Vize, jakou potřebujeme/1497

Vize, jakou potřebujeme/1497

Ekonomie produktivní  spotřeby v obrázcích a pro každého – část III.

Podstatnou částí teoretické opory nezbytné k pochopení historické změny, kterou v současné době prochází lidská pospolitost na lokální i globální úrovni jsou – jak jinak – nástroje analýzy vývoje ekonomické základny společnosti. Podle mého názoru má teoretický systém, který je sto splnit úlohu  kvalitní teoretické opory pochopení toho, o co jde a co dělat, podobu toho, co nazývám Ekonomie produktivní spotřeby.

Proto jsem od 13. prosince začal na pokračování uveřejňovat  koncept učebnice, viz 1. díl zde: https://radimvalencik.pise.cz/12711-ucebnice-ekonomie-produktivni-spotreby-1.html

Podle očekávání jsem se setkal s námitkou, že je to "příliš složité". (Otázkou – spíše řečnickou – je, zda problémy složité, přelomové doby lze vysvětlit formou banálních tvrzení.) V této oblasti  je nutné volit rozumný kompromis a využívat všechny možnosti zvýšení srozumitelnosti. V pravý čas jsem dostal skvělý novoroční dárek od Tibora Ganzera. Graficky s využitím AI skvěle upravenou prezentaci, hlavních teoretických východisek i závěrů Ekonomie produktivní spotřeby, resp. populárně naučné vysvětlení fenoménu pozičního investování které přispívá k pochopení toho, o co jde. Uveřejňuji na pokračování s poznámkami i s nadějí, že to někoho zaujme tak, aby se seznámil i s obsahem učebnice. Její základní text lze nalézt ve Zvláštním čísle časopisu Marathon 2026 zde: https://valencik.cz/marathon/26/Mar26z.htm (seriál k Ekonomii produktivní spotřeby nadále pokračuje rozborem klíčových bodů.)

Pět klíčových témat dobře vybráno a textově zpracování. Ale opět platí to, co jsem uvedl k přecházejícími pokusu o grafické vyjádření: Toto ještě AI neumí. Neumí pracovat s představivostí. Její  pokusy o vylepšení textů jsou skvělé, ale s grafy jí to nejde. Proto návazně na její neúspěšný pokus dávám, jak tomu je:

Grafické vyjádření pozičního investování

x⁽⁰⁾ je současný příjem hráče X

y⁽⁰⁾ je současný příjem hráče Y

x^(1)´ je budoucí příjem hráče X

y^(1)´ je budoucí příjem hráče Y

Šedě upozaděné šikmé linie jsou křivky mezních výnosů, pokud by nedošlo k pozičnímu investování.

Tučně zvýrazněné šikmé linie jsou křivky mezních výnosů, pokud dochází k pozičnímu investování.

Šipkami označenými (1), (2), (3) jsou vyjádřeny posuny příslušných křivek v důsledku pozičního investování.

Poziční investování ovlivňující míru výnosnosti investičních příležitostí, kterými hráči disponují, může "převrátit" vztah mezi věřitelem a dlužníkem.

Větším světlejším trojúhelníkem je vyznačena původní oblast paretovských zlepšení vznikajících v důsledku využití kapitálového trhu.

Menším tmavším trojúhelníkem je vyznačena oblast paretovských zlepšení vznikajících v důsledku využití kapitálového trhu po změně výnosnosti investičních příležitostí v důsledku pozičního investování.

Tuto situaci dobře známe. Chudší lidé spoří nejen proto, aby měli na horší dobu, ale i proto, že nedisponují dostatečnými investičními příležitostmi (nemají vhodnou společenskou pozici). Z jejich úspor jsou pak realizovány velké projekty těmi, kteří vhodnou společenskou pozici (image, společenské kontakty, inside informace apod.) mají.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Mrazy a pak obleva. Ale  měl jsem štěstí. Trávil jsem dva týdny mezi Vánocemi a Novým rokem v Athénách. Občas byla po ránu jinovatka, občal  lilo jako z konve, ale většina dnů byla slunečných a teplota dosahovala i přes 20° C. Dost lidí se koupalo v moři. Měl jsem pracovně-zdravotní program. Ráno jsem vstával velmi časně a 2-3 hodiny tvořil důležitý text. Pak jsem nachodil na jeden zátah kolem 20 km, většinou v okrajových částech velkoměsta, hlavně v kopcích, které jsou  nádherné. Tam jsem nabral inspiraci pro další den. Výsledkem bylo dokončení první verze učebnice Ekonomie produktivní spotřeby.

Jsme na místě slavné Platónovy akademie. Mimo tehdejší Athény. 

Proč byla Akademie mimo město?

1) Byla to posvátná oblast už dávno před Platónem

Podle historických zdrojů byla Akadémia původně posvátný háj hrdiny Akadéma a později také místo s náboženskými funkcemi a gymnasiem

Posvátné háje se tradičně zakládaly mimo městské hradby, v klidném prostředí.

2) Gymnasia se v Athénách stavěla mimo hradby

Akadémia byla jedním ze tří velkých athénských gymnasií (spolu s Lykeiem a Kynosargem) — a všechna byla vně města

Důvod byl praktický i kulturní:

• potřebovala velké otevřené prostory,
• byla spojena s tréninkem, filozofií a náboženskými rituály,
• měla být v přírodě, ne v husté městské zástavbě.

3) Klid a odstup od politického ruchu

Platón zjevně chtěl místo, kde se dá nerušeně diskutovat, daleko od shonu agory a politických debat. Akademie byla na tehdejší poměry "na venkově", ale zároveň pohodlně blízko města — jen pár stadií od hradeb

4) Athény byly tehdy menší, než si dnes představujeme

Dnešní Athény jsou obrovské, ale klasické Athény byly kompaktní město obehnané hradbami. To, co dnes vypadá jako "kousek od centra", bylo tehdy jasně mimo město.

Na cestě z Platónovy akademie k metru. Přímo na jedné z hlavních tříd. Asi jedlé, ale  nepodlehl jsem pokušení vyzkoušet.

Večer jsem ještě stihl navštívit toto místo. Historická část Athén? Ne. Nejmodernější a největší nákupní centrum v Athénach, které se stylizuje  do této podoby.

Ale vypadá to dost autenticky. O kousek dál supermarkety tak, jak je známe.