Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/8

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/8

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html

Doplňující poznámka k této části:

Série se sestává ze dvou pracovních verzí pojednání, které jsou cílené do prestižních impaktovaných časopisů. Obsahují zásadní posun v poznání, ale z řady důvodů nebude jejich prosazení jednoduché. (Mj. právě proto, že jsou posunem poznání k využitelnosti teorie v praxi tváří v tvář současným problémům.) Text pojednání odlišuji od úvodních pasáží a vložených poznámek barvou.

V této části je uvádím některé závěry, který vyplývají z podvojného grafu, který jsem prezentoval v předcházejících pokračováních. Čtenář zjistí, že jak práce při jeho vyvíjení (byl zdokonalován několik let), tak úsilí věnované jeho (alespoň částečnému) porozumění se vyplatí. Teď z něj můžeme těžit (a to zpětně přispěje k porozumění toho důležitého, o čem vypovídá):

Teorie pozičního investování a předpoklady pozitivních změn – část VI.

Radim Valenčík a kol.

Explicitní vyjádření některých teoretických východisek obsažených v modelu

nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí

a) Několik úvodních poznámek k této kapitole

Všimněme si, že dvousložkový model založený na propojení Edgeworthova krabicového grafu a Nashova (S, d) vyjednávacího problému vzniká redukcí modelu založeného na nabídce a poptávce investičních prostředků a investičních příležitostí. Konkrétně zanedbáním příjmových efektů spotřeby (tj. toho, že spotřeba podobně jako investice má vliv na budoucí příjem) a možnosti vzniku úvěrového vztahu, který umožňuje zvýšení efektivnosti systému tím, že výnosnější investiční příležitosti jednoho subjektu jsou realizovány prostřednictvím využití investičních prostředků druhého subjektu. Z tohoto hlediska je spodní podvojný graf doložitelným rozšířením a zobecněním horního podvojného grafu. Toto tvrzení je nutné doložit aplikacemi teoretických východisek, které jsou implicitně v modelu vyjádřeném graficky ve spodní části obrázku 1. Pro potřeby např. testování hypotéz odvozených od tohoto modelu jej lze vyjádřit i analyticky (např. Černík, Valenčík 2021)

Protože se budeme pohybovat převážně na půdě teorie her, budeme pro subjekty v dalším textu používat pojmenování "hráči".

Oproti dříve publikovaným výstupům jsou v této části dosud neprezentované teoretické posuny:

- Zdůvodnění toho, proč na rozdíl o výplat v podobě užitku hráčů (což vychází z neoklasického základu) se při výplatách v podobě finančních částech objevuje požadavek neutrality pozičního investování.

- Definování paretovského optima pro oblast nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí, přitom tak, aby z problematiky dosahování tohoto optima vyplynula existence fenoménu pozičního investování.

- Otevření problematiky generování investičních příležitostí, která umožňuje ukázat velmi výraznou odlišnost mezi efektivností ekonomických systémů v nichž působí poziční investování a v nichž poziční investování nepůsobí, návazně pak přesně identifikovat, ve kterých oblastech a jak vzniká ztráta efektivnosti.

Spojení všech těchto tří posunů umožňuje přesněji popsat kontexty pozičního investování a následně (v další kapitole) ukázat význam rozlišení ekonomických systémů, v nichž se vyplatí spolupracovat, a ekonomických systémů, v nichž se nevyplatí spolupracovat, identifikovat to, čím je tato odlišnost dána a jak se projevuje, návazně (a především) ukázat význam zkoumání vztahů mezi těmito systémy.

b) Problém rozdělení výnosů z možnosti jednoho z hráčů poskytnout vlastní investiční prostředky k využití výnosnějších investičních příležitostí druhého hráče

V grafickém vyjádření modelu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí se jedná o otázku, který z bodů na tučně zvýrazněné úsečce AB ohraničení z obou stran šipkami je řešením příslušného vyjednávacího problému. V obecném případě, když uvážíme různě silnou vyjednávací pozici hráčů, to nemusí být bod dotyku šedé plochy s touto úsečkou (Černík, Valenčík 2016). Připomeňme, že všechny body této úsečky splňují předpoklad paretooptimality (oba hráči si v každém bodě polepší oproti výchozí situaci, tj. mají vyšší příjem, kromě krajních bodů, kde si příslušný hráč nepohorší). Stojíme před výběrem výběru "nejvhodnějšího" rozdělení podobně jako v případně Nashova vyjednávacího problému. Jak přistoupit k jeho řešení? Podívejme se na jeden z významných aspektů tohoto problému, který v případě původního Nashova vyjednávacího problému nevzniká.

Pokud by vznikla situace, že jeden z hráčů by mohl navrhnout jakékoli rozdělení a druhý hráč musel s tímto rozdělením souhlasit, aby k paretooptimálnímu využití investičních prostředků a investičních příležitostí došlo, měli bychom před sebou standardní ultimátní hru. Z empirických výzkumů víme, že v reálném světě ne každé rozdělení výnosů odpovídající úsečce AB je pro oba hráče přijatelné. Jedná se jen o psychologický fenomén, nebo to má i reálný ekonomický základ? Uvidíme dále. Zde jen zmíníme to, že v Nashově vyjednávacím problému většinou tato otázka nevzniká, protože výplaty v příslušné hře mají podobu vzájemně neporovnatelných subjektivních užitků hráčů, zatímco zde mají podobu výplat, které jsou nejen porovnatelné, ale jejich rozdílná výše může výrazně ovlivnit vzájemné postavení hráčů. V reálném světě to může hrát podstatnou roli, což je v zorném poli našeho modelu, zatímco v případě Nashova vyjednávacího problému je za jeho hranicí.

Zdroje:

1.     Černík, O., Valenčík, R., 2021, "Basic quescion of financial markets theory”, Financial Markets 2021 – Innovations and Sustainability, pp. 16-30.

2.     Černík, O., Valenčík, R., 2016, Phenomenon of a "Snag" in financial markets and its analysis via the cooperative game theory, Contributions to Game Theory and Management, Saint Petersburg, Saint Petersburg State University, 2016, 2310-2608

K tomu:

Tato část je mimořádně důležitá. Ukazuje velmi konkrétně na to, v čem námi rozvíjená teorie podstatným způsobem a v několika dílčích směrech spojujících se v přesah stávajícího hlavního proudu ekonomické teorie (významných oblastí mikroekonomie a teorie her) založené na neoklasickém přístupu v hlavním směru jejího vývoje. A to v hlavním směru jejího vývoje, tj. směrem k ekonomii produktivní spotřeby. Tuto skutečnost nelze zpochybnit. Lze jen různým způsobem blokovat šíření nového poznání. Přitom jde o poznání, bez kterého nelze pochopit podstatu současného dění. Bloky jsou dvojího typu:

- "Nevinné", tj. dané stereotypem myšlení, podřazování nového pod vžité staré, což vede k nepochopení toho, o co jde.

- "Perfidní", tj. kdy naopak "instinkt" badatele (v němž z důvodů kariérního prosazování byla potlačena duše toužící po poznání nového a její místo obsadil duch zombie); to se navenek projevuje ideologickou agresivitou vůči přesahu stávajícího poznání pod podvědomým postojem: "Kam by to vedlo, pokud bychom dali možnost, aby každý, kdo jen trochu umí používat rozum, jasně a zřetelně viděl, kde je původ současného zla?! To přece v zájmu uchování pořádku nelze připustit!"

Přeháním a přeceňuji dosažené výsledky? – Uvidíme dále.

(Pokračování)