Žluté lázně a perspektiva univerzitního školství 3

29. srpen 2015 | 07.00 |

Na závěr třídilné minisérie o možnostech zvýšení efektivnost univerzitního vzdělávacího procesu na bázi využití absolventské sítě ukážu na některé překážky, na které realizace rozumných a zdánlivě bezproblémových kroků naráží.

Podnětem pro úvahy tímto směrem se stala nejvýznamnější letošní akce, kterou pořádá Vysoká škola finanční a správní – setkání všech, co jsou s touto univerzitou spřízněni (Open Party Společenství škol), ve Žlutých lázních v pondělí 31. srpna odpoledne, viz:

http://www.vsfs.cz/?id=1013&z=590

(Budu tam také. Nejpozději od 14 hodin někde kolem velké šachovnice.)

Tato akce, které se účastní několik tisíc lidí, symbolizuje orientaci naší univerzity na vytváření absolventské sítě, která umožňuje celoživotní spolupráci mezi "mateřskou vysokou školou" a těmi, které připravila na profesní dráhu.

Zde jsou obrovské rezervy ve zvýšení efektivnosti univerzitního vzdělávacího procesu ve smyslu uplatnění "produkce" univerzit na profesních trzích.

Laskavě prosím čtenáře, aby nehledal nějak zvlášť promyšlený přehled. Ten může vzejít ze širší diskuse na dané téma.

**

1. Patrně nejvýznamnější příčinou je to, že neexistuje přímá zpětná vazba mezi efekty univerzitních vzdělávacích služeb (tím, co reálně svou profesní aktivitou přináší absolvent univerzity v oblasti profesních trhů) a zdroji financování univerzit. Oblast univerzitního školství je z hlediska svých ekonomických základů demotivována. Nefunguje zde konkurence v pravém ekonomickém smyslu. A neexistuje žádný cenový mechanismus, který by univerzitám poskytoval informace o tom, jakou produkci by měly poskytovat. Informačně a motivačně slabé prostředí vede k setrvačnému chování této sféry (tj. sféry univerzitního školství).

2. V důsledku toho oblast univerzitního školství vykazuje všechny znaky cechovní výroby. A jako taková je její cechovní strnulost většinou i institucionálně chráněna, resp. k ochraně cechovních výsad a cechovní strnulosti se vytvořily instituce typu akreditační komise, konference rektorů apod.

3. Z toho vyplývá používání náhradních kritérií k hodnocení produkce dané sféry. Např. bodovací systém, který je uplatňován v ČR k hodnocení uznatelných výsledků vědy. Ten plodí hodnocení závislé na dřívějším hodnocení, které se v logice věci stále více odklání od reálného přínosu základního i aplikovaného výzkumu. Kritérium praktických efektů (byť v případě základního výzkumu má četná zprostředkování) je nahrazováno ve stále větší míře rituály, které s reálnými efekty vědy nemají prakticky nic společného. Podstatná část akademické má narůstající mindrák ztráty víry v užitečnost toho, co dělá, ztráty smyslu své prospěšnosti, což kompenzuje touhou po rituálním uznání, lpěním na rituálech, pseudoangažovaností, podbízením se vládnoucí moci i administrativě, která má v těchto podmínkách stále významnější roli v alokaci prostředků apod.

4. V těchto podmínkách vzniklý – jako přirozený – je fenomén pohodlného rutinérství. Podstatná část členů akademické obce upadá do pasti rutinerství. Zastavuje se jejich osobností růst, schopnost osvojovat si nové poznatky. To některé vede ke snaze kompenzovat ztrátu základních atributů člena akademické obce kariérním bojem bez zábran.

5. Neexistence zpětné vazby mezi efekty univerzitního vzdělání, které vznikají na profesních trzích, a finančními zdroji vedla (jako jedna z příčin) k masifikaci univerzitního školství, poměrně rychlému poklesu kvality univerzitního vzdělání, deformaci oborové struktury.

6. V podmínkách univerzit se pak nízká motivovanost studentů stává jednou z vnitřních bariér hledání forem zvyšování efektivnosti vzdělávacího procesu. I tak samozřejmý požadavek, aby závěrečná práce vycházela z hodnocení toho, co již bylo v dané oblasti uděláno (a to alespoň v rámci dané univerzity a v rámci absolventských prací), naráží na odpor jak ze strany podstatné části studentů, tak i podstatné části pedagogů. Pohodlnější pro obě skupiny je psát stále znovu a znovu práce na stejná témata a ani se neseznámit s výsledky dřívějších prací. Přitom (dal jsem si práci a sleduji vývoj na různých univerzitách, především veřejných), úroveň prací na stejné téma klesá, což je doložitelný a velmi varovný reálný fakt. (Klesá např. dokonce úroveň znalosti gramatiky i schopnosti sestudovat a využít základní literaturu.)

**

Cesta řešení uvedených problémů? Musí být komplexní a připravená na základě širokého konsensu (dobře prokomunikována). Reálnou cestu vidím zde:

http://radimvalencik.pise.cz/2316-reformy-99-odkaz-na-monografii.html

Takže – těším se v pondělí.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší