Horší než "vykořisťování"/54

Z technických důvodů předřazuji jeden z obrázků inspirující přírody.

Čerstvým sněhem jiskřící Brdy. Pohled směrem ke Šraňkům a Černolicím. Půjdu na druhou stranu.

Horší než "vykořisťování"/54

Následující série vychází z pracovní verze článku určeného pro teoretický impaktovaný časopis. Do zde uveřejňované verze vkládám poznámky, aby tomu, o čem pojednává a co je jejím poselstvím, porozuměl i ten, kdo není odborníkem v dané oblasti. Pracovní text určený k přípravě publikace odlišuji barevně od poznámek.

Ekonomie produktivní spotřeby, vývoj finančních trhů, poziční investování a vícebodové rozšíření Nashova vyjednávacího problému - 11. část

Ukážeme jednu z možností, jak lze alternativu mezi uzavřením kontraktu, který vede k paretovskému zlepšení, a konfliktu vznikajícímu v důsledku pozičního investování vyjádřit. K tomu nejdříve připomeňme obecné grafické znázornění Nashova vyjednávacího problému, viz obrázek č. 8.

Obrázek č. 8: Základní typ Nashova vyjednávacího problému

Zdroj: Vlastní úprava běžně používaného grafu

x, y     výplaty hráčů

S          množina dostupných výplat

d          bod nedohody (výchozí bod)

D         množina zlepšení výplat hráčů oproti bodu nedohody (vymezená plochou mezi body d, d₁, d₂)

d₁d₂     (část hranice množiny D mezi body d₁, d₂) paretooptimální body (bod, které vyhovují axiomům individuální racionality, kolektivní racionality a dosažitelnosti)

Řešení Nashova vyjednávacího problému se většinou chápe tak, že se hledají axiomy, které by umožnily jednoznačně určit způsob rozdělení zvýšených výplat oproti bodu d.

Zformulování standardní situace prostřednictvím obecně formulovaného Nashova vyjednávacího problému je velmi přínosné z mnoha hledisek. Především umožňuje rozlišit a definovat různé situace, se kterými se v realitě setkáváme. V některých případech lze toto rozlišení dotáhnout až do formulování axiomů jednoznačně vymezujících řešení, v jiných případech máme k dispozici alespoň určitý koncept, který můžeme porovnávat s tím, s čím se v dané oblasti setkáváme. I toto, spíše intuitivní použití konceptu odpovídajícímu Nashovu vyjednávacímu problému bývá často přínosné. Nashův vyjednávací problém má několik triviálních řešení (např. rovnostářské či diktátorská), několik poměrně zajímavých, z nich některá jsou sekvenční a vyjadřují postup vyjednávání.

Nyní podrobněji k tomu, co uvádí Chun a Thompson (1990) v článku Vyjednávání s body nejistého nesouhlasu. Podle nich v případě konfliktu mezi vlastníky práce a vedením firmy panuje v případě konfliktu velká nejistota, zejména pokud jde o bod nedohody, tak jak jej formuluje F. Nash. Lze snadněji předvídat dosažitelné výsledky spolupráce (dosažitelná rozdělení výplat mezi vlastníky práce a vlastníky firmy), než důsledky konfliktu. Vyjednávající strany mají dvě možnosti: První možností je jednoduše počkat do zítřka a poté vyřešit jakýkoli problém. Výsledná dvojice podmíněných kompromisů, kterou oceňujeme v danou chvíli (dnes), bohužel v obecném případě není pareto-optimální (nesplňuje podmínku kolektivní racionality a obě strany si oproti takovému rozdělení mohou polepšit). Druhou možností je vyřešit problém nahrazením bodu nedohody jeho očekávanou hodnotou (to představuje určení nákladů na současné vyhodnocení očekávaného konfliktu) aktuálně (dnes). Tím způsobem řešení neodkládat a vyřešit výsledný problém již dnes. Tato druhá možnost má tu výhodu, že poskytuje kompromisy, které mohou být paretovsky optimální (samozřejmě za předpokladu, že by vyjednávající strany v případě nejistoty takové kompromisy zvolili). Problém je – jak upozorňují – v tom, že to může pro jednu z vyjednávajících stran vést k horšímu než rozdělení podle první možnosti. Abychom zajistili, že všichni účastníci konfliktu dnes souhlasí s kompromisem, musí být splněn předpoklad, že druhá možnost vždy dominuje té první. Následně je v článku provedena analýza předpokladů (axiomů), za kterých odpovídá druhá možnost vyjednávání dosud známým řešením Nashova vyjednávacího problému.

Názorně lze hrozbu stávkou, která dává podnět k vyjednávání ve smyslu výše prezentovaného vyjádřit prostřednictvím obrázku č. 9.

Obrázek č. 9: Nashův vyjednávací problém s více body (typ "hrozba stávkou")

Zdroj: Vlastní výtvor

Výše uvedené zobrazení v intencích Thomsonových úvah o dopadech stávky odpovídá například následující situaci:

- Vlastník odmítl ustoupit za hranici výplaty y_a, což znamená výplatu x_a pro zaměstnance.

- Zaměstnanci na to odpověděli hrozbou stávky a požadují výplatu x_b, což pro vlastníka znamená výplatu y_b a současně ztrátu efektivnosti.

Na takové rozdělení výplat ovšem vlastník nemusí přistoupit a použije známé sankce (začne selektivně zaměstnance propouštět a najímat zaměstnance nové, což zpravidla znamená další snížení efektivnosti systému).

Na to mohou zase zaměstnanci reagovat empiricky rovněž řadou známých postupů (na příklad nepřipustit vstup stávkokazů do firmy). Vlastník zase může požádat o ochranu státní instituce (povolat policii k tomu, aby umožnila vstup stávkokazů do firmy). Atd.

V našich aplikacích jsme uvažovali jinou situaci. Případ, kdy ten, kdo má majetkovou převahu, může použít prvek investování do své společenské pozice a z tohoto titulu si zvýšit své výplaty, a to i za cenu snížení efektivnosti celého systému. Na to ovšem mohou reagovat různou formou ti, kteří jsou pozičním investováním diskriminováni, což může dále snížit efektivnost systému.

Významný je příspěvek Madani, Hipel (2011), který se dostává k problematice vícebodového rozšíření Nashova vyjednávacího problému. Analyzuje různé definice stability, které mají přesné matematické struktury. Definice stability odrážejí různé typy chování rozhodovatele v určité hře, který vychází ze své představy o tom, jaká se hra hraje a navrhuje řešení nebo rovnováhy sporu.

Pro řešení her byly navrženy různé definice stability, které odrážejí různé typy lidí s různou úrovní předvídavosti, oceněním rizika a preferencemi. Konkrétně se jedná o šest definic stability použitelných na nekooperující strategické hry typu rozdělení zásoby vody:

- Nashovu stabilitu (Nash stability),

- Všeobecnou metaracionalitu (General Metarationality),

- Symetrickou metaracionalitu (Symmetric Metarationality),

- Sekvenční stabilitu (Sequential Stability),

Stabilitu s omezeným pohybem (Limited-Move Stability),

Krátkozrakou stabilitu (Non-Myopic stability).

Aplikace těchto stabilit ukazuje, jak se analytické výsledky liší při použitých různých definic stability a umožňuje usuzovat na různé typy hráčů. Herní teoretické modely dobře simulují skutečné konflikty, pokud použité definice stability lépe odrážejí charakteristiky hráčů. Různé definice stability odrážejí různé styly chování, a to zohledněním předvídavosti, ochotou učinit strategické ústupky, ochotou podstoupit riziko, znalostí preferencí ostatních hráčů.

Dokonalá spolupráce mezi hráči nemusí vždy existovat v důsledku protichůdnosti jejich zájmů, jejich autoptimalizační tendenci a nedostatku důvěry.

Vsuvka doplňující text článku:

Různých pokusů rozšířit Nashův vyjednávací problém o aparát, který by umožnil analyzovat konflikty, které při vyjednávání mohou vzniknut, je více. Do žádného z dosavadních pokusů však není dostatečně zahrnuta analýza role pozičního investování. Jedním z důvodů patrně je, že stávající přístupy doposud nenalezly vhodný klíč k vyjádření role pozičního investování. Jak si ukážeme již v příštím pokračování, má tento klíč podobu definování funkce neutrality pozičního investování.

Z hlediska metodologických aspektů vývoje vědy je vhodné si povšimnout, k čemu v oblasti teorie kooperativních a nekooperativních her došlo:

- Když se ukázalo, že u některých nekooperativních her nepomůže odhalení Nashovy rovnováhy k nalezení optimálního řešení, začala se teorie her (i přímo samotný Nash) zabývat kooperativními hrami ve snaze nalézt jednoznačné řešení v rámci kooperativního rozšíření nekooperativní hry.

- Pak se ale ukázalo, že problém rozdělení výsledku společné akce tak, aby byla splněna podmínka kolektivní racionality (paretooptimality), nejenže nemá jednoznačné řešení, ale může vést ke konfliktům. A tak jsou prováděny různé pokusy, doposud ne zcela uspokojující, jak tyto konflikty popsat návazně na příslušné kooperativní hry, např. Nashův vyjednávací problém.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Následující foto jsou z okolí Skalky nad Mníškem pod Brdy. Než tam dojdu, trochu si pobloudím hlubokými lesy, abych nabral inspiraci. Potřebuji vhodně zvolený příklad k ilustraci použití aparátu založeném na funkci neutrality pozičního investování. Asi zvolím ten složitější: Proč se nedaří nejen prosadit, ale i připravit dobré reformy.

Občas se otevřou takové výhledy. Tento je do údolí Berounky.

Slunce dokáže kouzlit. Tady přeměnilo část lesa ve zlato.

Další nádhera.