Horší než "vykořisťování"/50

Z technických důvodů předřazuji jeden z obrázků inspirující přírody. Tuto kytku jsem poprve viděl u Lago di Garda. Ale i u nás kvete i přes zimu. Ač zhýčkaná středomořím, vydrží celou zimu.

Horší než "vykořisťování"/50

Následující série vychází z pracovní verze článku určeného pro teoretický impaktovaný časopis. Do zde uveřejňované verze vkládám poznámky, aby tomu, o čem pojednává a co je jejím poselstvím, porozuměl i ten, kdo není odborníkem v dané oblasti. Pracovní text určený k přípravě publikace odlišuji barevně od poznámek.

Ekonomie produktivní spotřeby, vývoj finančních trhů, poziční investování a vícebodové rozšíření Nashova vyjednávacího problému - 7. část

Vývoj finančních trhů

Ekonomie produktivní spotřeby přímo nabízí otázku: Co je příčinou toho, že investiční příležitosti (včetně a zejména těch, které jsou spojeny s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu) nejsou využívány podle míry jejich výnosnosti?

Jeden z významných kroků rozpracování základních prvků aparátu ekonomie produktivní spotřeby jako relativně samostatného teoretického systému je přenesení této otázky na půdu teoretické analýzy finančních trhů, zejména jejich vývoje.

Hlubší smysl a společenský kontext této otázky vyvstane, pokud si uvědomíme, že součástí vícedimenzionálního spektra investičních příležitostí jsou i investiční příležitosti spojené s nabýváním, uchováním a uplatněním lidských schopností (Becker 1993), Carmichel 2017), (Friedman 1957). Pokud by byly investiční příležitosti využívány podle míry jejich výnosnosti, byl by ekonomický systém maximálně efektivní a současně spravedlivý (ve smyslu dynamického pojetí spravedlnosti založené na tom, aby každý měl vytvořeny podmínky pro plný rozvoj a uplatnění svých schopností tak, aby to bylo výhodné i pro všechny ostatní). Jedná se tak o určitý pohled na obecně vývojové směřování společnosti i finančních trhů, (Neumann 1945-1946), (Palacios 2007), (Psárská 2019).

Na první pohled se může zdát odpověď na otázku "Co brání tomu, aby investiční příležitosti byly využívány podle míry jejich výnosnosti?" (pokud si uvědomíme její význam) poměrně triviální. Využívání investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti brání:

- Nedostatek informací (velmi obtížně lze vyhodnotit výnos investičních příležitostí obecně a těch, které jsou spojeny s nabýváním, uchováním a využíváním investičních příležitostí zvlášť).

- Nevyvinutost finančních trhů, neexistence nástrojů, které by umožnily uzavírat kontrakty mezi vlastníky investičních příležitostí a investičních prostředků.

Jsou hlavní příčinou skutečně výše uvedená omezení? Pokud by tomu tak bylo, tak bychom nepochybně pozorovali velmi výrazné tendence k jejich překonání jak z hlediska soukromých finančních institucí, tak i politik jednotlivých států. Kde tedy vznikají bariéry v rozvoji finančních trhů? Na tuto netriviální otázku je potřeba se podívat prostřednictvím vhodných modelů finančního trhu.

Mikroekonomický model elementárního prvku finančních trhů lze prezentovat obrázkem č. 1.

Obrázek č. 1: Nabídka a poptávka investičních prostředků a investičních příležitostí

Y         je současný příjem

Y´        je budoucí příjem

MX´    je křivka mezního výnosu z investičních příležitostí prvního subjektu (hráče A)

MY´    je křivka mezního výnosu z investičních příležitostí druhého subjektu (hráče B)

Y₁        je současný příjem hráče A

Y₂        je současný příjem hráče B

E         je bod, ve kterém platí, že MX´₁ = MY´₁

Šedě zabarvený trojúhelník ukazuje možnost zvýšení budoucího příjmu, pokud budou investiční příležitosti podle míry jejich výnosnosti nezávisle na tom, kdo disponuje příslušnými investičními prostředky (je jejich vlastníkem).
Odsud se dostaneme k tomuto Nashovu (S, d) vyjednávacímu problému (je to tentýž vztah v jiných souřadnicích).

