Vize, jakou potřebujeme/5
Ve dnech vrcholících oslav 32. výročí listopadových událostí, se ve veřejném mediálním prostoru objevil docela pozoruhodný text "Výzva 32 osobností českého byznysu ke druhé transformaci české ekonomiky", viz https://druhaekonomickatransformace.cz/
Objevil se a také zapadl. Z velké části kvůli řadě nedostatků, které podrobně rozebral Jaroslav Šulc na stránkách sdružení Kudy z krize, viz:
https://www.kudyzkrize.cz/2021/11/30/jaroslav-sulc-adventni-premitani-nad-textem-druha-transformace/
Na stránkách tohoto sdružení (které je otevřené každému) najde zájemce další zajímavé materiály (týkající se např. dramatické situace v energetice), ale také informace o tom, jak se do činnosti sdružení, které klade důraz na odbornost, zapojit.
V tomto pokračování uvádím pracovní materiál, ve kterém jsem na "Výzvu 32 osobností českého byznysu ke druhé transformaci české ekonomiky" reagoval tak, abych ukázal význam perspektivní, realistické a srozumitelné vize.
Už v té době jsem jej formuloval i z hlediska přípravy seriálu o vizi, který jsem před několika dny odstartoval. Původní materiál zveřejňuji i proto, že jsem na něj dostal řadu podnětných a zajímavých reakcí, které rovněž postupně uveřejním. Zde je (odlišuji jej barvou):
K "Výzvě 32 osobností českého byznysu ke druhé transformaci české ekonomiky"
1. V "manažerském" materiálu není obsažena žádná vize, mj. i proto je tak prázdný.
2. My bychom s nějakou dlouhodobou vizí, která by byla srozumitelná, která by motivovala, kterou by lidé přijímali jako svou vlastní, pracovat měli.
3. Je to důležité mj. proto, že čím v delším horizontu člověk uvažuje, tím více je ochoten kooperovat s druhými. Tj. uvažování s delší perspektivou ("vícekolové ve smyslu teorie her) je vždy velmi důležité i z hlediska týmu, který se o něco pokouší.
4. Nejde o to "něco sepsat", ale začít na vizi pracovat, uvědomit si význam této práce a otevřít na této práci účast všem zájemcům. Když ke společnému dílu člověk něčím přispěje, bere výsledek více jako svůj.
5. Tj. měli bychom na vizi nejen začít pracovat, ale vytvořit podmínky pro to, aby se práci na ní mohlo zúčastnit co nejvíce lidí.
6. Začít by se mohlo tím, že se pokusíme formulovat požadavky na to, co musí vize obsahovat, např.:
- Vysvětlení toho, proč se společnost dostala do současného stavu, který je spojen s obrovskými riziky velkých ztrát, dokonce jsme se dostali do situace, kdy si klademe otázku přežití.
- Objasnění toho, co je příčinou problémů a proč se problémy neřeší.
- Odpověď na otázku, proč zatím nikdo s uspokojivou vizí nepřišel, tj. že je nutné překonat stereotypy při uvažování o tom, o co se snažit a kam směřuje vývoj.
- Vize musí být perspektivní – tj. vidět až za horizont vyřešení problémů.
- Vize musí být realistická, tj. mít adresáta a její adresát musí být dostatečně silný i motivovaný, aby ji prosadil.
- Vize musí každému nabízet místo k účasti na její realizaci.
- Na některé otázky může být dána alternativní odpověď v mezích společného postupu.
Atd.
7. Bylo by dobré, pokud by se do formulování požadavků na vizi zapojilo co nejvíce lidí.
8. Současně by bylo dobré stanovit určitý nástin harmonogramu zpracování vize:
- Začít požadavky kladenými na vizi.
- Požadavky, tak, jak přijdou, přehledně strukturovat a komentovat.
- Dát alternativní koncepty vize vyhovující požadavkům na vizi kladeným.
- Dát pracovní vizi s alternativami k obecné diskusi.
- Rozdělit si práci na konkretizaci vize, propojení celkového směřování s řešením problémům v různých oblastech.
- Odvodit od vize realizační kroky.
9. Patrně bude vhodné také kritické vyjádření k chybným přístupům, např.:
- Zkratkovitá řešení – příklad: "vystoupíme z EU a vše se vyřeší".
- Chybné hledání subjektu změn – příklad: "až se lidi naštvou" místo trpělivého formování subjektu, který ví, jak na to.
- Podceňování lidí: "lidi chtějí jednoduchá řešení".
Apod.
10. Pro inspiraci dávám příklad, jak to vidíme v našem týmu při VŠFS: https://www.vupsv.cz/2020/08/19/ctvrta-prumyslova-revoluce-nebo-zmena-srovnatelna-s-prumyslovou-revoluci/
(je to jen jeden z možných pohledů).
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Všechny obrázky jsou z okolí keltského opida ve Stradonicích, místa zvlášť vhodného pro procházky v tomto období. Vyšel jsem z Nižboru a zase se do Nižboru vrátil.
Zámek v Nižboru s velmi zajímavým muzeem keltského osídlení.
Pohled nižborského mostu obohaceného takovýmito informačními tabulemi na hvězdárnu.
Pohled z Nižboru proti proudu Berounky.
a