Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/ Reakce VI.

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/ Reakce VI.

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html 

Doplňující poznámka k této části: Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Ani  jsem netušil, že průlom ve velmi důležité oblasti teorie otevře cestu k tak rychlé přípravě řady materiálů.

V době, kdy připravuji další zpřehlednění a doplnění posunu, který se podařil v oblasti analýzy teoretických základů současného dění s využitím ekonomie produktivní spotřeby, dodal do diskuse přínosný text Ondřej Černík. Velmi jej vítám, protože právě díky své  kritičnosti umožňuje lépe vyjádřit podstatu posunu, ke kterému došlo. Celý jeho text najdete v původní úpravě zde (pod příslušným dílem seriálu): https://radimvalencik.pise.cz/12651-komentare.html Jako vždy od svého odlišuji barvou a průběžně komentuji:

Jak porozumět rozdílům mezi mechanism designem (Leonid Hurwicz, Roger Myerson, Walter Trockel) a pojetím autora těchto stránek část III.

Ondřej Černík

2. Myerson: rovnováha v prostředí informací a signálů

Roger Myerson rozvíjí detailní teorii toho, jak se hráči chovají v prostředí nejistoty a asymetrie informací. Nejde o to, aby existovala "elita strážců", ale o matematickou rovnovážnou podmínku: Aby hráč neporušil pravidla, musí pro něj být výhodnější je neporušovat.

Když Myerson uvádí, že odměna úředníka musí odpovídat velikosti pokušení dělené pravděpodobností odhalení, nejde o návrh politického systému. Je to pouze matematický důkaz o nutné incentive condition.

Myersonův model říká:

•          pokud je pravděpodobnost odhalení zneužití příliš malá,

•          pak žádný incentive mechanismus není levný ani udržitelný.

To je kritika nefunkčního institucionálního prostředí, nikoli obhajoba "bohaté elity".

K tomu:

Tady se O. Černík, ale ještě před tím R. Myerson velmi mýlí. Ještě jednou budu citovat, co R. Myerson říká: "Za předpokladu neutrality rizika musí být velikost těchto odměn rovna alespoň potenciálnímu zisku, který by úředník mohl získat ze zneužití pravomoci, děleno pravděpodobností, že by takové zneužití pravomoci bylo odhaleno. Pokud je tedy pokušení velké a pravděpodobnost odhalení malá, mohou být mocní úředníci třeba velmi dobře odměňováni. Měli bychom tedy očekávat, že vedoucí představitelé základních politických institucí budou velmi dobře odměňovanou elitou, vysoce motivovanou potřebou zachovat si svá privilegia".

To je z hlediska použití exaktních metod (matematiky) něco, co nejlépe vystihuje německý pojem "schlamperai". Pro lepší srozumitelnost uvedu zdůvodnění v bodech:

1. Použití symbolů a formalizované vyjádření reality prostřednictvím nich ještě není matematika. Ta začíná teprve tam, kde lze formulovat předpoklady pro určitá tvrzení a provést důkaz příslušných tvrzení. To najdeme v pracích, které se zabývají teorií mechanismů jen zřídka, ve vyjádřeních vztahujících se k realitě jen pokud se týká toho, co je zřejmé i bez exaktního důkazu (to ovšem význam exaktního  důkazu nesnižuje). V našem přístupu je  takovým tvrzením například: "Ekonomický systém, který je založen na nabídce a poptávce investičních prostředků a investičních příležitostí, je ve stavu paretovského optima tehdy a právě tehdy, když jsou současné i nově generované investiční příležitosti využívány podle míry jejich výnosnosti, a to nezávisle na tom, kdo je vlastníkem investičních prostředků a kdo vlastníkem investičních příležitostí, jak původních, tak i nově generovaných." – Důkaz sporem je velmi jednoduchý.

2. V citované pasáži se R. Myerson příliš netrápí formulováním předpokladů svého  tvrzení. Přitom platí, že pokud zvýšení odměny úředníka může úředník použít ke snížení pravděpodobnosti odhalení zneužití pravomoci nebo ke zvýšení výnosu ze zneužití pravomoci, bude toto zvýšení nikoli bránit zneužití pravomoci, ale naopak podporovat možnost zneužívat pravomocí (čehož jsme například u nás v České republice svědky, proto ta nenažranost v oblasti zvyšování příjmů těch, kteří by měli být strážci pravidel).

3. R. Myerson to nepochybně myslel dobře. To, že neviděl zásadní "skrytý předpoklad" bezprostředně souvisí s neoklasickým základem teorie mechanismů, v rámci kterého se pohybuje (podobně jako v Newtonově fyzice nevidíme problém synchronizace hodin). Na bází ekonomie produktivní spotřeby, která si nutně klade otázku "Proč při dělení výnosu z využití investičních příležitostí hráči vzájemně tyto výnosy porovnávají podobně jako v ultimátní hře a proč ne s každým rozdělením výnosů ten či onen hráč souhlasí?", tento předpoklad přestává být "skrytým". Je bezprostředně spjat se zásadní rolí pozičního investování v ekonomických systémech, které přístup založený na neoklasické ekonomii nevidí, případně vidět nechce.

P. S.: Kritizovat teorii vyšší úrovně z pozice teorie nižší úrovně je směšné...

(pokračování)