Uvidíme se v Brně na besedě o Richtovi 21.2.?

19. únor 2017 | 08.24 |

Zvu se kamarády a další zájemce z Brna a okolí na akci, kterou pořádá Masarykova demokratická akademie,pobočný spolek Brno

v úterý 21. února  od 17 do 19 hodin

v budově Pozemstav Brno, Masarykova 31, v zasedací místnosti ve 2. patře (na konci chodby).

Viz:www.masarykovaakademie.cz

Jak je uvedeno na pozvánce:

Začátek formuláře

Beseda na téma:

Civilizace na rozcestí

Kniha "Civilizace na rozcestí: společenské a lidské souvislosti vědeckotechnické revoluce" je prací kolektivu 60 autorů pod vedením akademika Radovana Richty. Vyšla poprvé v roce 1966 a je dodnes asi vůbec nejpřekládanějším společenskovědním dílem, jehož originál vyšel v češtině. Přednášející nám přiblíží okolnosti vzniku publikace, její odkaz a aktuálnost i míru naplnění jejího obrazu budoucího vývoje společnosti, která je dnes naší současností.

Doc. Ing. Radim Valenčík, CSc., vysokoškolský učitel, ekonom a politik, Praha

K tomu dodám některé další podrobnosti:

Richtovo dílo je dnes významné z několika důvodů:

- Ukazuje možnosti, které má společenská věda, pokud jde o ovlivnění společenského dění, ale i to, na jaké problémy její angažovanost může v různých dobách narážet.

- Upozorňuje na zásadní nedostatky přístupu Frankfurtské školy, tzv. kritické filozofie a na ni navazujícího dnešního tzv. neomarxismu (který je spíše ne-marxismem, protože nikdy nedosáhl pochopení základních prvků Marxova pojetí dějin, zejména pak pojetí dějin jako přírodně historického procesu).

- Umožňuje formulovat komplexnější alternativu ke konceptu tzv. Čtvrté průmyslové revoluce, resp. Průmyslu 4.0. Tj. to, že základní proměnou, před kterou stojí celá naše globální společnosti, není jen další fáze technologické změny, ale přesun těžiště ekonomiky do odvětví produktivních služeb orientovaných na nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu.

Richtovo dílo snese srovnávání s nejznámějšími koncepcemi vývoje společnosti, s nimiž přešel např. Fukuyama, Huntington, Inglehart (a v mnohém je překonává, přestože vznikla o hodně dříve). K tomu doporučuji jako podklad článek POLITICKO-EKONOMICKÁ REFLEXE SOUČASNÉHO STAVU GLOBÁLNÍ SPOLEČNOSTI (Miroslav Jurásek, Václav Leinweber, Radim Valenčík) uveřejněný v Politické ekonomii, který je celý dostupný online zde:

https://www.vse.cz/polek/1066

Hlavním přínosem R. Richty je pochopení Marxova pojetí podstaty člověka a vývoje společnosti jako přírodně historického procesu, procesu, ve kterém se sebeutváření člověka a společenský život odvíjí od procesu přetváření přírody. Vše, co dělá člověka člověkem, jeho základní atributy, vzniká při aktivním vztahování se člověka k přírodě. Tento moment Fraknfurtská škola (a její současní tzv. nemarxističtí pokračovatelé) nikdy nepochopili. A jak správně říkal Goethe, kdo si nezapne dobře první knoflík, ten se už dobře neobleče.

Proto Richta (který prostudoval v té době a bohužel i dnes málo známou Marxovu práci Grundrisse) celkem jasně viděl vývojový trend směřující ke společnosti, v níž se rozvoj schopností stává rozhodujícím faktorem ekonomiky, přičemž podmínkou ekonomické efektivnosti je to, aby svobodný rozvoj každého jednotlivce byl podmínkou rozvoje všech.

Obsahem úvodní slova budou mj.:

- Některé detaily z Richtova života (proč byl za protektorátu zatčen, jak se dostal z Terezína do Švýcarska, působení v roce 1968, iniciování dokumentu Před rozhodnutím).

- Srovnání Richty a Djilase (co Richta přehlédl, resp. nechtěl vidět).

- Jak souvisí vývoj společenských věd s tvorbou politických programů a politikou samotnou (několik aktuálních poznámek).

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář