Vize, jakou potřebujeme/1496

dnes | 00.01 |
blog › 
Vize, jakou potřebujeme/1496

Vize, jakou potřebujeme/1496

Ekonomie produktivní  spotřeby v obrázcích a pro každého – část II.

Stále více jsem přesvědčen a stále více se přesvědčuji, že  bez kvalitní teoretické opory:

- nejsme schopni schopno  pochopit, o co jde a co dělat,

- jsme odsouzeni k tápání a k tomu, abychom se nechali  manipulovat,

- nedojde k žádnému efektivnímu sjednocování sil odporu a nápravy stavu,

- budeme žít  s pocitem zoufalství bezmocnosti (což spousta lidí zakouší na vlastní kůži).

Podstatnou částí teoretické opory nezbytné k pochopení historické změny, kterou v současné době prochází lidská pospolitost na lokální i globální úrovni jsou – jak jinak – nástroje analýzy vývoje ekonomické základny společnosti. Podle mého názoru má teoretický systém, který je sto splnit úlohu  kvalitní teoretické opory pochopení toho, o co jde a co dělat, podobu toho, co nazývám Ekonomie produktivní spotřeby.

Proto jsem od 13. prosince začal na pokračování uveřejňovat  koncept učebnice, viz 1. díl zde: https://radimvalencik.pise.cz/12711-ucebnice-ekonomie-produktivni-spotreby-1.html

Podle očekávání jsem se setkal s námitkou, že je to "příliš složité". (Otázkou – spíše řečnickou – je, zda problémy složité, přelomové doby lze vysvětlit formou banálních tvrzení.) V této oblasti  je nutné volit rozumný kompromis a využívat všechny možnosti zvýšení srozumitelnosti. V pravý čas jsem dostal skvělý novoroční dárek od Tibora Ganzera. Graficky s využitím AI skvěle upravenou prezentaci, hlavních teoretických východisek i závěrů Ekonomie produktivní spotřeby, resp. populárně naučné vysvětlení fenoménu pozičního investování které přispívá k pochopení toho, o co jde. Uveřejňuji na pokračování s poznámkami i s nadějí, že to někoho zaujme tak, aby se seznámil i s obsahem učebnice. Její základní text lze nalézt ve Zvláštním čísle časopisu Marathon 2026 zde: https://valencik.cz/marathon/26/Mar26z.htm (seriál k Ekonomii produktivní spotřeby nadále pokračuje rozborem klíčových bodů.)

Zde pozor! Texty jsou naprosto v pořádku, ale graf vpravo dole je úplně mimo. Jak se zdá má AI stejný problém s chápáním grafů jako většina lidí. Proto  sem dávám správný graf, který je takovým základním prizmatem nahlížení na ekonomickou realitu prizmatem základního modelu ekonomie produktivní spotřeby:

Grafická interpretace modelu

Model lze znázornit tak, že:

  • investiční prostředky dvou subjektů jsou kladeny na společnou osu "proti sobě",
  • křivky mezních výnosů vyjadřují současně:
    • nabídku vlastních investičních prostředků,
    • poptávku po cizích investičních příležitostech.

Tím získáváme obecný analytický rámec, který:

  • zahrnuje standardní trhy,
  • kapitálové a úvěrové vztahy,
  • i rozhodování domácností o spotřebě a investicích.

Význam modelu

Model nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí:

  • rozšiřuje standardní neoklasický aparát,
  • umožňuje analyzovat spotřebu, investice i redistribuci jednotným prizmatem,
  • vytváří teoretický základ pro analýzu:
    • produktivních služeb,
    • pozičního investování,
    • ekonomických konfliktů a institucionálních bariér.

V tomto smyslu představuje východisko ekonomie produktivní spotřeby, nikoli její uzavření.

Ekonomické subjekty a investiční omezení

Uvažujme dva ekonomické subjekty, označené jako X a Y.
Každý z nich disponuje:

  • určitým množstvím investičních prostředků (čas, příjem, kapitál),
  • souborem investičních příležitostí, které se liší výnosností.

