Jak praská Velká řecká lež

22. únor 2015 | 09.37 |

Rok 2015 bude zajímavý mimo jiné i tím, že během něj postupně praskne Velká ukrajinská lež a Velká řecká lež. Umožním nám to pochopit, do jak velkého historického excesu jsme se dostali. A možná, pokud se to podaří, zjistíme, proč k tomu došlo a dáme si – alespoň částečně – odpověď na otázku, CO DĚLAT? Bude to ovšem chtít trochu (spíše dost) dřiny, pokud jde o přemýšlení a především pak snahu dobrat se podstaty věci. Včetně ochoty vzájemně vnímat podněty k pochopení toho, o co jde. Cenným příspěvkem k pochopení Velké řecké lži je článek M. Hekrdly na AltPres ze soboty 21.2.2015 nazvaný příznačně "Řecko na šibenici... Nebo na kyslíku?" (to nejdůležitější dávám tučně a vůbec nejdůležitější ještě podtrhuji):

Dohoda bruselské Euroskupiny s Aténami o tzv. prodloužení pomoci Řecku v pátek 20. února je na levici čtena různě, ba protikladně. Šéf francouzských komunistů (PCF) Pierre Laurent označil na Twiteru dohodu za "vítězství řeckého lidu & potvrzení, že změna je možná"; v tomto duchu vysázela sobotní L´Humanité,  faktický tiskový orgán PCF a francouzské Levicové fronty (FG), titulek: "Řecko uvolnilo smyčku". Naproti tomu trockistický World Socilalist Web Side  týž den otitulkoval svůj článek výmluvně: "Syriza kapitulovala před EU."  Smyčka se tedy utáhla, nebo uvolnila?

Fabrice Savel v L´Humanité 21. února zdůrazňuje slova řeckého ministr financí Janise Varoufakise z pátečního večera, že dohoda s eurozónou je "první krok", který umožní Aténám "nechat memorandum za sebou". Memorandum je soupis restriktivních podmínek – úsporných opatření – pro "evropskou pomoc Řecku", k nimž se zavázal kabinet Tsiprasova pravicového předchůdce Antonise Samarase a proti nimž zejména směřovala kampaň Koalice radikální levice (Syriza), která zvítězila 25. ledna v předčasných parlamentních volbách.

Dohodu, podle níž ministři financí eurozóny v pátek prodloužili o čtyři měsíce "mezinárodní plán podpory", označil Varoufakis za "potřebný kompromis" pro udržení své země v eurozóně.  Eurozóna se rozhodla prodloužit plán finanční pomoci Řecku za určitých podmínek, jejichž součástí je seznam reforem, které musí schválit jeho věřitelé. L´Humanité cituje Varoufakisova slova, že seznam nezahrnuje reformu důchodového systému a trhu práce. Vláda je však – u nás bychom řekli: babišovsky – odhodlána řešit různá daňová privilegia a daňové úniky. Dokonce podle Varoufakise hodlá zvýšit minimální mzdu, ale bude podobné kroky konzultovat a vyjedná s "institucemi", jak se po pátku povinně nazývá tzv. Trojka (MMF, ECB a EK). To aby se mohlo tvrdit, že i Trojku, stejně jako Memorandum, mají Řekové "za sebou"... V dohodě nepochybně došlo ke změkčení původního požadavku na primární rozpočtový přebytek v letošním roce a v následujících letech, kdy "instituce" mají brát v úvahu aktuální hospodářskou situaci. Zvýšení DPH či snížení penzí nejsou v textu dohody výslovně požadovány.

Přechodné období čtyř měsíců by mělo poskytnout Řecku čas vyjednat s eurozónou "novou smlouvu" k ukončení krize.  V tomto kontextu, uvedl Varoufakis, "budeme diskutovat o tom, co je inteligentní snižování dluhu".  Evropský komisař pro euro Valdis Dombrovskis na svém Twitteru upozornil, že země bude muset předložit již pondělí 23. února první "seznam reforem", který budou schvalovat věřitelé...

Noviny z doslova opačného břehu – Wall Street Journal – vyhodnotily páteční dohodu v několika bodech. Především, "Německo má, co chtělo... prozatím," napsal v sobotu Mattew Dalton v tomto ústředním orgánu světových finančníků. Spolková republika v posledních třech týdnech trvala na kontinuitě dosavadního záchranného plánu, zatímco řecký premiér žádal o jeho zastavení a o překlenovací úvěr po dobu, než bude vypracován plán nový. Nakonec ale Tsipras a Varoufakis požádali o prodloužení starého plánu až do června a slíbili, že se mu podřídí.  Náplast na tuto porážku spočívá v tom, že Atény by měly těžit ze shovívavosti Euroskupiny, která prý poskytne Řecku větší "flexibilitu" k udržení fiskálních cílů pro rok 2015. Kromě toho, konstatuje Wall Street Journal , "dohoda nevyžaduje po Aténách, aby tytéž cíle naplnily i následující roky. To byla jedna z předvolebních idejí Alexise Tsiprase.

