Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/18

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/18

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html

Doplňující poznámka k této části:

Série se sestává ze dvou pracovních verzí pojednání, které jsou cílené do prestižních impaktovaných časopisů. Obsahují zásadní posun v poznání, ale z řady důvodů nebude jejich prosazení jednoduché. (Mj. právě proto, že jsou posunem poznání k využitelnosti teorie v praxi tváří v tvář současným problémům.) Text pojednání odlišuji od úvodních pasáží a vložených poznámek barvou.

Začínám prezentaci druhého pojednání. Obsahuje kritické přehodnocení Marxovy teorie vykořisťování, konkrétněji jeho teorie nadhodnoty, která je naprosto nedostatečným vodítkem k pochopení toho, o co dnes jde a co dělat. Toporné lpění na ní (bez pochopení dobových kontextů a většinou i teoretické podstaty tohoto Marxova modelu) dezorientuje hnutí, které usiluje o nápravu stavu, resp. o zvrácení negativních trendů, které vedou do záhuby lidské pospolitosti.

V části 17 je podrobný úvod ke kontextu vzniku a uveřejnění druhého pojednání.

Po uveřejnění abstraktu pokračuji úvodem v pojednání:

Marxova teorie nadhodnoty, nebo teorie pozičního investování? – část II.

Úvod

Marxova teorie nadhodnoty je podle tohoto velkého ekonoma a jeho příznivců téměř půldruhého století teoretickým východiskem analýzy podstaty vykořisťování a historických limitů kapitalistické společnosti (společnosti založené na reprodukci kapitálů v konkurenčním prostředí, ve kterém se prosazují monopolní struktury různého typu). Některé prvky teorie nadhodnoty se staly předmětem lítých, současně i kvalifikovaných diskusí, které zaměstnávaly učené hlavy po celá desetiletí. V některých z těchto diskusích obstál teoretický základ lépe, v některých se projevila jeho určitá omezení, což iniciovalo teoretické výboje různými směry. Jedná se nepochybně o velmi bohatý a rozsáhlý materiál, jehož zpracování poskytuje, a ještě dlouho bude poskytovat, velké množství příležitostí pro práce v oboru ekonomické historiografie.

V našem pojednání se budeme ubírat směrem řešení některých fundamentálních otázek spadajících zčásti do oblasti mikroekonomie, zčásti do oblasti teorie her. Protože obě tyto oblasti jsou velmi rozsáhlé, předesíláme, že se jedná jednak o mikroekonomickou analýzu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí, jednak o oblast teorie her navazující na Nashův (S, d) (Trockel 2022) vyjednávací problém a Hurwiczem (Bernjee 2022) iniciovaná bádání v oblasti designu a implementace mechanismů. Teoretickým základem je pro nás ekonomie produktivní spotřeby, kterou považujeme za významný přesah neoklasické ekonomie v hlavním směru jejího vývoje. K jejímu vzniku dal (patně nejen shodou okolností) K. Marx (1974) zásadní podnět v Rukopisech "Grundrisse", konkrétně pojetím volného času jako času pro rozvoj schopností člověka, který se (tento rozvoj schopností) mění v nejvýznamnější produktivní sílu.

Ústředním pojmem, který jsme zavedli a využili v řadě prací, je poziční investování pojaté jako přeměna majetkové výhody ve výsadu, respektive v nástroj diskriminace majetkově silnějšího ekonomického subjektu (kterým nemusí být jen jednotlivec, ale může to být např. i firma či celá země). Pojem "poziční investování" (investování do společenské pozice, nikoli jen do pozice na trhu finančních aktiv) odvozujeme od pojmu "poziční statek" (Hirsch, 1976; Hylland, Zeckhauser 1979; Walasek, Bhatia, Brown 2018). Přesnou definici tohoto pojmu dáme v návaznosti na prezentaci teoretických východisek analýzy tohoto fenoménu. Nyní se spokojíme s definicí předběžnou: Jedná se o přeměnu majetkové výhody ve výsadu, která funguje jako nástroj diskriminace jednoho ekonomického subjektu druhým ekonomickým subjektem a tím výrazně ovlivňuje rozdělování výnosů ze společných ekonomických aktivit.

Nepovažujeme za přínosné v této fázi rozvoje teorie a stávajících možností prezentace nových poznatků řešit otázku, zda je (Marxova) teorie nadhodnoty zvláštním (konkrétním) případem teorie pozičního investování, nebo naopak, zda je teorie nadhodnoty zvláštním (konkrétním) případem teorie pozičního investování. Patrně by bylo možné ukázat, že mezi oběma teoretickými systémy existují určité přechody podmíněné zobecněním či rozšířenou interpretací některých základních pojmů či souvislostí mezi prvky těchto teorií.

Zdroje:

1.         Benerjee, S (ed) 2022, The Collected Papers of Leonid Hurwicz, v. 1. New York.

2.         Hirsch, F 1976, Social Limits to Growth, Cambridge, Mass.: Harvard University Press.

3.         Hurwicz, L 1960, "Optimality and informational efficiency in resource allocation processes”, Mathematical methods in the social sciences, ed. K. J. Arrow et al., pp. 27-46, Stanford, CA: Stanford Univ. Press.

4.         Hurwicz, L 1973, "The design of resource allocation mechanisms”, American Economic Review Papers and Proceedings, vol. 58, pp. 1-30.

5.         Hurwicz, L 1994, "Economic design, adjustment processes, mechanisms, and institutions”, Economic Design, vol. 1(1), pp. 1–14, chapter 14 this vol.

6.         Hurwicz, L 2008, "But who will guard the guardians”, American Economic Review, vol. 98(3), pp. 577-585.

7.         Hylland, A, Zeckhauser, R (1979), "The efficient allocation of individuals to positions”, Journal of Political Economy, vol. 87(2), pp. 293-314.

8.         Marx, K. 1974, Rukopisy "Grundrisse" II, Svoboda, s. 157; v širším kontextu online zde: https://valencik.cz/marathon/15/Mar15z.htm )

9.         Trockel, W 2002, "Integrating the Nash program into mechanism theory”, Review of Economic Design, vol. 7, pp. 27–43.

10.       Walasek, L., Bhatia, S., Brown, G. 2018, Positional goods and the social rank hypothesis: income inequality affects online chatter about high and low status brands on Twitter, Journal of Consumer Psychology, vol. 28(1), pp. 138-148.

(Pokračování)