Vize, jakou potřebujeme/1382

Vize, jakou potřebujeme/1382

Mezigenerační spolupráce – jak to vidí mladí?/9

S odstupem času se vracím k letošním diplomovým pracím svých studentů na VŠFS. Jejich společným jmenovatelem byla souhra všech aktérů při využití možností prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích (což je i jeden z hlavních směrů pěstování vize). Podrobněji viz širší úvod k 1. části:

https://radimvalencik.pise.cz/12458-vize-jakou-potrebujeme-1373.html

Vyzobu to nejpřínosnější a nejvýznamnější z jejich prací. Je to jak přínosem k pěstování vize, tak i výpovědí o tom, jak si vedou ti, kteří budou rozhodovat o řešení problémů dalšího vývoje během několika dalších desetiletí.

První čtyři ukázky jsem uvedl, abych dokumentoval, že existuje dost přemýšlivých mladých lidí. Nyní se dostávám k nejlepší diplomové práci: Eva Pokorná - Dopady změn v penzijním systému na nabídku práce a doporučení pro HR. Systematicky se zabývá firemní kulturou a společenskou odpovědností firem, a to právě z hlediska stability penzijního systému. Uveřejňuji vybrané části, které dle možností krátím:

1         Společenská odpovědnost firem

Společenská odpovědnost firem je koncepce, která se zabývá vztahem mezi podniky a společností, ve které působí. Akademicky ji lze definovat jako strategický model řízení, který integruje sociální, environmentální a ekonomické aspekty do podnikatelských praktik a rozhodování. Cílem Společensky odpovědné firmy je nejen generovat zisk, ale také přispívat k udržitelnosti a pozitivnímu rozvoji společnosti.

1.1        Definice Společenské odpovědnosti firem

V češtině se setkáme s výrazem Společenská odpovědnost firem, nebo s anglickým překladem Corporate Social Responsibility (dále pouze jako CSR).

V současné době není jasně definovaný pojem pro Společenskou odpovědnost firem, podle Kunze je to z toho důvodu, že CSR je založena na dobrovolnosti, nemá striktně vymezené hranice a dává prostor jak k široké diskusi, tak i k velmi širokému chápání a interpretaci toho komplexního konceptu jednotlivými zájmovými skupinami.

(KUNZ, Vilém. Společenská odpovědnost firem. Expert. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-3983-0, str. 15.)

Základní pilíře CSR zahrnují:

1. Ekonomická odpovědnost: Podniky by měly zabezpečit ekonomickou stabilitu a výkonnost, což obvykle zahrnuje etické obchodování a spravedlivou konkurenci.
2. Sociální odpovědnost: Firmy by měly zohledňovat potřeby svých zaměstnanců, zákazníků a širší komunity. To zahrnuje dodržování pracovních práv, podporu diverzity, bezpečnost na pracovišti a zapojení do společenských aktivit.
3. Environmentální odpovědnost: Firmy by měly minimalizovat negativní dopady svých činností na životní prostředí. To zahrnuje opatření k ochraně přírodních zdrojů, snižování odpadu a využívání udržitelných praktik.

Česká CSR scéna je stále v procesu vývoje, ale je patrné, že úsilí o společenskou odpovědnost se stává klíčovým faktorem pro konkurenceschopnost a reputaci firem. S rostoucím tlakem ze strany spotřebitelů, investorů a regulatorních orgánů se očekává, že společnosti budou nadále zlepšovat své CSR iniciativy a přístup k odpovědnému podnikání. V poslední době roste důraz i na transparentnost a odpovědnost, což přivádí firmy k tomu, aby nejen uvedly své CSR snahy, ale také prokázaly skutečný dopad těchto iniciativ na zúčastněné strany a společnost jako celek. Tento posun podporuje spotřebitele a investory, kteří preferují etické a odpovědné podnikání.

1.2        Historie Společenské odpovědnosti firem v ČR

I když se může zdát, že Společenská odpovědnost firem je novinkou strategického řízení firem v 21. století, tak u nás se principy společensky odpovědného chování firem řídilo několik podniků. Asi jako nejznámější a z mého pohledu i nejdůležitější je příběh Tomáše Bati. Myslím, že na světě není jiná firma, nebo podnikatel, který by se o své zaměstnance staral tak, jako právě Tomáš Baťa.

K tomu:

Opět si nelze nepovšimnout, jak poplatná je i u nás interpretace "společenské odpovědnosti firem" nadnárodním monopolům. Z tohoto hlediska považuji za velmi přínosné, že autorka zařadila do práce i historické zkušenosti vycházející z našich podmínek, konkrétně fenomén Tomáše Bati.

Osobně bych do společenské odpovědnosti firem zařadil zodpovědnost firmy za plnohodnotné profesní uplatnění svých zaměstnanců, trvalou péči o jejich profesní růst, a to i s ohledem na možnost prodloužení doby jejich produktivního uplatnění, včetně využití postupného rozvolňování profesních aktivit po dosažení určitého věku.

Je to spojení "příjemného s užitečným", tedy přesněji toho, co je pro člověka přínosné (příjemné) a pro firmuefektivní (užitečné). V této souvislosti je dobré si klást otázku: Proč nepozorujeme dostatečné zaměření firem tímto směrem? Několik možných odpovědí se nabízí.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Krásný zámek. Kde byste ho hledali? U nás ne. Ale kousek od nás ano. Dokonce na cestě z "Česka do Česka" (z Čech na Moravu), konkrétně do Jeseníků. Nejrychlejší a nejpříjemnější  cesta vede přes Polsko (Klodsko). K zámku Kamenci žabkovickém je to jen velmi malá zajížďka. U zámku jsem byl už před tím, tentokrát mně to vyšlo i tak, že jsem se mohl podívat dovnitř.

Vnitřní část zámku.

Jedna z mála expozic uvnitř zámku.

Podstatná část vnitřní části zámku teprve probíhá rekonstrukcí. Pokoušela se o to soukromá společnost, která zde provozovala  i hotel, ale ekonomicky to nebylo úspěšné. Tak to převzal stát.

Výhledy z terasy na horní části zámku. Od Orlických hor přes Rychlebské hory až k Jeseníkům.