Jenže! Dohoda by nemusela přežít ani pondělí. Atény totiž musí předložit Euroskupině seznam reforem směřujících k rovnováze veřejných financí, které se již zavázala realizovat předchozí Samarasova vláda. "Alexis Tsipras už naznačil, že má v úmyslu přehodnotit mnohá z těchto opatření," uvádí Wall Street Journal. Ale některá z opatření, jež odmítá nejostřeji – například snížení důchodů – jsou právě ta, která Euroskupina vnímá jako zásadní. Řečtí politici by také mohli dohodu jednoduše odmítnout. "Zdá se, že dohoda jde proti některým slibům z předvolební kampaně řeckého premiéra," poznamenal Wall Street Journal bystře. Neboť touto dohodou zůstává podle listu v platnosti, že Řecko je pod dohledem Evropské komise, MMF a ECB, což je pravý opak toho, co Alexis Tsipras slíbil voličům. Když i takový – dodal bych k tomu – německý ministr financí Wolfgang Schäuble zatoužil v pátek novinářům sdělit, že "důvěra může opět růst", nevěstí to nic dobrého...

Trockistický World Socialist Web Side (WSWS) navázal v sobotu 21. února přesně tam, kde Wall Street Journal skončil. Podle webových stránek Mezinárodního výboru IV. Internacionály "řecká vláda vypověděla své předvolební sliby pátečním souhlasem se čtyřměsíčním prodloužením stávajících úvěrů a úsporného programu nadiktovaného Trojkou". WSWS upozornil na prohlášení Euroskupiny, v němž se konstatuje, že dohoda zůstala podmíněna řeckou pondělní prezentací prvního seznamu reformních opatření vycházejících z aktuální dohody a že návrhy Syrizy musí být schváleny následující den Euroskupinou a Trojkou, "zda jsou dostatečně komplexní, aby mohly být správným východiskem pro úspěšné ukončení dohledu". Řecku byla stanovena lhůta, aby do dubna dokončilo seznam úsporných opatření, který bude "dále konkretizován a pak odsouhlasen" Trojkou.

WSWS zesměšňuje fakt, že Syrize bylo dovoleno přejmenovat "Trojku" na "instituce" a Memorandum of Understanding (MoU) na Master Financial Assistance Facility Agreement (MFAFA). Avšak opět se v deskách s novým názvem výslovně dočteme, že Řecko musí provádět politiku austerity "v souladu s opatřeními stanovenými v Memorandum of Understanding".  "Ubohá kapitulace vládnoucí Syrizy ukazuje naprostý politický úpadek nesčetných maloburžoazních pseudolevicových organizací po celém světě, které před pár týdny přivítaly Tsiprasovo volební vítězství jako zemětřesení," uvádí WSWS. Podle tohoto portálu je páteční dohoda Syrizy s Euroskupinou "cynický a zbabělý akt politické zrady".

Ortodoxní sektářský jazyk se zdá být nadán prorockým duchem – po všech těch ukradených, zrazených, nedokončených či jinak degenerovaných revolucích. Ve skutečnosti jde jen o "poločasy" sociálních "her", které jsou vždycky otevřené. Zůstává netknuto otevřené pole možností ve světě, Evropě i samotném Řecku.

Viz: http://altpress.cz/recko-na-sibenici-nebo-na-kysliku/

Analýza M. Hekrdly je informačně bohatá, závěr (podtržený a tučně mnou) přibližně odpovídající realitě, resp. snaze vyhnout se jednostrannostem při interpretaci toho, o co jde. Přesto si však myslím, že pokud máme zvládnout důstojně to, co nám současná doba umožňuje a co si vyžaduje, je nutné jít podstatně dál. K tomu pár poznámek v intencích toho, co mně v Hekrdlově velmi cenném příspěvku k pochopení současné reality chybí:

1. Především z naší strany (těch, kteří se nenamočili do Velké řecké lži, kteří sice ponesou její negativní důsledky, ale dnes se jim nabízí možnost provést změnu politiky, která vede do slepé uličky) bude znovu a znovu potřeba připomínat, o co komu šlo v případě přijetí Řecka do Eurozóny. To přece nebyl omyl. To přece nebyla naivní představa, že to nějak vyjde. To přece nebyla neznalost základních ekonomických poznatků, které říkají, jaké podmínky jsou nezbytné k tomu, aby se mohla vytvořit funkční měnová oblast. To byl přece záměrný a promyšlený stamiliardový tunel "shora". Tunel ze strany euroreprezentace. Tunel založený na tom, že hned po přijetí Řecka do Eurozóny (kvůli kterému se bude muset Řecko více zadlužit a postupně více a více zadlužovat) se postupně řecké dluhopisy stanou více a více rizikové a rizikovější. Oproti tomu pak poroste výnos z těchto dluhopisů až na nějakých 8 %, což s pákovým efektem bude znamenat pro finanční instituce a za nimi stojící skupiny kolosální roční zisky, resp. vyvedení obrovských prostředků z ekonomiky EU ve prospěch těch osob, jejich skupin a spolčení, které mají reálnou moc. A to zcela bez rizika, protože dluhovou toxicitu pak převezmou veřejné instituce (centrální banky jednotlivých zemí i celé EU). Německo si přitom také přijde na své, protože se mu sníží náklady na dluhovou službu a posílí si své postavení v EU.

