Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/45

24. říjen 2025 | 00.01 |
blog › 
Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/45

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/45

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html

Doplňující poznámka k této části:

Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Ani  jsem netušil, že průlom ve velmi důležité oblasti teorie otevře cestu k tak rychlé přípravě řady materiálů. Tento je příspěvek na další konferenci, která bude za několik dní na téma sociální politiky, ale také do něj bude zařazena reflexe současného stavu vědy o společenských problémech. Právě do tohoto tématu příspěvek vyúsťuje.

Restriktivní versus perspektivní sociální politika a věda – část III.

Polarita restriktivního a perspektivního přístupu, kde se vyskytuje

V současné době se nabízejí dvě krajní odpovědi na příčinu vzniku a způsob řešení současných problémů:

- Restriktivní, při jehož formulování sehrál významnou roli K. Schwab (2017), K Swab, T. Malleret (2020): Probíhá čtvrtá průmyslová revoluce, která vytlačuje člověka (roli jeho schopností) z ekonomiky, což si vynucuje restrikce (omezování) života člověka ve všech oblastech.

- Perspektivní, která vychází z ekonomie produktivní spotřeby a odpovědi na otázku, které lidské schopnosti jsou specificky lidské, technologiemi (včetně současného typu umělé inteligence) nenahraditelné: Probíhá přechod ke společnosti, jejímž dominantním sektorem jsou produktivní služby zaměřené na rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka. V motivacích a podpoře rozvoje, uchování a uplatnění schopností člověka je klíč k řešení současných problémů.

S polaritou restriktivního a perspektivního přístupu se setkáme prakticky všude:

- V sociální politice, zvláště pak při řešení otázky, jak stabilizovat penzijní systém a učinit jej odolným vůči ekonomickým a demografickým výkyvům, kde proti sobě stojí na jedné straně restriktivní opatření typu snižování dávek a administrativní, nucené prodlužování doby odchodu do důchodu a na straně druhé posilování motivační role penzijního systému k prodloužení doby dobrovolného uplatnění na profesních trzích dle  konkrétních podmínek a individuálních možností.

- V oblasti vnitřní i vnější bezpečnosti, kde proti sobě stojí na jedné straně vyvolávání vnitřních a vnějších konfliktů, na druhé  straně odstraňování příčin konfliktů.

- V oblasti informací, a to z hlediska pasivního i aktivního postavení člověka, kdy člověku jsou poskytovány mediálním mainstreamem informace selektivně, současně je omezováno i jeho právo své názory sdělovat, proti tomu stojí boj proti cenzuře a zneužití práva, vytváření diskusní fór atd. k zajištění normálních podmínek přístupu k informacím veřejných diskusí k významným i zásadním otázkám.

- V oblasti vztahu k životnímu prostředí, kde proti sobě stojí na jedné straně restriktivní doktrína Green dealu (omezování a zdražování vstupů, např. kupčení s povolenkami) proti – na druhé straně – perspektivní trvalé řešení, které je založeno na přechodu k novému typu ekonomického růstu; v něm se těžištěm uspokojování potřeb a maximalizace užitku stává orientace člověka na rozvoj, uchování a uplatnění jeho schopností zvyšujících inovační potenciál společnosti zaměřený mj. na snižování materiálové a energetické náročnosti produkce, přičemž současně potřeby spojené s rozvojem, uchováním a uplatněním schopností člověka jsou na rozdíl od potřeb konzumních řádově méně nákladné na materiálové a energetické vstupy.

- V oblasti vzdělání, kde se restriktivní přístup prosazuje velmi širokým spektrem forem – od přímé restrikce prostředků, jejichž výše neodpovídá roli vzdělanosti ve společnosti, ke které bychom měli směřovat, přes redukce vzdělávacích programů, absurdity exkluzivního školství až po cílené deformace a akreditační restrikce univerzitního školství; proti tomu stojí perspektivní řešení, které je založeno  na financování jednotlivých subjektů poskytujících vzdělávací služby podle ověřitelných přímých a nepřímých ekonomický přínosů vzdělávacích aktivit všude tam, kde je to reálné (navržení a využití mechanismů, které to umožní).

- Schwab, K. (2017) The Fourth Industrial Revolution, Crown, 2017, ISBN 1524758876, 192 s.

- Schwab, K., Malleret, T. (2020) COVID-19: The Great Reset, Kindle Edition, 198 s.

K tomu:

Výčtem polarit restriktivního a perspektivního přístupu budu pokračovat v další části, přičemž:

- Ani potom nebude výčet úplný a uvítám náměty na jeho doplnění.

- Každý bod lze rozšířit. V příspěvku na konferenci se věnuji rozšíření ve směru možností spojených s prodloužením doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích dle individuálních podmínek a předpokladů, dále pak identifikování restrikcí v oblasti vědy a cestám jejich překonání. Zde rovněž uvítám náměty či příspěvky, které rozšíří charakteristiku dalších bodů restrikce.

Prvním krokem k překonání restriktivního přístupu, který vede do slepé uličky a již dnes zřetelným projevům přerůstání skryté genocidy, obsažené v jeho základech, ke genocidě zjevné, je zviditelnění restriktivního přístupu, který má dva zdroje:

a) Setrvačné vidění reality (neschopnost anticipovat možnost přelomové změny spočívající k přechodu k novému typu ekonomiky a novému typu růstu).

b) Snahu uchovat stávající rozložení privilegií (výsledků pozičního investování) zastřešených současnou globální mocí.

(Oprávněnou otázkou je, kdo vědomě či nevědomě, z důvodu osobního či skupinového prospěchu, nebo jen z čiré hlouposti slouží ke kamuflování zrůdnosti restriktivního přístupu.)

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář