Horší než "vykořisťování"/46

Horší než "vykořisťování"/46

Následující série vychází z pracovní verze článku určeného pro teoretický impaktovaný časopis. Do zde uveřejňované verze vkládám poznámky, aby tomu, o čem pojednává a co je jejím poselstvím, porozuměl i ten, kdo není odborníkem v dané oblasti. Pracovní text určený k přípravě publikace odlišuji barevně od poznámek.

Ekonomie produktivní spotřeby, vývoj finančních trhů, poziční investování a vícebodové rozšíření Nashova vyjednávacího problému - 3. část

Předmět a metody

Článek prezentuje teoretický aparát specifický pro ekonomii produktivní spotřeby, který má využití mj. v oblasti analýzy zájmových předpokladů pro realizace komplexních reforem v oblasti systémů sociálního investování a sociálního pojištění (vzdělání, péče o zdraví, důchodového systému). Prezentace teoretického aparátu odpovídá postupu, kterým byl vyvíjen, i když zkoumání v jednotlivých oblastech probíhalo zčásti nezávisle a k propojení těchto oblastí docházelo formou dílčích kroků. Součástí prezentace aparátu jsou i vybrané ukázky možností jeho aplikace.

Při rozpracování teoretických východisek ekonomie produktivní spotřeby jsou využity postupy související s přesným definováním a vymezením pojmů.

Analýza tendencí vývoje finančních trhů využívá neoklasický aparát mezních veličin, přičemž optimalizace jsou zaměřeny na maximalizaci budoucího příjmu. Prostřednictvím a v rámci tohoto aparátu je nastolena otázka, co je příčinou toho, že investiční příležitosti (včetně těch, které souvisejí s nabýváním, uchování a uplatněním lidského kapitálu) nejsou využívány podle míry jejich výnosnosti. Tím je umožněno i názorné vyjádření dané problematiky, což je významné pro další výklad, S využitím uvedeného aparátu jsou rovněž vyjádřeny dopady pozičního investování. Návazně je prezentován vztah mezi vyjádřením rovnováhy na finančních trzích prostřednictvím mezních veličin a formou převedení do podoby Nashova vyjednávacího problému.

V části věnované pozičnímu investování je prezentována křivka neutrality pozičního investování a předveden způsob jejího použití k analýze rozhodování subjektů (hráčů) v modifikovaném Nashově vyjednávacím problému. Identifikují se předpoklady, které je nutně zobecnit, pokud mají být postupy vycházející z Nashova vyjednávacího problému využitelné k situacím, v nichž hraje významnou roli poziční investování.

Zobecnění předpokladů využitelnosti postupů vycházejících z Nashova vyjednávacího problému využitelné k situacím, v nichž hraje významnou roli poziční investování, vede k vícebodovému rozšíření Nashova (S, d) vyjednávacího problému ve směru, který odpovídá několika současným teoretickým pokusům o zahrnutí problematiky konfliktu (a tudíž i nekooperativních her) do řešení kooperativních her typu Nashova vyjednávacího problému.

Využitelnost takto vyvinutého teoretického aparátu je ilustrována na několika konkrétních příkladech. Podobně jako v jiných aplikacích teoretických východisek mikroekonomie a teorie her (zejména v oblastech jejich průniku, kdy mikroekonomické úlohy chápeme jako hry s jedním hráčem) se považuje za hlavní efekt teoretického aparátu vytvoření přesných modelů, jejichž osvojení umožňuje tomu, kdo je využívá, kultivovat svou představivost, identifikovat nejvýznamnější faktory, který v dané oblasti působí, a na základě toho se efektivněji rozhodovat. Tj. rozhodovat se při respektování relevantních souvislostí a identifikování dominantních vlivů.

Vsuvka doplňující text článku:

Část "předmět a metody" je (s různými malými obměnami) povinnou součástí každého článku do impaktovaného časopisu. To je v pořádku. Je správné požadovat, aby bylo přesně uvedeno, čím se příspěvek zabývá a jaké metody jsou při jeho zpracování využity. V praxi posuzování příspěvků však dochází k systematickým chybám, zejména:

1. Značná pozornost se věnuje technikám získání a zpracování dat, naprosto nedoceněna je metoda práce s pojmy, resp. pojmové uchopení předmětu zkoumání prostřednictvím vhodných pojmových určení a navazujících definic nosných pojmů. V této oblasti věda zaznamenala určitou degeneraci, což vede k plytkosti mnoha výstupů publikovaných i v renomovaných časopisech, kdy jsou sice data zpracována sofistikovanými způsoby, ale získané výsledky o ničem nevypovídají, protože jsou ignorovány předpoklady platnosti závěrů. A naopak – důraz na práci s pojmy vede někdy k diskvalifikování příspěvků, které jsou nosné, přinášejí nový pohled a otevírají nový badatelský prostor. – Vzhledem k povaze tohoto příspěvku byl na pojmové uchopení dané problematiky kladen velký důraz. Uvidíme, jak na to zareagují oponenti.

2. Druhý problém, který se při posuzování článků vyskytuje a který souvisí s vymezením předmětu a metod, je chápání způsobu využití poznatků obsažených v příspěvku. Stále více je za jedinou formu považováno získání a zpracování dat v určité oblasti, a to i v případě, že takto získaný výsledek má minimální praktickou využitelnost. Důsledkem mj. je, že výsledky, které přináší teorie, jsou již předem podceňovány a že se při praktickém rozhodování (až na malé výjimky) vůbec neuvažují. Přitom jedním z nejdůležitějších výsledků dobré teorie by mělo být to, aby přispěla k pochopení toho, o co v dané oblasti jde, a to zejména formou pojmů, konceptů a modelů, které kultivují přirozenou lidskou představivost. To není jen problém věd o společnosti, ale i věd o přírodě. I zde je pokrok spojen s tím, že dosažené poznatky slouží především k porozumění realitě a že jsou příspěvkem umožňujícím představit si to, co se odehrává v dané oblasti reality (a to i té sebemenší či sebevětší, sebevíc vzdálené od našeho bezprostředního styku s realitou). To je hlavní výstup vědy a nikoli jen použití aparátu k dílčím stereotypním propočtům, výpočtům apod. Nedocenění role vědy při rozvíjení lidské představivosti nutně vede k atrofování vědeckého přístupu. – Je otázkou, zda právě atrofování a neutralizace pravdivého vědeckého poznání není to, o co některým jde.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Před dvěma týdny jsem se vydal na krátkou vycházku na Petřín. Potřeboval jsem si ujasnit některé myšlenky související s přípravou článku do časopisu Politická ekonomie, rovněž tak přípravy konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Petřín nikdy nezklame, a tak jsem procházku natáhl i kolem Pražského hradu.

Výhled z dolní brány Pražského hradu na Malou Stranu a Petřín.

Dole je vidět Valdštejnský palác a Vladštejnskou zahradu, ale také třeba Karlův most.

Vinice pod Pražským hradem a Kramářova vila.

Touto uličkou chodí dolů málokdo. Nabízí málo známý pohled na Kramářovu vilu.