Zdegenerovaný typ globální moci končí a co dál?

30. červen 2014 | 08.42 |

Současný zdegenerovaný typ globální moci končí. Jaký ten konec bude, zda ho přežijeme, jaké ztráty zaznamenáme, zda nebude hůř a zda se třeba podaří otevřít cestu k lepší budoucnosti, závisí mj. na tom, jak rychle lidem dojde, k jakému historickému excesu došlo. Jsem rád, že na článek "Tereza o typických důsledcích "americké" politiky", viz

http://radimvalencik.pise.cz/1448-tereza-o-typickych-dusledcich-americke-politiky.html

ve kterém o tom píšu podrobněji, přišlo dost velké množství ohlasů. Svědčí o tom, že bylo správně pochopeno to nejdůležitější.

U jednoho z ohlasů se zastavím podrobněji, protože si všímá důležitého aspektu otázky "Jak z toho ven?". Je od K. H.:

"Hlavní problém není v tom, že by těch "tebou deklarovaných 80 %" lidí nepochopilo, "že jdou tlusté do tenkých ..." a že jsme "na tobogánu", přičemž si stále dost lidí myslí, že spadne "do měkkého". Ale je v tom, že si nedovedu představit jinou formu změny než formu (v lepším případě sametové. Ale to ti u moci nepřipustí, ztratili by oproti těm před rokem 1989 nejen moc, ale i obrovské majetky a peníze - tím bývalé mocenské centrum neoplývalo. Obávám se, že nás čeká revoluce, protože volby nic neřeší, zvláště, když 1 % vládnoucích plus jejich servisní třída mají nejen moc výkonnou, ale i zákonodárnou a k tomu ještě média. Nebo vidíš při provázanosti "všech zúčastněných" na rozhodování pod působením "struktur založených na vzájemném krytí nepravostí" jinou možnost volby? Přijmou snad někoho, "na koho nic významného" nemají? Hlavním kádrovým kritériem současnosti už dávno (ani náznakem, pokud je u toho "moc") není odborná kvalifikace a inteligence, ale bezpáteřnost, "kostlivci ve skříni" a charakter a postoj deprivanta.

"

Ne zcela souhlasím se vším, co v komentáři je. Protože se jedná o názor, se kterým se setkávám v různých obdobách poměrně často, pokusím se k němu zformulovat několik poznámek:

1. Metody kontroly moci jsou ještě víc brutální, než K. H. píše. Ale to je podrobně rozebráno v článku "Tereza o typických důsledcích "americké" politiky". A s použitím této moci je nutné počítat.

2. Proto by snaha o nějakou revoluční změnu měla stejné důsledky jako současné parlamentní volby. Současný typ moci je schopen dosazovat docela bez problémů vůdce jakékoli revolty (v nejhorším případě ty pro něj nežádoucí prostě likvidovat). Ostatně – vidíme kolem sebe, jak se to dělá.

3. Nejde tedy jen o to, aby 80 % lidí pochopilo, že je zle. V článku, na který se odvolávám, píšu něco jiného. Totiž to, že 80 % lidí je schopno pochopit, jak současný typ moci funguje. A o to jde především. Současný typ moci je založen na tom, že se schovává za různé konflikty, pro které pěstuje půdu, které vyvolává, kterými se kamufluje. Pochopení toho, jak funguje, je první krok.

4. A pak je nutno jít dál. Mít co nejvíce konkrétní a co nejvíce podloženou představu o pozitivním řešení. Pochopit, o jakou proměnu samotných ekonomických základů současné společnosti se jedná. (Ve svém přístupu ji tematizuji jako možnost velmi dynamického a současně trvale udržitelného růstu v ekonomice založené na produktivních službách, tj. službách umožňujících plný rozvoj, dlouhodobé uchování a plné uplatnění lidských schopností jako nejvýznamnějšího faktoru ekonomického růstu.)

5. Nestačí, aby tato představa byla záležitostí jen nějakého úzkého okruhu odborníků. Už proto, že někteří z nich jsou natolik zahleděni do svých představ, že žádnou "cizí" nepřijmou (udělali si totiž z té své "trafiku"). Důležité je, aby tato představa byla sdílena jako odpověď na otázku, "Co dělat?" většinou lidí. To není nereálné (viz bod 8).

6. Význam pochopení toho, jak funguje současná moc, je důležitý ještě z jednoho hlediska. Na její reprodukci se totiž podílejí nejen deprivanti a padouši (řečeno slovy Koukolíka a Kurase). Nejen lidé typu u nás "oblíbené" Albrightové apod. Ale také lidé velmi inteligentní, s širokým rozhledem i s určitými morálními vlastnostmi. To jen hry, do kterých vstupují, z nich dělají zčásti figurky, zčásti demiurgy zla. Již vícekrát jsem psal, že současná moc se neobejde bez průběžného vyjednávání vlivu na všech lokálních úrovních i na globální úrovni. A vyjednání vlivu se zase neobejde bez nějakého základního ideového paradigmatu, které by bylo lokálně i globálně sdílené. A to staré paradigma končí. Neuspěje ani pokus ho modifikovat ve směru permanentního stupňování konfliktů. Nelze sice předvídat, jak budou proměny základního globálně sdíleného ideového paradigmatu probíhat (a mnohé z těchto změn nejsou a nemohou být ani přímo pozorovatelné "zvenku"), ale platí následující: Čím plnějši pochopení toho, o co jde, oněmi 80 % normálních lidí bude, tím snadnější a méně bolestný bude exodus z historického excesu, do kterého jsme spadli.

7. Co tedy je nejdůležitější? – Maximálně "zprůzračnit" dvě klíčové věci:

- Jak funguje současný typ moci (viz článek, na který odvolávám, lépe to zatím nedokážu).

- Jakou podobu má pozitivní vize v podobě konceptu reforem změny (o to se snažím v seriálu o reformách – "Jaké reformy a proč" na svém bloku).

8. "Zde a nyní" (tj. v naší zemi a v tuto dobu) považuji za zcela reálné využít aktivity v rámci následujícího:

http://radimvalencik.pise.cz/1387-jake-reformy-a-proc-132-konference-1-krok.html

http://radimvalencik.pise.cz/1419-je-cas-zacit-hledat-cestu-ze-soucasne-situace.html

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 4.17 (23x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře