Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/73

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/73

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html 

Doplňující poznámka k této části: Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Ani  jsem netušil, že průlom ve velmi důležité oblasti teorie otevře cestu k tak rychlé přípravě řady materiálů.

Nyní uveřejňuji patrně poslední příspěvek, byl letos přednesen na konferencích, konkrétně na 28. ročníku mezinárodní vědecké konference LIDSKÝ KAPITÁL A INVESTICE DO VZDĚLÁNĺ2025 zaměřené na problematiku Předpoklady a cesty k pozitivním změnám, viz: https://www.vsfs.cz/?id=1392-lidsky-kapital-a-investice-do-vzdelani. Vybrané pasáže z příspěvku odlišuji barvou a doplňuji poznámkami:

Kdy se vytvoří předpoklady pro změnu k lepšímu? Možná brzy – VIII.

Jak odstartovat pozitivní změny (zde a nyní)?

Pro odstartování pozitivních změn se v různých místech světa a v různých oblastech, v nichž setkává ekonomický a sociální rozvoj, nabízejí příznivé podmínky. Jako nejdůležitější lze na současné úrovni identifikovat následující:

1. V dané oblasti lze navrhnout a prosadit mechanismy slaďující zájmy (tj. mechanismy, jejich spuštěním si mohou všichni polepšit). [Hurwiczova podmínka]

2. Tato oblast je součástí hlavní společenské proměny – přechodu ke společnosti, ve které jsou dominantním sektorem produktivní služby zaměřené na člověka (rozvoj, uchování a uplatnění jeho schopností). [Podmínka vyplývající z řešení "hádanky dějin", tj. odpovědi na otázku, odkud kam jdeme]

3. V této oblasti existuje možnost kaskádového generování investičních příležitostí (využití jedněch otevírá cestu k využití dalších, které mají ještě větší ekonomické efekty), a to v dlouhodobé a představitelné perspektivně [Podmínka vyplývající z odpovědi na Hurwiczovu otázku "Ale kdo uhlídá strážce?" spojená s předpokladem, že všem se musí vyplatit dodržovat pravidla].

4. V několika podoblastech či souvisejících oblastech se nabízení synergické efekty, které umožňují vytváření horizontálních síťových vazeb mezi mikroekonomickými subjekty, v nichž se vyplatí kooperovat. [Podmínka odolnosti vůči prostředí, ve kterém dochází k iniciování nepřátelských her]

V naší zemi je několik oblastí, v nichž jsou tyto podmínky vytvořeny a v nichž lze s odstartováním pozitivních změn počítat. Nejpříhodnější je stabilizace systému průběžného penzijního pojištění perspektivní formou, tj. zvýšením motivace všech zúčastněných subjektů k dobrovolnému prodloužení doby produktivního uplatnění člověka dle jeho individuálních možností a podmínek.

Lze diskutovat o tom, jaký efekt to může přinést, jak může fungovat synergie celoživotního vzdělání (včetně přípravy na povolání, profesní kariéru počínaje předškolním vzděláním a různými formami postgraduálního vzdělání reagujícího na potřebu upgrade schopností člověka v důsledku technologických a návazně strukturálních změn), zdravotní a lázeňské péče zaměřené na prodloužení horizontu i zenitu produktivního uplatnění, firemní kultury zaměřené na vytváření tvůrčích, komplementárních, mezigeneračních týmů apod. Lze diskutovat o tom, zda na této bázi může dojít i ke změně produkce univerzit tak, aby připravovaly absolventy na působení v tvůrčích komplementárních mezigeneračních týmech, aby jejich absolventi byli schopni vznik takových týmů iniciovat, aby je s těmito týmy spojovaly absolventské sítě atd.

Nejlepší odpovědí na otázky, o kterých lze diskutovat, je řešit projekt komplexních změn vyúsťujících ve využití možností spojených s designem a implementací mechanismů v realitě, v dnešní době v naší zemi. Vhodným "zastřešením" může být propojení projektu GA ČR (řešení projektu v obecně teoretické rovině na bázi teorie mechanismů, ekonomie produktivní spotřeby apod.) a TA ČR (vyúsťujícího do návrhu příslušných zákonů).

Lze namítnout, že příslušné projekty nemusí být přijaty. Pokud by se jednalo o akci několika málo jednotlivců, bylo by tomu asi tak. Ale pokud se dá dohromady cca 30 špičkových oborníků z oblasti demografů, ekonomů, sociologů, statistiků, odborníků z příslušných oblastí lékařství, psychologie, zkušených managerů, ale např. i odborníků zabývajících se metodologickými problémy interdisciplinární spolupráce apod. (okruh spolupracujících se může libovolně rozšířit), bude propracovaný návrh vzájemně propojených projektů obsahující dílčí řešení těžko možné odmítnout.

Lze rovněž počítat s následujícím:

- Vhodnou publicitou lze získat veřejnou i politickou podporu pro realizaci projektů (naše země bude hodně potřebovat to, co posílí její vnitřní konzistenci včetně mezigenerační, i to co posílí její sebevědomí a současně přinese významné ekonomické zdroje).

- Ke zvýšení efektivnosti interdisciplinární a interinstitucionální spolupráce může přispět vhodný systém vnitřní vzájemné edukace řešitelského týmu.

Mj. příslušný tým bude fungovat přesně jako mikroekonomický systém, ve kterém se vyplatí spolupracovat, protože i on bude kaskádovým způsobem generovat investiční příležitostí, které bude možné průběžně realizovat.

(Pokračování navazujícím tématem)