Horší než "vykořisťování"/53

Z technických důvodů předřazuji jeden z obrázků inspirující přírody.

Kostel sv. Apolináře viděný ze Ztracenky.

Horší než "vykořisťování"/53

Následující série vychází z pracovní verze článku určeného pro teoretický impaktovaný časopis. Do zde uveřejňované verze vkládám poznámky, aby tomu, o čem pojednává a co je jejím poselstvím, porozuměl i ten, kdo není odborníkem v dané oblasti.

Pracovní text určený k přípravě publikace odlišuji barevně od poznámek.

Ekonomie produktivní spotřeby, vývoj finančních trhů, poziční investování a vícebodové rozšíření Nashova vyjednávacího problému - 10. část

Analýza pozičního investování a vícebodové rozšíření Nashova vyjednávacího problému

Nejjednodušší způsob, jak vyjádřit vliv pozičního investování v návaznosti na obrázek č. 5 je prezentován na obrázku č. 7.

Obrázek č. 7: Elementární model pozičního investování z hlediska finančního trhu

Pokud má hráč s využitelnou majetkovou převahou možnost dosáhnout rozdělení v bodu p (a hráč, na kterého dopadají důsledky pozičního investování, nebude mít možnost na to reagovat), nebude mít zájem (z hlediska individuální racionality) o účast na řešení Nashova vyjednávacího problému.

Mohou vzniknout tři situace:

y_p  ≥ y_max                                 hráč s využitelnou majetkovou převahu bude volit strategii pozičního investování

y_max > y_p  > y_min          řešení Nashova vyjednávacího problému je ovlivněno polohou bodu p

y_min  ≥ y_p                    možnost pozičního investování neovlivní hru

Aplikace tohoto způsobu vyjádření nepřináší příliš mnoho využitelných výsledků. Je to dáno mj. i tím, že na situaci popsanou obrázkem č. 7. může reagovat hráče, na kterého dopadají důsledky pozičního investování, určitým odporem, hráč s využitelnou majetkovou převahou naopak sankcemi a situace se může vyznačovat velkou mírou nejistoty.

Cestu k vhodnému rozšíření modelu založenému na Nashovu vyjednávacím problému nabízí W. Thompson v návaznosti na dříve publikovaný článek (Chun, Thomson 1989). Jakkoli se zdá být Nashův model velmi obecný, má řadu omezení, která nejsou na první pohled zřejmá. Například, jak upozorňuje W. Thompson, v řadě úloh nemusí být dán bod nedohody.

Uvádí příklad stávky, konkrétně vyjednávání mezi vedením podniku (které reprezentuje zájem vlastníka) a zaměstnanci. Množina dosažitelných výplat (S) je známa, nejsou však známé náklady konfliktu, pokud zaměstnanci začnou stávkovat, tj. parametry bodu nedohody (d). Navrhuje nástroje, které umožňují řešit úlohu v i v tomto složitějším případě, tj. když nejsou známy náklady na případný konflikt a tudíž ani bod nedohody. Tím otevírá značný badatelský prostor. Při zkoumáních v tomto prostoru je důležité najít vhodné interpretace, vhodným způsobem je zjednodušit (identifikovat v nich to základní), převést do podoby konceptu a následně modelu z oblasti teorie her.

V našem případě půjde o to, že jeden z hráčů, ten který má využitelnou majetkovou převahu (disponuje větším množstvím investičních prostředků), může zvažovat alternativu pozičního investování. Pokud chceme tuto možnost vyjádřit, dostáváme se od původního Nashova vyjednávacího modelu k modelům, které nazýváme vícebodovým rozšířením původního Nashova vyjednávacího problému, tj. k obdobným úlohám, jaké řeší W. Thomson, ovšem s poněkud odlišnou interpretací.

Vsuvka doplňující text článku:

V tuto chvíli se pohybujeme na hranici dosavadního poznání problematiky, která souvisí s odpovědí na otázku, jak zobecnit Nashův vyjednávací problém tak, aby byl vhodný i pro vyjádření situací, ve kterých při dělení výsledku společné akce může dojít či došlo ke konfliktu. To je případ velmi častý. Stávající teorie stále nemá dostatečně elegantní nástroj, kterým by tuto situaci "uchopila". Ukážeme ještě jeden přístup k řešení této problematiky a pak ukážeme, jak by se dala řešit z našeho hlediska. Tj. předvedeme aparát vycházející z definování funkce neutrality pozičního investování, který je dle našeho názoru "tím pravým ořechovým".

Vede každá forma pozičního investování k potlačení investičních příležitostí toho, proti komu (jakožto hráče, na kterého dopadají důsledky pozičního investování a ani nemá možnost se investování svých investičních prostředků tomuto investování bránit), a současně ke zvýšení výnosnosti vlastních investičních příležitostí toho, kdo investuje do společenské pozice? Zdá se, že ano. V případě, že tomu tak skutečně je, získáváme poměrně přesný a rozvinutý koncept pozičního investování s významnou vypovídací hodnotou. Důležitým poznatkem je nejen samotné odhalení pozičního investování a jeho logiky, ale také to, že mezi investory (aktuálním i potenciálními) do společenské pozice existuje konkurence, která je nutí k určitým typům chování. Jedním z aspektů této skutečnosti je, že se musí snažit získat příjmovou výhodu oproti svým konkurentům mnohdy doslova za každou cenu. Třeba i za cenu porušení obecně přijatých zásad. A tady začíná pro každý společenský systém velký problém. Vzniká tím totiž situace, která podporuje vznik struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad kdy ti, kteří na sebe vědí něco difamujícího, se vzájemně kryjí, vzájemně vydírají a vzájemně protěžují v oblasti pronikání do institucí, které mají porušování obecně přijatých zásad zabránit.

Pokud nevstupuje do hry fenomén pozičního investování, má společnost dostatek mechanismů, aby se bujení struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a jejich pronikání do svého institucionálního systému bránila. Jakmile je však generování struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad spojeno s pozičním investováním, dochází k velmi značným deformacím institucionálního systému společnosti. Synergické působení pozičního investování a tvorby struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad je pak velmi výraznou překážkou toho, aby investiční příležitosti (včetně a zejména těch, které jsou spojeny s rozvojem, uchováním a uplatňováním lidského kapitálu) byly využívány dle míry jejich výnosnosti.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

V pražské Botanické zahradě Na Slupi po celý rok ve venkovním areálu objeví člověk i v největších mrazech spoustu květů. Kdo zná, kde a co hledat, jich najde výdy nejméně dvě desítky. Celý areál je volně přístupný, lze z něj vyjít na Viničnou ulici a odtud je nedaleko do Ztracenky. Moje oblíbená procházka. Pokud potřebuji řešit nějaký zapeklitý problém, vždy se během ní posunu o kousek dál.

Karlov. Uvnitř nejkrásnější pražská gotika. Sem se vztahuje legenda ve Starých pověstí českých, ale neodpovídá realitě. Realitě naopak odpovídá strážní věž z minulého dílu. Strašlivá, ale nic už nehlídá. Je exponátem muzea Police (před tím SNB), kdysi hlídala hranice tam i sem.

Vyšehrad - i v tuto dobu krásný.

Opevnění u Karlova s výhledem na kopce nad Smíchovem.