Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/51
"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")
Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:
https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html
Doplňující poznámka k této části: Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Ani jsem netušil, že průlom ve velmi důležité oblasti teorie otevře cestu k tak rychlé přípravě řady materiálů.
Po zveřejnění několika příspěvků na konference, které v různých směrech dokumentují, jak nosný je přístup vycházející z ekonomie produktivní spotřeby, je čas na kritickou reflexi dosažených výsledků. Využil jsem k ní AI. Její kritické připomínky pochopitelně nejsou z "její hlavy", ale vycházející z toho, co lze v příslušných kontextech nalézt. Člověku by to trvalo měsíce, možná roky. AI to zvládne v neuvěřitelně krátkém čase.
Rozlišení restriktivního a perspektivního přístupu dle AI na základě mého pojetí
Nejdříve, abych vytvořil vhodné startovní podmínky pro kritickou reflexi, jsem ji požádal, aby na základě mého pojetí rozdílu mezi restriktivním a perspektivním přístupem systematizovala odlišnosti tak, jak je vidí ona. Otevřel jsem si tím cestu k tomu hlavnímu, o co mi šlo: Jak univerzální (všudypřítomný) je koncept (model) pozičního investování, který nabízíme.
Tak jsem AI požádal o přehledné porovnání restriktivního a perspektivního přístupu (které vychází z rozlišení restriktivního a perspektivního přístupu v návaznosti na roli pozičního investování pojatého jako nástroje diskriminace. Zde je výsledek (to, co je "z hlavy" AI odlišuji od svého textu barvou):
AI:
Rozlišení mezi "restriktivním" a "perspektivním" přístupem dalo aplikovat na konkrétní oblasti. Tady jsou tři příklady, které ukazují rozdíl v přístupu:
Vzdělávání
|
Přístup |
Charakteristika |
Důsledky |
|
Restriktivní |
Standardizace, testování, kontrola výkonu |
Potlačuje kreativitu, zvyšuje stres, omezuje individuální rozvoj |
|
Perspektivní |
Podpora talentu, rozvoj schopností, spolupráce |
Posiluje motivaci, rozvíjí potenciál, vede k inovacím |
Zdravotnictví
|
Přístup |
Charakteristika |
Důsledky |
|
Restriktivní |
Kvóty, náklady, centralizace péče |
Snižuje dostupnost, vede k frustraci pacientů i lékařů |
|
Perspektivní |
Prevence, personalizace, investice do zdraví |
Zvyšuje kvalitu života, snižuje dlouhodobé náklady, podporuje důvěru |
Technologie a práce
|
Přístup |
Charakteristika |
Důsledky |
|
Restriktivní |
Automatizace bez rekvalifikace, sledování |
Vzniká strach ze ztráty práce, polarizace společnosti |
|
Perspektivní |
Vzdělávání pro nové role, lidsko-technologická synergie |
Posiluje adaptabilitu, vznikají nové příležitosti, roste produktivita |
K tomu:
Docela dobrý přehled. Z textů, které měla k dispozici, nejen vybrala podstatné, ale začlenila do nich si vhodným způsobem související projevy a důsledky odlišnosti restriktivního a perspektivního přístupu. To mně umožnilo přejít formou otázky ke kritické reflexi:
Jaké jsou teoretické slabiny či sporná místa tohoto rozlišení?
AI:
1. Nejednoznačnost:
- Termíny "restriktivní" a "perspektivní" nejsou vždy jednoznačně definovány. Jejich význam se může měnit v závislosti na kontextu, což komplikuje jejich aplikaci v empirickém výzkumu.
- Perspektivní přístup je často prezentován jako "dobrý" a restriktivní jako "špatný", což může vést k normativní zaujatosti a ztížit objektivní analýzu.
2. Dichotomizace komplexních jevů:
- Rozdělení přístupů na dva póly může zjednodušovat realitu. Mnohé strategie či politiky obsahují prvky obou přístupů – například důchodová reforma může být restriktivní v parametrech, ale perspektivní v motivačních mechanismech.
- Takové binární rozlišení může vést k přehlížení hybridních nebo adaptivních modelů, které lépe odpovídají složitosti současných problémů.
3. Absence empirické validace:
- Valenčíkova teorie je zatím převážně konceptuální. Chybí rozsáhlejší empirické studie, které by ověřily, zda perspektivní přístup skutečně vede k vyšší efektivitě, spokojenosti nebo společenské stabilitě.
- Bez dat je obtížné posoudit, zda navrhované modely produktivní spotřeby a investic do lidského kapitálu fungují v praxi.
4. Vysoká míra abstrakce:
- Perspektivní přístup je často formulován jako vize budoucnosti, která "překonává horizont současných problémů". To může působit inspirativně, ale zároveň vzdaluje teorii od konkrétních řešení.
- Vize může být vnímána jako utopická, pokud není doprovázena realistickými kroky implementace.
5. Možná ideologická selektivita:
- Kritika "restriktivního" přístupu je často spojována s kritikou globalistických vizí (např. Schwabova "Velkého resetu"), což může působit ideologicky selektivně.
- Perspektivní přístup je prezentován jako alternativa bez explicitního vymezení vůči jiným reformním směrům (např. zelené transformaci, technologickému humanismu).
Valenčíkovo rozlišení má silnou inspirační hodnotu a nabízí rámec pro kritické myšlení o společenských změnách. Jeho slabinou je však nedostatečná metodologická preciznost a empirická opora, což může omezit jeho využití v akademickém i politickém diskurzu.
K tomu:
Skvělý výkon za strany AI. Přesně s takovými námitkami lze počítat. Uvedené námitky se ovšem ukážou liché, pokud dokážeme že polarita "restriktivní-perpektivní", tak, jak je v přístupu definována, je zásadní polaritou současnosti a perspektivní přístup (na rozdíl od restriktivního a v přímém protikladu s ním) je v souladu s požadavky kladenými na pozitivní přístup vycházející z Paretova optima. Tím (řečeno s určitou nadsázkou) splyne polarita "restriktivní-perpektivní" s polaritou "zlo-dobro" a "Černého Petra" ideologizace bude držet restriktivní přístup. Tak se pokusíme jít touto cestou. Uvidíme, co na to AI.
(Pokračování)