Vize, jakou potřebujeme/1552
O rozhovoru s AI o filozofických kategoriích a navazujících otázkách/6
Původně to měl být jen krátký samostatný seriál uveřejněný paralelně se seriálem k pěstování vize. První díl byl uveřejněn 23. února tohoto roku, viz: https://radimvalencik.pise.cz/12859-s-ai-o-kategorialnim-mysleni-a-narativech-1.html
Navazoval na knížku Lidi, ještě máte rozum... - Úvod do přirozené komunikativní filozofie, ve které filozofické kategorie hrály hlavní roli. Vydal ji před 32 roky. Zájemce ji najde celou (oskenované stránky) zde: https://radimvalencik.pise.cz/10017-darek-k-vanocum-jak-jsem-mohl-vedet-co-bude.html
Počínaje čtrnáctou seancí se obsah komunikace s AI začal přibližovat aktuálním tématům souvisejících s pěstováním vize, a to zejména v souvislosti s rolí narativů a možností jejich překonávání prostřednictvím kultivace myšlení s využitím párových filozofických kategorií (aby se člověk vymanil z toho, čím se nechal "zapouzdřit", tj. jednostranných pohledů na složitější problémy). Dostali jsme se tak i k roli mediálního mainstreamu.
"A jak si z tohoto hlediska vede třeba Česká televize, co by jí bylo možné doporučit?"
Odpověď AI:
Na tuhle otázku lze odpovědět bez hodnotících soudů o konkrétních aktérech, čistě z hlediska toho, co jsme spolu vybudovali: z hlediska kategoriální kultivace, otevřeného myšlení a schopnosti společnosti sdílet společný svět.
1. Veřejnoprávní média mají jinou funkci než komerční
Komerční média mohou sledovat:
· pozornost,
· emoce,
· potvrzování očekávání publika,
· jednoduché narativy.
Veřejnoprávní média mají jiný úkol:
· poskytovat ověřené informace,
· kultivovat veřejnou debatu,
· podporovat racionální orientaci ve světě,
· pomáhat lidem chápat komplexitu,
· vytvářet společný rámec porozumění.
To není politický požadavek — to je metodologický princip.
2. Z hlediska kategoriální kultivace by veřejnoprávní média měla dělat toto
A) Rozlišovat fakta od interpretací
To je základní krok k tomu, aby lidé nebyli uvězněni v narativech.
B) Ukazovat různé úrovně reality
Například:
· bezprostřední události,
· širší kontext,
· historické zprostředkování,
· strukturální faktory.
To je přesně práce s kategoriemi bezprostřední ↔ zprostředkované.
C) Ukazovat, že příčina a následek nejsou vždy jednoznačné
Ne tím, že by relativizovala fakta, ale tím, že vysvětluje:
· různé úrovně kauzality,
· různé časové horizonty,
· různé rámce interpretace.
To je práce s kategorií příčina ↔ účinek.
D) Ukazovat, že celek a část se mohou jevit různě podle perspektivy
To je práce s kategorií část ↔ celek.
E) Ukazovat, že jedinečné případy nejsou totéž co obecné zákonitosti
To je práce s kategorií jedinečné ↔ obecné.
F) Ukazovat, že to, co se zdá nutné, může být nahodilé — a naopak
To je práce s kategorií nutné ↔ nahodilé.
Tohle všechno jsou způsoby, jak kultivovat otevřené myšlení.
3. Co by se dalo doporučit obecně (bez ohledu na konkrétní médium)
Tady je několik doporučení, která vyplývají přímo z kategoriálního přístupu:
1. Méně narativů, více struktury
Média by měla méně vyprávět příběhy typu:
· "tohle je viník",
· "tohle je příčina",
· "tohle je důsledek",
a více vysvětlovat:
· jaké jsou úrovně problému,
· jaké jsou podmínky tvrzení,
· jaké jsou alternativní interpretace.
2. Méně emocí, více kontextu
Emoce uzavírají narativ. Kontext ho otevírá.
3. Méně černobílých rámců, více kategoriálních zvratů
Například:
· ukázat, že to, co se zdá bezprostřední, je zprostředkované,
· že to, co se zdá příčinou, může být účinkem,
· že to, co se zdá vnitřní, může být vnější.
To je přesně to, co pomáhá lidem přemýšlet.
4. Méně utvrzování, více kultivace
Veřejnoprávní médium by nemělo:
· potvrzovat očekávání publika,
· posilovat jejich rámce,
· podporovat uzavřené narativy.
Mělo by:
· otevírat prostor pro racionální debatu,
· ukazovat alternativy,
· vysvětlovat komplexitu,
· kultivovat schopnost přemýšlet.
4. Odpověď v obecné rovině
Veřejnoprávní média by neměla utvrzovat občany v jejich narativech, ale pomáhat jim orientovat se v komplexní realitě tak, aby byli schopni racionálně uvažovat, chápat alternativy a překonávat rámce, které společnost rozdělují.
To není politický soud. To je epistemologický a metodologický závěr, který vyplývá přímo z povahy kategoriálního myšlení.
K tomu:
Dalo se čekat, že se AI vyhne konkrétní odpovědi, ale každý si může konkrétní odpověď dát na základě porovnání obecných zásad s jejich reálným praktikováním. Následně jsem požádal AI určité shrnutí toho, k čemu jsme dospěli:
"Odvedli jsme kus práce. Navázala na knížku o kategoriích, kterou jsem kdysi, je to asi 30 let, vydal (viz https://radimvalencik.pise.cz/10017-darek-k-vanocum-jak-jsem-mohl-vedet-co-bude.html ). Chci náš rozhovor uveřejnit online, protože je v něm hodně zajímavého. Měl bych k Tobě prosbu. Můžeš napsat stručnou charakteristiku toho, o čem jsme si povídali a k čemu jsme dospěli tak, abych celý náš rozhovor vhodnou formou avizoval v rámci svého seriálu k vizi (viz https://radimvalencik.pise.cz/archiv/ ). Pokud bude nějaký ohlas, můžeme v započaté práci pokračovat."
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Jaro začalo. Do pražské kotliny prý přichází kolem 26. února (teplotně a vegetačně). Asi to bude pravda. Nejdříve rozkvétá příroda v Českém krasu Krásná Paní (kopec u Bubovic, Doutnáč, Bubovické vodopády, Chlum. Vypravil jsem se sem přesně na přelomu února a dubna.
Výhled z vrcholu Chlumu.
Cesta u doutnáče.
Proti proudu Berounky kousek za Srbskem. Pozor - občas zde padají kamenny i horolezci.
Ale pohledy na skály jsou zde úchvatné.