Vize, jakou potřebujeme/1557

Vize, jakou potřebujeme/1557

Zkušenosti z komunikace prostřednictvím využití kategorií a AI/4

Práce s využitím párových filozofických kategorií při přesahu stávajícího poznání → problém překonání "zabedňujících" narativů sloužících k vytváření bariér a animozit mezi lidmi a manipulaci s lidmi → využití historických zkušeností z expanze raného křesťanství k odpovědi na otázku, co vše musí obsahovat perspektivní, realistická a přitažlivá vize a jak podpořit její šíření. To vše s využitím AI. – Takto by se dal charakterizovat jeden ze směrů pěstování vize, který (trochu nečekaně) přinesl seriál "Rozhovor s AI o kategoriálním myšlení a narativech", jehož první díl je zde https://radimvalencik.pise.cz/12859-s-ai-o-kategorialnim-mysleni-a-narativech-1.html

Výsledný produkt je mimořádně zajímavý, ale dalším pokračování rozhovoru s AI se mně už nepodařilo postoupit dál. Tak jsem požádal tři pěstitele vize, kteří mají zkušenost s prací z AI, aby se pokusili postoupit o kus dál. K tomu viz první díl této série.

První reakce přišla od Tibora Ganzera. V předcházející části jsem uveřejnil jeho obecnou podnětnou metodologickou poznámku, nyní uveřejňuji jeho seanci s AI na téma šíření ekonomie produktivních služeb (od svého textu odlišuji barvou):

Symbiotická diskuze s agentem LLM na téma šíření ekonomie produktivních služeb – část II. (dokončení)

Pokračování odpověď Genspark na otázku: Jak propagovat teorii produktivních služeb v širším vědomí:

Spolupráce a sítě

Vytváření akademických sítí je klíčové. Valenčík není osamocen – má kolegů na VŠFS a dalších institucích. Bylo by užitečné:

●         Vytvořit konsorcium badatelů zabývajících se produktivními službami

●         Organizovat pravidelné semináře a diskusní skupiny

●         Propojit se s mezinárodní akademickou komunitou (vyhledat podobné iniciativy v zahraničí)

●         Iniciovat interdisciplinární projekty s filozofy, psychology, sociology (kteří se zajímají o kvalitu života, štěstí, lidský kapitál)

Řešení vnitřních překážek textu

Dokument sám poukazuje na problémy jeho percepce. Několik věcí by mělo být řešeno:

Komunikace bez "brzd” – Text je velmi kritický vůči současným strukturám moci, varuje před "strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad” atd. Ačkoliv je to v textu ospravedlněno, může to některé čtenáře (zvláště v akademické sféře) od přijetí teorie odradit, protože zní příliš radikálně. Zde je nutná strategie komunikace, která bude:

●         Nejdříve zdůrazňovat vědecké poznatky a ekonomické argumenty

●         Až poté přecházet k analýze bariér a kritice

●         Vytvářet prostor pro konstruktivní dialog, ne konfrontaci

Komplexnost tématu – Teorie propojuje ekonomii, psychologii, teorii her, sociologii a politologii. To je její síla, ale také zesložiťuje komunikaci. Při prezentaci různým skupinám by měla být zdůrazněna relevance pro jejich obor:

●         Ekonomům: Friedmanův koncept produktivní spotřeby, nový model člověka

●         Psychologům: mechanismy vzniku potřeb a prožitků

●         Politologům: reforma státních institucí, boj se strukturami moci

●         Sociologům: společenská segregace, rovnost příležitostí

●         Praktikům: konkrétní reformní návrhy

Dlouhodobá strategie

Valenčík sám ve svém textu poukazuje na to, že čas je kritický faktor. Teorie musí být komunikována v situaci, kdy je společnost otevřená změnám. To znamená:

●         Čekat a připravovat se na období nestability či krize, kdy bude společnost více receptivní

●         Zároveň neustále budovat akademickou a intelektuální základnu

●         Vypracovávat konkrétní reformní návrhy, které lze okamžitě implementovat (jak autor sám navrhuje se starobním důchodem)

●         Vytvářet "inkubační centra” pro experimenty s prvky teorie (pilotní projekty na univerzitách či v obcích)

Závěr

Šíření teorie produktivních služeb vyžaduje simultánní akci na všech frontách: akademické publikace, popularizaci, komunikaci s médii, politickou angažovanost a vytváření praktických příležitostí k ověření konceptů v praxi. Klíčem je adaptovat obsah pro různé cílové skupiny bez ztráty vědecké integrity, a zároveň vykonstruovat cestu od teorie k praxi, která bude viditelná a inspirující.

K tomu:

Návrhy jsou rozumné a v určitém smyslu slova vyčerpávající. Ale většinou všemi směry rámci fyzicky únosných časových možností postupujeme už nyní (i s užším týmem, jehož role je v odpovědi zmíněna).

V jedné věci bych s AI nesouhlasil. Kolega na akademické půdě, který se bojí, když se popíše realita, má minimální hodnotu pro prosazení nového a velmi omezenou při rozvíjení nové teorie. Autocenzura umrtvuje schopnost přesahu stávajícího poznání. Lidé tohoto typu se mění v balast, resp. jsou to oni, kdo akademickou půdu dělají neúrodnou.

Konkrétně – základem je "vytvářet prostor pro konstruktivní dialog, ne konfrontaci", ale význam "nových vědeckých poznatků" se ukazuje právě obnažením toho, jaké "bariéry"bránící nejen rozvoji a prosazování nové teorie, ale i zcela konkrétním možnostem jejího uplatnění v praxi. Docela by mě zajímalo, jaká doporučení by AI dala, pokud by jí byly uvedeny konkrétní typy bariér.

Nebo ještě jinak – normální člověk, byť i působící na akademické půdě, vidí i cítí prohnilost stavu. Ale právě proto by si měl vážit vědy a bránit ji před devastací. Ostatně – lze fenomén pozičního investování odborně vysvětlit tak, aby to bylo přijatelné pro současné mocné a jejich slouhy?

(Pokračování dalším tématem, postupně se dostanu i k příspěvkům dalších dvou kolegů)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z výletu do Plzně a hlavně do Plasů, ke klášteuu a hrobce Metternicha, zaklatele moderního geopolitického myšlení.

Zde je pohřben Metternich.

Areál kláštera v Plasech.

Část technického muzea středověkého stavitelství.

Další část muzea.