Obrázek č. 2: Vyjádření nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí jako Nashův (S, d) vyjednávací problem

d          je bod nedohody; odpovídá situaci, kdy vlastní investiční prostředky nejsou využívány k realizaci cizích investičních příležitostí,

S          je množina maximálních dosažitelných součtů příjmů při využití investičních příležitostí podle míry jejich výnosnosti nezávisle na tom, kdo je jejich vlastníkem; je ohraničena linií se sklonem 45° se souřadnicovými osami vyjadřujícími výplaty jednotlivých hráčů,

tučně zvýrazněná část linie ohraničující množinu S  omezená šipkami je podmnožina množiny S, která vyhovuje požadavku individuální racionality, kolektivní racionality a dosažitelnosti,

šedě zvýrazněný útvar mezi bodem d a tučně zvýrazněnou částí linie ohraničující množinu S jsou body dosažitelného rozdělní příjmů s využitím vztahu věřitel-dlužník při daném rozpočtovém omezení (tj. když jeden hráč využívání investiční prostředky druhého hráče k realizaci svých investičních příležitostí tak, aby si alespoň jeden zvýšil svou výplatu, aniž by se druhému snížila).

Vsuvka doplňující text článku:

V obsáhlejší práci (monografii Bohatství a chudoba jako problém) zabývající se otázkou "Co je příčinou toho, že investiční příležitosti (včetně a zejména těch, které jsou spojeny s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu) nejsou využívány podle míry jejich výnosnosti?" jsem tuto otázku přirovnal k otázce "Proč je v noci tma?".

Monografii Bohatství a chudoba jako problém lze stáhnout zde (celý text):

file:///C:/Users/radim/AppData/Local/Temp/bohatstvi_a_chudoba_jako_problem.pdf

Otázka, proč je v noci tma, se zdá být triviální, pokud si neuvědomíme, že Vesmír může být nekonečný s nekonečným množstvím hvězd a že k nám může přicházet světlo i od těch nejvzdálenějších. Přes 400 let trvala odpověď na tuto otázku položenou v dobách Rudolfa II.

Podobně je to s otázkou, proč nejsou investiční příležitosti dostatečně využívány podle míry jejich výnosnosti, resp. proč ekonomický systém nejeví tendence ke zdokonalování finančních trhů v tomto směru.

V poslední dekádě minulého století a na začátku tohoto století bylo možné pozorovat intenzivní snahu navazující na některé myšlenky M. Friedmana z 50. let jít cestou reforem, které by výrazně zvýšily možnost využití investičních příležitostí spojených s rozvojem a uchování lidského kapitálu podle míry jejich výnosnosti. Pak ale najednou došlo ke zvratu, reformy byly zablokovány (v Británii, u nás i v dalších zemích) a postupně byly likvidovány i ty systémy, které úspěšně fungovaly (australský systém HECS, americký systém MyRichUncle a další). Ekonomická historiografie je v tomto směru hodně dlužna, a to jak pokud jde o popis toho, co se stalo, tak i pokud jde o analýzu příčin, proč k tomu došlo.

Ne náhodou se od té doby svět vydal cestou narůstajících konfrontací, devastace několika prosperujících zemí formou různě barevných revolucí, pěstování stále většího množství iracionalit, zkrátka cestou vedoucí do slepé uličky.

Pokud chceme pochopit, k čemu a proč došlo, a hlavně co dělat v současné situaci, musíme se opřít o dobrou teorii. Jinak to opravdu nejde. A k tomu potřebujeme v nezbytném rozsahu i obrázky, které napomáhají představit si, o co jde.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

V pražské Botanické zahradě Na Slupi po celý rok ve venkovním areálu objeví člověk i v největších mrazech spoustu květů. Kdo zná, kde a co hledat, jich najde výdy nejméně dvě desítky. Celý areál je volně přístupný, lze z něj vyjít na Viničnou ulici a odtud je nedaleko do Ztracenky. Moje oblíbená procházka. Pokud potřebuji řešit nějaký zapeklitý problém, vždy se během ní posunu o kousek dál.

Hned vedle ní, také hned u dolního vchodu, jsou tyto neuvěřitelně fotogenické slzičky. A také hodně vydrží.

Citrusy už na pohled tak kyselé, že se sbíhají sliny v ústech.

Zlatá krása podzimního Ginga biloby. Jeho lístky platily jako vstupenka do Stínadel. Nevím, zda i ty zlaté.