Vize, jakou potřebujeme/1339

Vize, jakou potřebujeme/1339

Následující článek mně poslal jako podnět k pěstování vize Ivo Potůček z našeho týmu.

Jedná se o článek Odkud pochází hrozba míru, nebo jsou nadlidé opět na pochodu?, jehož autorem je Artyom Lukin. Zde je odkaz na něj:https://globalaffairs.ru/articles/sverhlyudi-na-marshe-lukin/

Rozhodl jsem se článek přeložit a reagovat na něj zejména z následujícího důvodu: Je zatížen typickým "velmocenským pohledem " (jak ze strany těch ideologů, kterým se věnuje, tak i pokud jde o autora). A velmocenský pohled je vždy setrvačný (jak se pokusím doložit). Nedává představu o podstatě změny, kterou prochází současná globální společnost na cestě k utváření nové evolučně stabilní strategie a vzestupu do vyššího levelu, jak jsem ji před pár dny popsal v prvním hlavním směru pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize. V této oblasti jsme mnohem a mnohem dál, lze se o tom přesvědčit srovnáním tohoto článku s příslušným dílem seriálu k vizi (pod názvem Trpělivé a neustálé objasňování toho, o jaký přelom v dějinách jde, zde https://radimvalencik.pise.cz/12363-vize-jakou-potrebujeme-1329.html

Lukinův článek uveřejňuji v plném znění, odlišuji barvou, zvýrazňuji nejdůležitější, v případě potřeby komentuji:

Odkud pochází hrozba míru, nebo jsou nadlidé opět na pochodu? – Část II.

Artyom Lukin

(Pokračování)

Druhý proud nové americké ideologie reprezentují techno-miliardáři, většinou ze Silicon Valley. Nejznámějším z nich je samozřejmě Ilon Musk, který od ledna do května 2025 zastával v Trumpově administrativě funkci šéfa odboru pro efektivitu vlády. Míra publicity však ne vždy odpovídá míře politického vlivu. Venture kapitalista Marc Andriessen (tvůrce prvního masově rozšířeného internetového prohlížeče Netscape), který je světu méně známý, měl zpočátku možná ještě větší vliv na Bílý dům než Musk, neboť působil jako neoficiální poradce a pomáhal Trumpovi při náboru na klíčové pozice [2]. Andriessen byl donedávna příznivcem Demokratické strany, ale v roce 2024 podpořil Trumpa, mimo jiné proto, že Andriessen nebyl spokojen s tím, že Bidenova administrativa prosazovala přísnější regulaci kryptografického průmyslu a umělé inteligence. Andriessen je stejně jako Musk zastáncem maximalizace svobody podnikání a minimalizace státních zásahů do soukromého podnikání.

V roce 2023 Andriessen vydal svůj "Technooptimistický manifest". Jeho poselství je jednoduché: vědecký a technologický pokrok je největším dobrem a klíčem k řešení problémů lidstva, ale pouze volný trh spojený s odstraněním zatěžujících omezení a překážek zajistí rozvoj high-tech ekonomiky. Andriessen obhajuje "akceleracionismus" - podněcování technologického rozvoje, které by urychlilo pokrok na nebývalou rychlost. Této doslova "nespoutané " akcelerace bude dosaženo syntézou technologických inovací a techno-kapitalistické ekonomiky (techno-kapitalistického stroje), což je termín, který si Andriessen vypůjčil od britského filozofa Nicka Landa. Andriessen je nejvíce nadšen umělou inteligencí: "Věříme, že umělá inteligence je naší alchymií, naším kamenem mudrců... Věříme, že k umělé inteligenci je třeba přistupovat jako k univerzálnímu řešiteli problémů" [3].

K tomu:

Tento proud si neuvědomuje že vědeckotechnologický pokrok není záležitostí úzké elity, ale je spojen se zásadními proměnou společnosti, a to zejména v těchto dvou směrech:

- Aby byl plně využit potenciál společnosti, musí dojít k dominanci odvětví produktivních služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění schopností člověka.

- To mění postavení lidí ve společnosti, resp. naráží na problém eliminování dominantní role pozičního investování ve stávající společnosti.

Na to vše hoši narazí a budou se s tím muset popasovat. Moc na to zatím připraveni nejsou. To je ovšem příležitost pro nás a celý Středounijní prostor.

V optimistickém obrazu, který Andriessen vykresluje, jsou však sémantické nuance. Se zřejmým odkazem na Friedricha Nietzscheho, jehož jméno je v manifestu uvedeno ve výčtu Andriessenových nejuznávanějších myslitelů, chválí technobilionář přicházející "technologické nadlidi " (technological supermen): "Jsme nejsilnějším predátorem na vrcholu potravního řetězce (apex predator)." "Nejsme oběti, jsme dobyvatelé..."

Když Andriessen používá metaforu predátora, když mluví o "technologických nadlidech", není to typická freudovská výhrada? Na vrcholu potravního řetězce může být z definice jen několik nejsilnějších predátorů, zatímco ostatní tvorové mají jinou roli. Andriessenův manifest poskytuje odpověď na otázku, kdo má být vrcholovým predátorem: "Věříme, že Amerika a její spojenci by měli být silní, nikoli slabí. Věříme, že národní síla liberálních demokracií se odvozuje od jejich ekonomické síly (finanční síly), kulturní síly (soft power) a vojenské síly (hard power). Ekonomická, kulturní a vojenská síla se odvíjí od technologické síly. Technologicky silná Amerika je v nebezpečném světě silou dobra. Technologicky silné liberální demokracie jsou zárukou svobody a míru. Technologicky slabé liberální demokracie prohrávají se svými autoritářskými soupeři...".

Andriessenův rozsáhlý seznam "patronů technooptimismu" zahrnuje i Filippa Marinettiho, zakladatele futurismu a jednoho z ideologů italského fašismu. Marinettiho posledním činem byla cesta s italským expedičním sborem na východní frontu, kde byl u Stalingradu zraněn.

Politicky nejvlivnějším technomiliardářem je zřejmě zakladatel společnosti Paypal Peter Thiel. Asi není chybou označit ho za druhého nejvýznamnějšího ideologa "nové Ameriky " po samotném Trumpovi.

Ačkoli Thiel nikdy nezastával oficiální politickou funkci, je klíčovou postavou, která spojuje Silicon Valley, intelektuální pravicový konzervatismus a trumpovský populismus.

Thiel jako první z nejznámějších osobností Silicon Valley otevřeně podpořil Trumpa a stal se dárcem jeho prezidentské kampaně již v roce 2016. Thielovou nejúspěšnější politickou investicí však nebyl Trump, ale současný viceprezident (a pravděpodobně budoucí prezident) J. D. Vance, pro kterého se Thiel stal mentorem a zaměstnavatelem (Vance byl svého času zaměstnancem Thielova investičního fondu Mithril Capital). Thiel následně věnoval 15 milionů dolarů na Vanceovu kampaň do Senátu USA za Ohio a seznámil tohoto nadějného mladého politika s Trumpem.

Jak se na podnikatele sluší, Thiel své politické investice diverzifikuje. Ve stejné době jako Vance sponzoroval dalšího mladého a nadějného politika (rovněž svého studenta a bývalého zaměstnance) Blakea Masterse, kterému věnoval 20 milionů dolarů na kandidaturu do Senátu za Arizonu (na rozdíl od Vance Masters volby prohrál).

Thiel se označuje za zbožného křesťana a často cituje Bibli, ačkoli je otevřeně homosexuál (v roce 2017 se ve Vídni oženil se svým partnerem Mattem Danzeisenem, investičním bankéřem). Tento technologický miliardář je znám jako filozof a myslitel, je velmi sečtělý a sám je plodným autorem knih a esejů.

Tento technologický miliardář je známý jako filozof a myslitel, je velmi sečtělý a plodný autor knih a esejů. Na rozdíl od Muska a Andriessena, kteří chrlí fráze a memy určené masám, je Thielovou cílovou skupinou vzdělaná elita. Hojně cituje náročné politické filozofy, jako jsou Carl Schmitt a Leo Strauss, a je obdivovatelem myšlenek antropologa René Girarda. Til se staví do pozice libertariána, ale nezastírá, že už dávno nevěří v liberální demokracii, stejně jako v demokracii obecně: "Už si nemyslím, že svoboda je slučitelná s demokracií" [4]. Je příznačné, že Thiel přirovnává dnešní Ameriku k Německu v předvečer Hitlerova nástupu: "Mezi Spojenými státy dvacátých let a Německem dvacátých let existují nepopiratelné paralely v tom smyslu, že liberalismus se vyčerpal. Lze tvrdit, že demokracie... se vyčerpala a my si budeme muset položit řadu otázek, které jdou velmi daleko za Overtonovo okno." [5].

Thielovo libertariánství mu nezabránilo v založení společnosti Palantir Technologies, která vyvíjí umělou inteligenci pro Pentagon a zpravodajské agentury. Je také významným investorem ve společnosti Anduril Industries, kterou vlastní mladý miliardář Palmer Luckey a která vytváří bezpilotní letouny a další autonomní zbraňové systémy.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Už dlouhou dobu jsem toužil podívat se do Temešváru, města v maďaské části Rumunska se slavnou dávnou i nedávnou historií. Město je to dost velké, hodně špatně se tam parkuje, ale stojí za to jej navštívit.

Ubyloval jsem se kousek odsud, asi 50 km, ve městečku Lugoj. Mj. i proto, abych se podíval na druhou stranu až k Železným Vratům na Dunaji. Po cestě jsem navštívil i některá další města, městečka či místa. Bylo to zajímavé a stálo to za to.

Jezero na Dunaji vytvořené přehradou.

Gigantická přehradní hráz s elektárnou s výkonem dvou Temelínů.

Po hrázi, která spojuje Rumunsko se Srbskem, lze projet autem, ale pro pěší není přístupná.

Tady si můžeme o velikost přehrady udělat ještě lepší představu. Zdymadla jsou naproti. Také obrovská. Jejich stavbou došlo ke zplavnění Dunaje. Dříve se tu téměř nedalo projet větší lodí. Proto obchodní trasy směřovaly do Lugoje a Temešváru.