ještě jsem vyfotil zajímavého ptáčka. Až se mi zahojí noha, vydám se postupně k jejím pramenům. Přesněji proti proudu Berounky a k pramenům říček, které se do Berounky spojují. Zvlášť se těším na krajinu Jaroslava Bašty, která je tam někde v dáli.

Za volant jsem se dostal bez problémů. Ale dokážu vůbec prošlápnout spojku? To mě zajímalo zvlášť, protože jsem ještě nevzdal cestu do Brna. Tolik jsem toužil popovídat o Richtovi, jak v souvislosti se současným tzv. neomarxismem, tak i v souvislosti s tzv. 4. průmyslovou revolucí. Richta viděl mnohem dál a mnohem přesněji. A to více než před 50. léty... Napsal jsem k tomu rozšířené teze formou pozvánky na akci a vůbec se mně nechtělo zklamat ty, co přislíbili účast:

http://radimvalencik.pise.cz/4274-uvidime-se-v-brne-na-besede-o-richtovi-21-2.html

Spojku jsem prošlápnul, i když to dost bolelo. Zařadil jsem trojku a toužil po zelené na semaforech. Rychlost jsem reguloval plynem tak, abych buď na semaforu stihnul zelenou, nebo se k němu přiblížil, až zelená naskočí a ostatní auta se rozjedou. Stal se malý zázrak, projel jsem plynule celkem asi 10 semaforů a zaparkoval až u domu blízko Národního divadla. Vzal z auta trekové hole a dopajdal domů.

Tam se mně dostalo poučení od manželky, že musím okamžitě na pohotovost. Jo. Ale v televizi začínal biatlon žen s volným startem, odpoledne pak muži. Zkusím, co to udělá do dalšího dne. Doufal jsem, že to bude jen výron s nataženými vazy a že to přechodím a rozchodím. Pro jistotu jsem však večer zatelefonoval naší rektorce a informoval ji o situaci. Katedru mám sestavenou dobře, takže výuku to neohrozí, ať se bude dít cokoli. Kdybych se musel na čas vzdát přednášení, moc by mě to mrzelo. Poprvé po delší době mám dvě skupiny prvňáků, kteří skvěle reagují a vnímají to, co přednáším. Je radost je učit.

Stále jsem však ještě doufal, že v úterý odučím a pojedu do Brna na otočku popovídat o Richtovi. Abych uklidnil manželku, slíbil jsem jí, že ráno zajdu k doktorovi, a podle toho se uvidí.

(Pokračování)

A ještě foto, která jsem pořídil po úrazu doplněná loučením s jarem

Berounka po proudu. Vpravo je vidět údolí Břežanského potoka mezi Šancemi a Závistí.

Berounka proti proudu. Vlevo náznak pásma Brd za Cukrákem.

Ptáček. Chocholatá potápka. Nevím, jak se druh jmenuje.

Toto je ze sobotního výletu do Průhonického parku. Právě začíná kvést lýkovec. Byl tam zakázaný vstup. Zledovatělé chodníky. Přelezl jsem zeď a prošel je celý park. V pohodě.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (5x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář