Horší než "vykořisťování"/61

Horší než "vykořisťování"/61

Následující série vychází z pracovní verze článku určeného pro teoretický impaktovaný časopis. Do zde uveřejňované verze vkládám poznámky, aby tomu, o čem pojednává a co je jejím poselstvím, porozuměl i ten, kdo není odborníkem v dané oblasti. Pracovní text určený k přípravě publikace odlišuji barevně od poznámek.

Ekonomie produktivní spotřeby, vývoj finančních trhů, poziční investování a vícebodové rozšíření Nashova vyjednávacího problému - 18. část

Shrnutí a diskuse

Vytvořili jsme koncept s využitelnými prvky aparátu ekonomie produktivní spotřeby, která umožňuje analyzovat:

- tendence vývoje ekonomického systému směřující ke zvýšení role produktivních služeb (služeb zaměřených na nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu);

- koncepci vzájemně provázaných reforem v oblasti systémů sociálního investování a sociálního pojištění (vzdělání, péče o zdraví, penzijního systému apod.), tj. které podporují roli produktivních služeb;

- bariéry, které zvýšení role produktivních služeb i realizaci reforem zaměřených na jejich podporu brání, jmenovitě poziční investování.

Při tvorbě uvedeného konceptu a prvků teoretického aparátu jsme vycházeli z vymezení ekonomie produktivní spotřeby oproti neoklasické ekonomii, což umožnilo ukázat základní vývojovou tendenci finančních trhů směrem k vytváření podmínek pro využívání investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti, a to včetně investičních příležitosti spojených s nabýváním, uchováním a využitím lidského kapitálu. Na základě toho bylo možné rozlišit dva typy investování:

- investování do nabývání, uchování lidského kapitálu, rovněž tak takové uplatnění lidského kapitálu, které neomezuje využití investičních příležitosti ostatních subjektů podle míry jejich výnosnosti;

- investování do společenské pozice, resp. poziční investování, které je zaměřeno na zvýšení výnosnosti vlastních investičních příležitostí na úkor investičních příležitostí jiných subjektů.

Tuto odlišnost jsme vyjádřili prostřednictvím aparátu využívajícího mezní veličiny a úlohu převedli do podoby Nashova vyjednávacího problému.

Tím jsme vytvořili podmínky pro definování jednoho z klíčových teoretických nástrojů – funkce neutrality pozičního investování (který jsme následně uplatnili v její zjednodušené podobě, linii neutrality pozičního investování).

Zavedení aparátu umožňujícího identifikovat stavy neutrality pozičního investování ukázalo potřebu:

- řešit úlohy rozdělování výsledků společných aktivit v situacích, kdy dělící se subjekty odlišně hodnotí situaci (a k překonání těchto odlišností není reálné využít roli nezávislého arbitra);

- přejít k modelům vyjednávání odvozených od Nashova vyjednávacího problému, u kterých však místo bodu nedohody existuje strukturovaná množina odhadovaných finálních stavů vyjednávání, které obsahuje i prvky, které jsou výsledkem konfrontací (konfrontací, které lze analyzovat prostřednictvím nástrojů konfliktních, resp. nekooperativních her).

Takto vytvořený koncept je vhodný k analýze standardních situací, které vznikají při přípravě a realizaci reforem zaměřených na zvýšení role produktivních služeb, omezení role pozičního investování a umožňujících plnější využívání investičních příležitostí, zejména těch, které jsou spojeny s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu. Jde o změny, pro které nazrál čas a které jsou významné pro vyvedení společnosti ze současné krize, resp. slepé uličky ekonomiky podporující neproduktivní či kontraproduktivní spotřebu.

K vytvoření konceptu a základních prvků aparátu ekonomie produktivní spotřeby bylo nutné propojit několik relativně odlišných oblastí, využít výsledky stávajících bádání v těchto oblastech, které bez adekvátního zařazení do kontextu identifikování současných proměn společnosti, resp. alternativ těchto proměn, nebylo možné dotáhnout do využitelné podoby.

Předkládané výsledky jsou začátkem dalších aktivit zaměřených:

- Na popis a utřídění jednotlivých forem pozičního investování, které má velké množství forem od Veblenovy "okázalé spotřeby" až po vydírání hrozbou síly či zneužití diskreditujících informací, od nerovnosti šancí až po cílenou segregaci, od aktivit jednotlivců až po zneužívání prvků institucionálního systému.

- Rozpracování hlavních směru reforem zvyšujících míru uplatnitelnosti investičních příležitostí spojených s rozvojem a uchování lidského kapitálu podle jejich výnosnosti.

- Na identifikování, rozlišení a utřídění standardních situací vznikajících při přípravě a realizaci vzájemně provázaných reforem v oblasti systémů sociálního investování a sociálního pojištění, jejich analýzu a formulování doporučení směřujících k prosazení těchto reforem za co nejširší podpory veřejnosti.

Nedílnou součástí bádání je trvalé úsilí o co nejjednodušší vyjádření problémů, o uživatelsky snadné použití teoretických nástrojů, o co nejvíce srozumitelné sdělení průběžně získávaných poznatků. Jedná se o oblast, ve které je využití průběžně rozpracovávaných metod spojené s rozvíjením představivosti jejich uživatelů a ve které hraje mimořádně významnou roli popularizace.

Vsuvka doplňující text článku:

Shrnutí a diskuse (ještě před závěrem) je vyžadovanou součástí příspěvku. Má to svůj smysl. Ve shrnutí lze zvýraznit nejen nejdůležitější body, ale také to, jak spolu vzájemně souvisejí, což je v případě tohoto článku důležité. Diskuse bývá pojímána různě. Osobně se domnívám, že v příspěvcích tohoto typu (v nichž jde o určitou inovaci oproti stávajícímu poznání) je důležitá reflexe omezenosti dosažených výsledků, tj. návazně na shrnutí, které říká, kam se dospělo, by diskuse k příspěvku měla ukázat, jaké další problémy je nutné řešit. Takto dává propojení shrnutí a diskuse do samostatné části příspěvku smysl a není pouhým opakováním abstraktu.

Problém zde je v tom, že na jedné straně každý autor má tendenci přeceňovat význam toho, s čím přišel (tomu se nikdo nevyhne, ani když si nebezpečí tohoto uvědomuje), na druhé straně obtížně odhaduje, kde všude mohou být výsledky použity. Zde si vždy vzpomenu na příklad vynálezce bakelitu (Baekelanda), první masově využívané "umělé hmoty", který před patentovou komisí hrdě prohlásil: "Znám nejméně tři způsoby, kde lze můj vynález použít." Během krátké doby se našly tisíce aplikací, dodnes lze ještě někde objevit vypínače, stolní lampy apod. z bakelitu.

V případě našeho článku bude důležité, jak se podaří výsledky dále zprůhlednit, zjednodušit, popularizovat tak, aby s jejich využitím bylo možné lépe chápat, o co ve společnosti jde.

(Pokračování)

K tomu trochu inspirující přírody:

První sníh začal padat, tak jsem si vyšel naproti němu. Procházka přes Vyšehrad. Nahoře se udrží déle a bude i výhled na sněhem pocukrované kopce nad Vltavou.

Příchod prvního sněhu do Prahy z vyšehradských hradeb.

Ještě jeden výhled, tak trochu experesionistický. Kupodivu malou lodičku uprostřed lze poměrně snadno rozeznat.

Jeden z nezajímavějších hrobů na Slavíně. Úsměvným způsobem zachycuje moment, kdy si pro Káju Saudka přišla Smrtka. Odešla s ním o něco později.

Další zajímavý hrob. Jediný z vysokých představitelů minulého režimu, který na Slavíně odpočívá. (Vítězsla Nezvala, který leží kousek vedle beru spíše jako básníka.)