Investiční prostředky jsou omezené, zatímco investiční příležitosti jsou seřaditelné podle klesajícího mezního výnosu.

Levá část  obrázku: Mezní výnosy a grafické vyjádření (mezní veličiny)

Na vodorovné ose je znázorněno množství investičních prostředků.
Pro subjekt X se měří zleva doprava, pro subjekt Y zprava doleva. Tím je dosaženo společného investičního prostoru.

Na svislé ose je znázorněn mezní výnos ze spojení investičních prostředků a investičních příležitostí.

Křivky mezního výnosu:

  • MY´X vyjadřuje mezní výnos investičních příležitostí subjektu X,
  • MY´Y vyjadřuje mezní výnos investičních příležitostí subjektu Y.

Plocha pod těmito křivkami odpovídá celkovému výnosu, kterého subjekt dosahuje při daném využití investičních prostředků.

Pravá část obrázku: Celkové veličiny a hranice dosažitelných výnosů

Stejnou situaci lze vyjádřit v prostoru celkových výnosů.

Na vodorovné a svislé ose jsou vyjádřeny:

  • celkový výnos subjektu X,
  • celkový výnos subjektu Y.

Konkávní hranice vyjadřuje množinu dosažitelných kombinací výnosů při různých rozděleních investičních prostředků mezi subjekty.

Bod nedohody leží na této hranici, stejně jako všechny Pareto-optimální alokace.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Mrazy a pak obleva. Ale  měl jsem štěstí. Trávil jsem dva týdny mezi Vánocemi a Novým rokem v Athénách. Občas byla po ránu jinovatka, občal  lilo jako z konve, ale většina dnů byla slunečných a teplota dosahovala i přes 20° C. Dost lidí se koupalo v moři. Měl jsem pracovně-zdravotní program. Ráno jsem vstával velmi časně a 2-3 hodiny tvořil důležitý text. Pak jsem nachodil na jeden zátah kolem 20 km, většinou v okrajových částech velkoměsta, hlavně v kopcích, které jsou  nádherné. Tam jsem nabral inspiraci pro další den. Výsledkem bylo dokončení první verze učebnice Ekonomie produktivní spotřeby.

Místo, které navštíví málokdo, přitom mimořádně významné. Zde se nacházela slavná Platónova akademie. Je mimo oblast tehdejších Athén. 

AI k tomu uvedla:

Proč byla Akademie mimo město?

1) Byla to posvátná oblast už dávno před Platónem

Podle historických zdrojů byla Akadémia původně posvátný háj hrdiny Akadéma a později také místo s náboženskými funkcemi a gymnasiem

Posvátné háje se tradičně zakládaly mimo městské hradby, v klidném prostředí.

2) Gymnasia se v Athénách stavěla mimo hradby

Akadémia byla jedním ze tří velkých athénských gymnasií (spolu s Lykeiem a Kynosargem) — a všechna byla vně města

Důvod byl praktický i kulturní:

  • potřebovala velké otevřené prostory,
  • byla spojena s tréninkem, filozofií a náboženskými rituály,
  • měla být v přírodě, ne v husté městské zástavbě.

3) Klid a odstup od politického ruchu

Platón zjevně chtěl místo, kde se dá nerušeně diskutovat, daleko od shonu agory a politických debat. Akademie byla na tehdejší poměry "na venkově", ale zároveň pohodlně blízko města — jen pár stadií od hradeb

4) Athény byly tehdy menší, než si dnes představujeme

Dnešní Athény jsou obrovské, ale klasické Athény byly kompaktní město obehnané hradbami. To, co dnes vypadá jako "kousek od centra", bylo tehdy jasně mimo město.

Moc z Akademie nezůstalo, ale místo působí velmi silně.

Zde to máme i s popisem.

Místo je stranou od turistického ruchu, což je škoda. Jen nedaleko Akademii připomíná tento klub. S antickými sporty má málo společného, ale i v ní se vyučovalo bojové umění.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář