Vize, jakou potřebujeme/1591
Další, kdo zasáhl do diskuse vyvolané využitím myšlenek Ivo Budila, které podrobně rozvinul ve své knize Dějiny kapitalismu I. v pojednání Petra Saka věnovaném Kauze "Epstein", je Jaroslav Šulc. Reaguje mj. na záznam vystoupení Petra Hampla na 104. online setkání k pěstování vize, který velmi kvalifikovaně porovnal přístupy I. Budila a P. Saka (doporučuji se na záznam podívat, stojí za to): https://youtu.be/vauf7Ii9iLQ?si=uyIc_o_kp5JKIvRi
Ještě k metamorfózám kapitalismu – část II.
Jaroslav Šulc
No a co? Vždyť česká ekonomika produkuje asi pouhé tři promile globálního ekonomického výkonu. Prakticky tak zanedbatelnou část, že reálně nemůže nic ve světě ovlivnit. Nemá žádný unikátní produkt, žádný unikátní patent, žádnou unikátní surovinu či materiál. Nabízí jen levnou práci ve mzdě, a to s narůstajícím počtem gastarbeiterů...
K tomu:
Tady musím J. Šulcovi skočit do řeči a upozornit na dvě významné okolnosti:
1. Máme unikátní produkty a unikátní patenty. Ale skandální je, že ty, kteří se o na zasluhují, nedokážeme udržet, nedokážeme podpořit, nedokážeme ochránit. A to ani v případech, které překračují meze představitelného. Připomenu jeden z nich:
Co se stalo v kauze Tomáše Mikolova:
Tomáš Mikolov, jeden z nejvýznamnějších českých odborníků na AI, odešel z ČVUT kvůli nedostatku financí pro svůj tým, nikoli kvůli osobním odměnám. Opakovaně upozorňoval, že GA ČR neschválila žádný z projektů jeho doktorandů, což znemožnilo financovat výzkum i mladé vědce. Přitom splnil všechny předpoklady, má nejvíce uznávaných publikací. Podle jeho slov šlo o systémové selhání grantového prostředí, ne o izolovaný incident. Hodnocení projektů bylo podle Hospodářských novin označeno za amatérské a nekvalifikované.
Důsledek: odchod špičkového vědce a oslabení českého výzkumu AI.
Jak to, že v tomto případě došlo k tak strašnému selhání a že se na něm svou ignorací podílela i česká levice?! Podrobně jsem o tom psal v souvislosti se srovnáním kauz Kolář – Mikolov, viz: https://radimvalencik.pise.cz/12817-vize-jakou-potrebujeme-1513.html
Podobných kauz je více, např. v oblasti nanotechnologií, oboru, který má v současné době naprosto zásadní význam.
2. Ano, patříme mezi malé země. Ovšem pokud si uvědomíme, že v současné době jde především o emancipaci Středounijního prostoru a sjednocování Střední Evropy, pak naše role není tak bezvýznamná. Možná právě v této oblasti se rozhoduje nejen o budoucnosti Evropy.
Pokračuje J. Š:
Takže se ptám, k čemu nám bude, že případně i odhalíme tajemství černé skříňky, jak vlastně současný kapitalismus funguje, že ho budeme umět přesně definičně rámovat, když s tím případným poznáním stejně nebudeme schopni kloudně naložit?
Považuji se za praktického člověka. Tím chci naznačit, že vnímám souvislost mezi dobrým poznáním – chcete-li dobrou teorií, a možností tohoto výchozího faktoru případně i využít pro formulaci podob čistě praktických kroků vedoucích – při splnění dalších předpokladů – i k efektivní české hospodářské politice. Takové, která bude znamenat naplňování českých národních zájmů.
K tomu:
Zase musím J. Šulcovi skočit do řeči, ale bez toho by došlo ke zbytečné, ale patrně nepřekonatelné divergenci názorů:
1. Už jsem si zvykl znovu a znovu připomínat do nejzákladnější. Takže ještě jednou: Definujeme náš přístup k pěstování vize jakožto vize perspektivní (až za horizont vyřešení současných i nově vznikajících problémů vidící), realistické (o dostatečné společenské síly, k formování kterých přispívá, se opírající a dostačující k jejímu prosazení), přitažlivé (nabízející smysl žití i smysl bytí). Tj. (zejména zvýrazněné) od počátku pěstování naší verze vize je její podstatnou součástí realizační strategie. Nikoli tedy "s tím případným poznáním stejně nebudeme schopni kloudně naložit", ale pěstujeme vizi, která říká, jak s poznáním naložit. A říká to velmi konkrétně, viz např. https://radimvalencik.pise.cz/12892-jak-cist-aktualni-deni.html
2. Odpověď na otázku "jak vlastně současný kapitalismus funguje" je z tohoto hlediska naprosto zásadní. Bez toho totiž nebudeme vědět, o jaký střet v současné době jde, a tudíž nebudeme mít ani představu o tom, s čím bojovat, jakou změnu prosazovat, s kým se kdo v tomto střetu může spojit atd. Proto je nutné využít příležitost, která se nabídla diskusi Budil-Sak. Už proto, že v této diskusi, do které se zapojují i další, se objevil nový prvek, který bohužel není samozřejmostí. Totiž to, že někteří účastníci se snaží pochopit, co ten druhý říká, a diskutují k podstatě věci. Vynikající je i výkon, který P. Hampl předvedl na 104. setkání k pěstování vize, kde o názorovém rozdílu Budil-Sak pohovořil se znalostí věci, velmi přesně a s vyvozením praktických závěrů.
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Velikonoční svátky jsem využil k návštěvě termálních lázní Bükfürdo v Maďarsku. Jsou dobré na klouby. Lze spojit s výlety do přírody i návštěvou památek, využít možnost levnějšího vstupu od 15.00 (což úplně stačí). Lázně sice leží v rovině, ale autem je to kousek do pěkných hor. Jezdím přes Rakousko, dálnice na rakouské straně vede téměř k lázním.
Další pohled z hor do údolí (Pusty):
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pusta
Typický pohled na kopce u Bükfürdo, které dosahují k 900 mnm.
Pomalu klesáme dolů.
Centrum Köszegu.
| RE: Vize, jakou potřebujeme/1591 | ondrey | 26. 04. 2026 - 08:18 |