Jak číst aktuální dění?

Jak číst aktuální dění?

Děje  se  toho až příliš mnoho. Tak, jak se dalo očekávat, svět se řítí do turbulencí.  Téměř všechny komentáře trpí dost závažným nedostatkem: Pro stromy nevidí les. Nedokážou uchopit podstatu dění, souvislost mezi jednotlivými událostmi. Proč? Protože nevycházejí z pochopení toho, o co jde a co dělat, z řešení (slovy Marxe) "hádanky dějin", tj. odpovědi na otázku: Odkud kam jdeme? Tak se na ni pokusme odpovědět a tím nabídnout tolik potřebné čtecí prizma současného dění:

1. Z metodologického hlediska je vhodné rozlišit tři roviny:

- Globální: Zde se prorůstání struktur pocházejících z pozičního investování a struktur vzniklých na základě vzájemného krytí lumpáren vyvinulo až v současnou globální moc, která je kompaktem nejbohatších dynastických rodin, nekontrolovatelných enkláv zpravodajských služeb, emitování a rozdělování nekrytých peněz (prostřednictvím FEDu, BlackRocku atd.). Je kompaktem ovládajícím institucionální struktury (včetně mediálního mainstreamu) zemí našeho civilizačního okruhu. Dění v této rovině je určováno střetem jádra současné globální moci s velmi disparátní strukturou odporu vůči ní (do které patří i periférie současné globální moci, reprezentace některých zemí s autoritativním režimy či autoritativními demokraciemi, a to včetně velmocí) a širokým, ovšem většinou dezorientovaným odporem zdola. Z našeho hlediska je důležité podporovat proces emancipace Středounijního prostoru vůči neokoloniálním ambicím dominantních zemí EU a na tomto základě usilovat o sjednocování Střední Evropy. (Mj. posuzovat  a podporovat či nepodporovat naše reprezentace podle toho, jak si v tomto ohledu vedou.)

- Národní: Zde základem pochopení toho, o co jde na této úrovni, je identifikování zásadního rozdílu a protikladnosti restriktivního přístupu (omezování všech ve všem, v životních podmínkách, v bezpečnosti, v přijímání i sdílení informací atd. zkrátka ve využívání investičních příležitostí a v jejich nabývání) a perspektivního přístupu, který je založen na vytváření podmínek pro nabývání, uchování a uplatnění schopností člověka formou komplexních reforem, které vycházejí z ekonomie produktivní spotřeby. Konkrétním příkladem a tím, čím by bylo možné začít hned, je využití všech možností (včetně toho, jakou roli může sehrát vzdělání, zdravotní péče, firemní kultura apod.) k prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění člověka na profesních trzích.

- Lokální:Iniciování vzniku a podpora ekonomických subjektů, z nichž bylo vytlačeno či ve kterých se nerozvinulo poziční investování (typu kdysi Čubových Slušovic, či nyní toho, ke kterému měl v oblasti umělé inteligence nakročen Tomáš Mikolov a kterému nedali šanci), tj. tvůrčích týmů v nichž se vyplatí spolupracovat. Návazně pak podpora jejich zesíťování, aby odolali nepříznivému prostředí. (Toho lze dosáhnout i dnes využitím vhodných forem spolupráce univerzit s oblastí praktické aplikace poznatků, vzdělání a výchově k týmové práci a vytvářením absolventských sítí.)

Ať se to komukoli líbí či nikoli, pouze takto komplexně pojatý a o propracovaný teoretický základ se opírající přístup má šanci něco ovlivnit. Z tohoto hlediska doporučuji funkční verzi učebního textu Základů ekonomie produktivní spotřeby, která je online ke stažení zde: https://www.vsfs.cz/media/conference/lidskykapital//lk2026-zaklady-ekonomie-produktivni-spotreby.pdf

2. K lepšímu pochopení toho, co je napsáno v bodu 1 je důležité:

- Pochopit význam a podstatu pozičního investování, které je mnohem zákeřnějším negativním faktorem společenského vývoje než (většinou jen povrchně chápané) "vykořisťování", které vysvětluje "všechno a nic".

- Návazně pak vědět, proč konkurence v oblasti pozičního investování nutně vede ke vzniku struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a proč tento proces nutně vedl k historicky bezprecedentní koncentraci moci na globální úrovni.

- Vycházet z toho, že řešením "hádanky dějin" (odkud kam jdeme) je to, že procházíme změnou srovnatelnou s průmyslovou revolucí, ale ještě výraznější, která spočívá v následujícím: Podobně jako v době průmyslové revoluce vznikl a jako dominantní se prosadil sektor průmyslu (který se vyvinul z řemesel), v současné proměně vzniká a prosazuje se jako dominantní sektor odvětví produktivních služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka. Oblasti, jako jsou vzdělání, péče o zdraví, výchova v rodině i kulturou, sociální práce změní svou podobu tak zásadním způsobem, jako se kdysi změnila řemesla v období průmyslové revoluce v tovární výrobu.

- To umožní posun společnosti do "vyššího levelu", ve kterém se ekonomika vrací k člověku a člověk do ekonomiky jako člověk (a nikoliv jen přívěsek technologie, byť i tak rozvinuté, jakou je AI).

- Dosažení tohoto "vyššího levelu" spojené s obrovským navýšením inovačního potenciálu společnosti umožní reintegrovat společnost a řešit hlavní úkol lidské pospolitosti: Vymanit se z některých časoprostorových omezení "místa našeho původu", tj. těch časoprostorových parametrů, v nichž lidská pospolitost evolučně vznikla. To nám otevře cestu k setkání s nám blízkými komunitami, které v jiných částech Vesmíru prošly osudovým úskalím podobným tomu, jakým nyní procházíme my.

3. Ideové předpoklady změny:

- Perspektivní (až za horizont vyřešení současných i nově vznikajících problémů vidící), realistická (o dostatečné společenské síly se opírající a k uvědomování si jejich role přispívající), přitažlivá (nabízející smysl našeho žití i smysl bytí) vize.

- Pro pochopení toho, co vše musí ideové zázemí potřebné pro změnu obsahovat a jaké požadavky musí splňovat, je velkou oporou historická zkušenost vzniku a neuvěřitelně rychlého rozšíření křesťanství v prvním až druhém století našeho letopočtu.

- Mj. zkuste sami, co vám k tomu řekne AI, když jí položíte jí otázku: "Jaké podmínky musí splňovat nový ideový rámec, aby dokázal prolomit dnešní narativní bariéry podobně, jako to dokázalo rané křesťanství s narativy vytvářenými tehdejšími ovládajícími (k udržení své moci) i ovládanými (k obraně před touto mocí)?"

Místo závěru:

Toho, kdo si myslí, že existuje nějaká jednodušší cesta k pochopení toho, co se děje a jak se aktivně účastnit nápravy stavu, čeká zklamání.

(Pokračování konkrétním příkladem toho, jak číst realitu)