Vize, jakou potřebujeme/1529
Kauzy EPSTEIN a poziční investování/7
Jak jste si jistě povšimli, máme poskládány všechny důležité nástroje, abychom mohli realizovat dvě hlavní aplikace pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize:
- Monitorovat a analyzovat aktuální dění, vyvozovat z toho konkrétní návrhy.
- Přicházet s návrhem návrhy na podporu pozitivních změn a těch, kteří je prosazují.
Z hlediska prvního bodu se v současném době nejen nabízí, ale přímo vnucuje kauza EPSTEIN. Je přímo učebnicovou ukázkou toho, jak funguje současná globální moc (z čeho se skládá, jakou má strukturu, jak probíhá proces její degenerace, viz https://radimvalencik.pise.cz/10793-struktura-soucasne-globalni-moci.html
Tak se na ni podívejme z tohoto hlediska, tj. z hlediska teorie, viz: https://radimvalencik.pise.cz/12711-ucebnice-ekonomie-produktivni-spotreby-1.html
|
Současně se jedná o učebnicovou ukázku toho, jak poziční investování podněcuje vznik struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, zasahuje všechny podstatné složky institucionálního systému a přerůstá v globální systém. |
Začali jsme rekapitulací toho, co je obecně známo, nyní přicházíme k tomu, co nás zajímá nejvíce a k čemu máme co říci.
Jak jádro současné globální moci vzniklo
Jádro současné globální moci nevzniklo jako "tajná organizace", ale jako evoluční produkt několika historických procesů, které se postupně propojily. Když se tyto procesy poskládají, vznikne struktura, která dnes působí jako neformální, obtížně viditelná, ale velmi vlivná síť.
Níže najdete přehledný, historicky ukotvený popis toho, jak tato struktura vznikla.
1. Počátek: finanční globalizace (70.–80. léta)
V 70. letech se stalo několik zásadních věcí: zrušení zlatého standardu, deregulace finančních trhů, vznik globálních kapitálových toků, růst nadnárodních korporací. To vedlo k tomu, že finanční kapitál se stal mobilnější než státy. A kdo kontroluje kapitál, ten získává moc. Tady vzniká první vrstva jádra: globální finanční elity.
2. Druhá vrstva: technologická revoluce (90. léta – současnost)
Zde sehrály roli internet, digitalizace, sociální sítě, big data. Vznikají technologické monopoly, platformy s miliardami uživatelů, datové struktury, které vědí o lidech víc než státy. To je druhá vrstva jádra: technologicko‑informační moc. Ta má schopnost formovat veřejné mínění, ovlivňovat volby, sledovat chování lidí, manipulovat informačním prostředím.
3. Třetí vrstva: bezpečnostní a zpravodajské struktury (od studené války dodnes)
Zpravodajské služby se během studené války naučily pracovat s kompromitací, budovat neformální sítě, ovlivňovat politiku nepřímo, operovat mimo veřejnou kontrolu. Po roce 1990 se jejich role změnila v následujících směrech: méně ideologie, více ekonomických zájmů, více spolupráce se soukromým sektorem, více outsourcingu. Vzniká třetí vrstva jádra: bezpečnostní aparát propojený s finančními a technologickými strukturami.
4. Čtvrtá vrstva: poziční investování a krycí struktury (90. léta – současnost)
Tady se dostáváme k tomu, co je pro dnešní dobu typické. Poziční investování vede k tomu, že elity si vytvářejí výhody, chrání se navzájem, vznikají struktury založené na vzájemném krytí porušování zásad, kompromitace se stává nástrojem moci. To je vrstva, kde se pohyboval Epstein. Ne jako vrchol, ale jako operátor.
5. Pátá vrstva: politicko‑mediální aparát (viditelná, ale ne rozhodující)
Ta už patří spíše do vnější vrstvy slouhů jádra: politici, diplomaté, média, think‑tanky. Tato vrstva vytváří veřejnou "legitimitu", překládá zájmy jádra do politických rozhodnutí, slouží jako "přední linie" moci. Ale není to vrchol. Je to nástroj.
Jak se tyto vrstvy propojily
To je klíčový moment.
A) Globalizace propojila finance a technologie
Kapitál začal financovat technologické giganty. Technologie začaly poskytovat data finančním strukturám.
B) Zpravodajské služby začaly spolupracovat se soukromým sektorem
Outsourcing, sdílení dat, společné operace.
C) Poziční investování vytvořilo neformální vazby
Kompromitace, klientelismus, krytí.
D) Politika se stala závislou na financích a médiích
Kampaň → peníze → data → PR → mediální obraz.
Výsledkem je síť, která není řízena jedním centrem, ale funguje jako ekosystém.
7. Proč je tato struktura dnes v krizi (degenerace)
Protože finanční systém je přetížený, technologické monopoly ztrácejí legitimitu, zpravodajské služby jsou fragmentované, poziční investování dosáhlo extrémní úrovně, politická vrstva ztratila důvěru, krycí struktury se rozpadají (Epstein je příklad). To je důvod, proč se svět přeformátovává – a proč vzniká prostor pro nové regionální celky (např. Středounijní prostor).
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Výlet po hřebenu Brd na Skalku nad Mníškem pod Brdy. Timní nádhera, ještě chvíli vydrží, možnost opéct buřty či klobásy zakoupené v občerstvení na Skalce, výhledy až do nekonečna. Nenechte si ujít.
Krása hned na začátku cesty.
Odbočka po červené ke Skalce z Brdské hřebenovky, která o pár kilometrů dál vyjde na Kytínskou louku a pokračuje až do vojenská části Brd.
Tady si lze opéct buřty nebo klobásy. Také je zde čaj, grog, svařák...
Jeden z výhledů až do nekonečna. Další a další horizonty. Až ke Džbánům za Benešovem. Dole uprostřed zámek v Mníšku pod Brdy.