Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/32

Učebnice ekonomie produktivní spotřeby/32

Z určitých důvodů daných některými taktickými aspekty prezentace teoretických výsledků využitelných při orientaci v současné turbulentní době uveřejňuji na pokračování pracovní verzi konceptu učebnice ekonomie produktivní spotřeby. Zde je 1. díl:

https://radimvalencik.pise.cz/12711-ucebnice-ekonomie-produktivni-spotreby-1.html

Experimentální mikroučebnice nové ekonomie:

Ekonomie produktivní spotřeby – část 32.

Příloha: Laboratorní práce

Metodika řešení problematiky prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění

dle individuálních možností a konkrétních podmínek

Etapa 5

K úkolu 6.1:

Efekty vznikající prodloužení doby produktivního uplatnění se projevují zejména ve výši hrubé příjmu a zisku (v organizacích vytvářejících zisk) či jiných podobách (které jsou zohledněny ve způsobu financování těch činností, které nejsou spojeny s vytvářením zisku). Klienti penzijního systému tyto efekty získávají následujícím způsobem:

- Přímo zvýšením čisté mzdy (kterou chápeme jako mzdu očištěnou od všech plateb daňového i nedaňového typu). Zde je třeba rozlišit odvody stávající a odvody, které mohou mít v budoucnu podobu financování některých produktivních ekonomických služeb přispívajících k prodloužení doby produktivního uplatnění.

- Nepřímo zvýšením penzí za dobu odpracovanou po překročení hranice stanové pro dobu odchodu do penze.

K úkolu 6.2:

a) Předně jsou to samotní klienti systému průběžného penzijního pojištění, kteří působí na profesních trzích i po překročení hranice stanovené pro odchod do penze, a to to dvěma způsoby:

- Již zmíněným zvýšením svého čistého příjmu.

- Transformací částí rozdílu mezi hrubým příjmem a čistým příjmem do zvýšení doživotní renty či formou jiných bonusů (uvažovali jsme například možnost v rámci firemní kultury poskytnou zaměstnancům, kteří se zasloužili o rozvoj firmy i ve vyšším věku možnost umístnění v domě s pečovatelskou službou).

b) Všechny úrovně vzdělávacího systému (a zvýšení kvality vzdělání v příslušných směrech).

c) Zprostředkovatelé lékařské péče, tj. zdravotní pojišťovny.

d) Návazně pak celá řada poskytovatelů zdravotních a lázeňských služeb.

e) Firmy formou zvýšení zisku (mimo jiné – i z něj se odvádějí daně, tedy to, o co se zasloužili klienti systému průběžného penzijního pojištění, kteří působí na profesních trzích i po překročení hranice stanovené pro odchod do penze).

f) V neposlední řady pak by se na efektech mohli a patrně měli podílet i ti klienti systému, kteří z různých důvodů neměli možnost patřit mezi ty, kteří působí na profesních trzích i po překročení hranice stanovené pro odchod do penze. Pojistný systém by v sobě měl mít zabudovanou i určitou míru solidarity mezi těmi, kteří mohou a chtějí výt výdělečně činní i po překročení hranice stanovené pro odchodu do penze, a kteří nemohou či nechtějí být po této době výdělečně činní. Tj. určitou míru solidarity mezi těmi, u nichž pojistná událost již nastala, a těmi, u nichž ještě nenastala.

Nezapomněli jsme na něco? Napadne vás něco dalšího? – Sem s tím.

K úkolu 6.3:

Navržení (desing) vhodných mechanismů získávání podílu z ekonomických efektů podle obecných pravidel je nejvýznamnější a nejzajímavější část dané problematiky. Připomeňme si, že rozdělení efektů musí splňovat některé obecné předpoklady, pokud má systém (a mechanismy v něm) fungovat (konvergenci zájmů, monotonii rozdělení navýšených výnosů, neutralitu pozičního investování, finanční samonosnost), současně může probíhat dvěma způsoby:

- Prostřednictvím vnější autority, která vyhodnotí (spočítá efekty) a navrhne jejich rozdělení. Toto – ve své podstatě administrativní – zprostředkování je méně efektivnější. Jednak proto, že pracuje s odhady, jednak je velmi zranitelné vůči působení různých zájmových skupin, tj. různým formám pozičního investování.

- Prostřednictvím obecných dobře nastavených mechanismů, jejichž odhalení a správné nastavení (tj. jejich "design", návrh) patří k nejnáročnějším teoretickým výkonům.

Pro některé ekonomické subjekty je řešení prostřednictvím obecných mechanismů stěží představitelné (např. nižší stupně vzdělání).

Pro některé takové mechanismy navrhnout lze:

- Klienti systému.

- Koncové stupně vzdělání,

- Zprostředkovatelé zdravotních a lázeňských služeb.

V některých případech již standardní mechanismypůsobí (firmy, které by měly z čistě ziskových kritérií mít zájem na prodloužení doby produktivního uplatnění těch zaměstnanců, kteří jsou pro podnik přínosní). – Vzniká otázka, proč je tato možnost ne zcela dostatečně využívána.

Protože se jedná o velmi náročnou problematiku, uvedeme jeden z konkrétních případů, konkrétně zprostředkovatelů lékařské a zdravotní péče, tj. zdravotních pojišťoven:

- Řešení prostřednictvím vnější autority, která vyhodnotí (spočítá efekty) a navrhne jejich rozdělení: To lze realizovat téměř okamžitě a bez větších nákladů. U každé zdravotní pojišťovny zjistíme podíl pojištěnců ve věku 65+, podíl těch, kteří jsou výdělečně činní a kteří ne. Na základě vyhodnocení efektů, které prodloužením doby výdělečného uplatnění vznikají (viz řešení úkolu 6.1) a kritérií řešení problému rozdělení efektů (viz řešení úkolu 6.2 – konvergence zájmů, monotonie rozdělený navýšených výnosů, neutralita pozičního investování, finanční samonosnost) navrhneme pro pojišťovny určité bonusy a pravidla jejich rozdělení (např. na odměny zaměstnanců pojišťoven a na nadstandardní zdravotní a lázeňské služby pro výdělečně činné pojištěnce 65+).

- Prostřednictvím obecných dobře nastavených mechanismů: Umožníme zdravotním pojišťovnám, aby si ponechaly (byly vyčleněny z přerozdělení mezi zdravotními pojišťovnami) odvody, které platí výdělečně činní pojištěnci ve věku 65+ s obdobně stanovenými pravidly jejich užití (na odměny zaměstnanců pojišťoven a na nadstandardní zdravotní a lázeňské služby pro výdělečně činné pojištěnce 65+).

To umožní vyvolat zdravou konkurenci mezi pojišťovnami v oblasti zaměření aktivit v rámci standardní i nadstandardní péče na prodloužení délky plnohodnotného života. Silnou motivační roli bude mít informování veřejnosti o tom, jak si jednotlivé pojišťovny vedou. Klient, tj. ten, kdo bude chtít prodloužit dobu svého výdělečného uplatnění, bude motivován i tím, že zprostředkovatel, a tudíž i poskytovatel jeho zdravotních a lázeňských služeb bude zainteresován na skutečných efektech.

Najdete nějaké důvody, proč by to nemohlo fungovat? Sem s tím.

(Pokračování)