2. Počítalo se s tím, že až skončí penězovod přes Řecko, bude pokračovat (a také dodnes pokračuje) přes další země, které se postupně budou stávat rizikovými. Skvělý projekt. Zmařily ho dvě věci. Neskutečná nenažranost těch, kteří celý projekt rozjeli a kteří potřebují stále více a více finančních prostředků, aby mohli svým majetkem kontrolovat vývoj. Ten se jim však vymyká z kontroly. Realita se stává příliš čitelnou, náklady na udržování velkých lží stále větší, prameny vysychají a naráží se na přirozené hranice sociální trpělivosti. Nikoli Řecko, ale ti, co za celým tím svinstvem stojí, nyní řeší dilema – otevřít problém a exemplárně ztrestat Řecko, nebo celou záležitost raději zaretušovat a pokračovat ve velkozlodějinách, na kterých je postaveno současné fungování EU? Snad vůbec nejlepší z jejich hlediska by bylo toto svinstvo překrýt ještě větším svinstvem. Taková válka na Ukrajině, skutečná, ale aspoň trochu kontrolovaná. Ta by se k tomu hodila! Jenže smůla. Praská i Velká ukrajinská lež. Babo raď, co s tím. (Mj. je důležité si uvědomovat a připomínat, jak těsně spolu Velká řecká lež a Velká ukrajinská lež souvisejí.)

3. Pro nás by mělo být největším poučením to, co se Řecku (přesněji Varoufakisovi) podařilo vyjednat. Totiž to, že předloží, sice v šibeničním termínu (do tří dnů, tj. do 23.2.2015), ale tentokráte ono samo (nikdo mu nebude nic předepisovat) "prezentací prvního seznamu reformních opatření" dle svého gusta. To je obrovská příležitost a obrovský precedens. Nedokážu zcela odhadnout, co má Varoufakis a spol. připraveno. Asi nemá úplně prázdné ruce. Pokud se mu alespoň trochu podaří otevřít spor o podobu reforem, bude to nesmírně cenné. Především je to však velká výzva pro nás. Právě teď je čas usilovně na reformách pracovat. Se vší odbornou poctivostí, bez předsudků a ideologizace. Protože právě připravenost v této oblasti je to, co bude rozhodovat.

Co nás asi čeká:

Pondělní řecké návrhy asi nebudou úplně podle mých představ, ale asi je nebude ani možné jen tak snadno smést ze stolu. Budou patrně ostře kontrastovat s těmi návrhy, které vedly ke korumpování řeckých "elit". Tyto elity na dosavadních "úsporných opatřeních" bohatly jako nikdy v historii.

Euroreprezentace se k těmto návrhům patrně vyjádří odmítavě, ale netroufne si je okamžitě smést se stolu, bude se o nich zase nějakou dobu jednat. To bude další příležitost a další precedens.

Vše nakonec vyústí v odchod Řecka z Eurozóny. Mj. proto má smysl ponechat si v řecké bance pár euro, ta budou na drachnu vyměněna v mnohem výhodnějším (kontrolovaném) kurzu než "cizí" euro. Ale do té doby bude nesmírně užitečné sledovat diskusi o tom, co jsou skutečné reformy, a co nejsou reformy, ale nástroje tunelování shora. A nejen sledovat, ale připraveně do této diskuse vstoupit.

Dodatek:

Abych jen nekibicoval, připojuji několik odkazů:

- Pokud si někdo myslí, že přeháním, když hovořím o "tunelování shora", může se podívat na následující diskusi:

http://radimvalencik.pise.cz/2068-stojim-si-za-tim-co-rikam-video-v-literarkach.html

- Především však k možnosti, která se otevírá (coby "startovní okno") prezentací a prokumunikováním skutečných reforem v jejich historickém i aktuálním kontextu:

http://radimvalencik.pise.cz/2080-reformy-20-vychozi-teze-2015.html

http://radimvalencik.pise.cz/2082-reformy-21-shrnuti-pro-2015-1-cast.html

http://radimvalencik.pise.cz/2083-reformy-22-shrnuti-pro-2015-2-cast.html

...a další pokračování, která zveřejním v nejbližších dnech.

Ani já, ani další z našeho týmu nemáme patent na rozum. Hlavní je začít, třeba se i pohádat, ale vnímat argumenty a dřít a dřít v oblasti přípravy skutečných reforem. Je nejen nejvyšší čas, ale i mimořádná příležitost.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.07 (15x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Jak praská Velká řecká lež arnold 23. 02. 2015 - 21:01