Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/ Reakce VII.

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/ Reakce VII.

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html 

Doplňující poznámka k této části: Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Ani  jsem netušil, že průlom ve velmi důležité oblasti teorie otevře cestu k tak rychlé přípravě řady materiálů.

V době, kdy připravuji další zpřehlednění a doplnění posunu, který se podařil v oblasti analýzy teoretických základů současného dění s využitím ekonomie produktivní spotřeby, dodal do diskuse přínosný text Ondřej Černík. Velmi jej vítám, protože právě díky své  kritičnosti umožňuje lépe vyjádřit podstatu posunu, ke kterému došlo. Celý jeho text najdete v původní úpravě zde (pod příslušným dílem seriálu): https://radimvalencik.pise.cz/12651-komentare.html Jako vždy od svého odlišuji barvou a průběžně komentuji:

Jak porozumět rozdílům mezi mechanism designem (Leonid Hurwicz, Roger Myerson, Walter Trockel) a pojetím autora těchto stránek - část IV.

Ondřej Černík

3. Trockel: stabilita kooperace a implementace

Walter Trockel zkoumá:

•          které kooperativní výsledky lze vůbec implementovat,

•          jak vypadá stabilní rovnováha (core, social choice),

•          jak vytvářet pravidla, která udrží kooperaci i v prostředí silných pozičních motivací.

Jde o formální logiku (fix-point, existence rovnováh), nikoli o morální hodnocení.

Trockel ukazuje:

•          není třeba "vyhubit poziční chování",

•          je třeba navrhnout.

K tomu:

1. Toto W. Trockel nikdy a nikde ani nepřímo W. Trockel neřekl: "není třeba "vyhubit poziční chování"". Trockel totiž fenomén pozičního investování ani nezná a v rámci neoklasického základu ho ani není možné definovat. (K tomu se ještě dostaneme.)

2. Platí, že "systém, ve kterém se hráčům kooperace sama vyplácí"musí eliminovat poziční investování. Pokud to nedokáže, kooperace se přestane vyplácet.

Pokračování O. Č.:

Kde dochází k dezinterpretaci – shrnutí bodů I–IV

I. Myersonova rovnovážná podmínka není politický návrh. Autor stránek interpretuje Myersonův model jako naivní představu o "strážcích strážců", kteří budou dobře odměněni a tím se zajistí jejich čistota. Ve skutečnosti jde o matematický popis nutné pobídkové struktury. Myerson neříká "dejme vysoké platy", ale "takto funguje rovnováha".

K tomu:

Už jsem se vyjádřil v přecházející části. To, co vzešlo z Myersonova pera není "matematický popis", ale intuitivní úvaha s nedostatečnou reflexí předpokladů platnosti. Mj. nikde jsem neřekl, že to, co píše Myerson je "politický návrh". Je to jen úvaha nereflektující předpoklady.

II. Hurwicz neřeší odstranění pozičního chování, ale návrh pravidel. Z textu autora stránek plyne představa, že je třeba vytvořit prostředí, kde se poziční investování "nevyskytuje". Hurwicz však říká: poziční motivace jsou přirozené; jde o to, jak je převést do efektivních výsledků prostřednictvím vhodného institucionálního nastavení.

K tomu:

Hurwicz nikde o pozičním investování nepíše. "Převést do efektivních výsledků" je nemožné z podstaty věci. Každé poziční investování dle definice totiž předpokládá potlačení investičních příležitostí jednoho subjektu druhým.

III. Trockel neřeší morální pokleslost, ale implementační stabilitu Autor stránek popisuje společenskou degradaci a sítě krytí. Trockel se zabývá formální otázkou, zda lze dané kooperativní řešení implementovat jako rovnováhu. Nepouští se do "jak proměnit morálku", ale do "jak proměnit pobídky".

K tomu:

Propojení struktur založených na pozičním investování se strukturami založeným na vzájemném krytí porušování pravidel na národní a nadnárodní úrovni je realitou ve většině světa. Každý návrh kooperativního řešení s tím musí počítat, jinak je mimo mísu. Apel na morálku nepomůže. Existuje však cesta, jak řešení založené na vynucujících se Nashových rovnováhách prosadit. V intencích Hurwicze, ale na bázi ekonomie produktivní spotřeby (na bázi neoklasické ekonomie ho není možné identifikovat a založit na něm příslušné mechanismy). Toto řešení vychází ze zásadního rozdílu mezi ekonomickou efektivností systémů, v nichž působí poziční investování a v nichž poziční investování  nepůsobí. Tento rozdíl v ekonomické efektivnosti je dán především schopností systémů, v nichž poziční investování nepůsobí, kaskádově generovat investiční příležitosti (Baťa, Čuba).

IV. Mechanism design analyzuje incentivy, nikoli "kontaminaci společnosti". Přístup autora stránek je sociologický a normativní. Hurwicz, Myerson a Trockel pracují s mikroekonomickými kategoriemi:

•          pobídka,

•          pravděpodobnost odhalení,

•          informační struktura,

•          rovnováha,

•          implementace.

Mechanism design není o morálním odsouzení pozičních jevů, ale o návrhu pravidel, která je transformují do efektivní podoby.

K tomu:

Netuším, kde autor kritiky našel "morální odsouzení pozičních jevů" v mých textech. Spíše – jak bylo zřejmé z několika výroků dříve – si udělal vlastní představu o tom, co píšu, která nemá s tím, co je litera, scripta, manet, nic společného. Vždy mluvím jen o ekonomické efektivnosti. Jak chce kritik "transformovat do efektivní podoby"potlačování investičních příležitostí, jejichž realizace přináší větší efekty než ty, které jsou na jejich úkor realizovány, netuším.

Kritikův závěr:

Můj závěr: Porovnáme-li pojetí autora stránek s mechanism designem, zjistíme, že jde o dva odlišné intelektuální světy. Jeden popisuje společensko-politické deviace, druhý analyzuje hluboké pobídkové struktury, které tvoří základ jak efektivní konkurence, tak kooperace. Právě proto jsou myšlenky Hurwicze, Myersona a Trockela užitečné: ukazují, že i v prostředí pozičních motivací lze navrhnout taková pravidla, která podpoří kooperaci, efektivnost a stabilitu — nikoli díky morálním vlastnostem hráčů, ale díky inteligentnímu designu institucionálního prostředí.

K tomu:

Myslím, že spíše kritik žije ve světě vlastních představ a měl by se snažit z nich vymanit. Třeba se mu to při  dalším čtení textu podaří. Doporučoval bych začít přečtením definice pozičního investování a promyšlením příslušných modelů. Možná toto doporučení platí i pro další. To, že se někdo snaží interpretovat nové v rámci setrvačného chápání je tak trochu nemocí dneška.

(Pokračování dalším tématem)