Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/42

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/42

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html

Doplňující poznámka k této části:

Dvě pojednání, která obsahují zásadní posun v ekonomické teorii a otevírají prostor pro další badatelskou práci, ale hlavně praktické aplikace, umožnila napsat několik příspěvků směrovaných zejména do odborných časopisů a na vědecké konference. Další příspěvek byl připraven  pro konferenci zabývající se psychologickou odolností člověka. Uveřejňuji jen to, co je nové a podstatné:

Ekonomické základy psychologické odolnosti člověka – část VIII.

Závěr

Ukázali jsme pět teoretických východisek orientujících na ekonomické základy zvyšování osobní psychologické odolnosti, resp. pět oblastí, v nichž lze zvyšovat podstatné složky osobní psychologické odolnosti. Všechny předpokládají, aby člověk "pracoval na sobě", tj. měl pod vědomou kontrolou své poznávací i praktické aktivity. Nic není zadarmo a psychologická odolnost žádného člověka se bez jeho vlastního přičinění nezvýší.

Lze předpokládat, že ekonomický  základ psychologické odolnosti obsahuje i další prvky, že tyto prvky lze lépe strukturovat, vyložit přesněji a srozumitelněji. Rovněž tak je zřejmé, že lze najít jak styčné, tak i odlišné momenty v přístupu, který klade důraz na ekonomické základy psychologie člověka, a přístupu který vychází z poznatků a nástrojů psychologie, sociologie, filozofie či dalších disciplín. Zkušenosti z uplatňování interdisciplinárního přístupu ukazují, že vyjádření jednoho pohledu prostřednictvím základních pojmů jiné disciplíny bývá přínosné.

Výše řečené platí obecně. Nové je v současné době to, že aktuální dění umožňuje, ale také si vyžaduje otevřeně hovořit o turbulencích, které nás nikoli jen pravděpodobně, ale téměř jistě čekají i v našich podmínkách a ve všech oblastech, v nichž je ukotven život člověka, resp. v oblastech, které tradičně poskytují člověku zázemí a jistoty. Proto otázka osobní psychologické odolnosti nabývá na naléhavosti. Pohled na tuto problematiku ze zorného úhlu různých disciplín je nejen přínosný, ale stává se aktuální nebytností. Tváří v tvář těmto výzvám lze očekávat, že při odpovědi na ně nevystačím s těmi teoretickými nástroji, které byly vyvinuty v klidnějších dobách a že budeme nuceni překročit hranice dosud poznaného.

Ve vědách o přírodě je to běžné. O to víc možné a žádoucí by to mělo být i ve vědách, které umožňují reflexi aktuálního dění v podmínkách, kdy lidská pospolitost na globální i lokálních úrovních prochází osudovým úskalím. Z hlediska tématu zpracovaného v příspěvku považujeme za nejvýznamnější posun od neoklasické ekonomie k ekonomii produktivní spotřeby, vyvinutí komplexu teoretických nástrojů na bázi modelu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí, uplatnění těchto nástrojů k problematice rozvoje nabývání, uchování a uplatnění schopností člověka (jeho lidského kapitálu) a role produktivních služeb zaměřených tímto směrem, identifikování retardační role pozičního investování a možnost jeho eliminování v ekonomických subsystémech, v nichž se vytvářejí podmínky pro převahu komplementarity nad rivalitou a pro kaskádovité generování nových investičních příležitostí.

K tomu:

V příspěvku se nedostalo místa pro ještě jeden aspekt dané problematiky, který je z hlediska současných diskusí velmi podstatných:

Ať si to každý přebere, jak chce. A toto optimum je totožné i s evolučně stabilní strategií lidské pospolitosti v podmínkách, kdy dynamický technologický pokrok uvolňuje čas a současně vytváří podmínky pro rozvoj  a uplatnění specificky lidských (technologiemi, včetně tzv. umělé inteligence současného typu, nesubstituovatelných, tj. nenahraditelných)  schopností.

Kdo chce a umí přemýšlet, najde zde též odpověď na otázku smyslu žití i smyslu bytí, konkrétní interpretaci problému transcendence své vlastní existence. To je pro psychologickou odolnost rovněž důležité. Toto je patrně hlavní poselství prezentovaného článku, i když z důvodu zvyklostí a toho typu akademické půdy, pro kterou je článek  určen, jsem tam tuto pasáž nevložil. Nechám si ji na příště.

(Pokračování prezentací dalšího příspěvku)