Horší než "vykořisťování"/45

Horší než "vykořisťování"/45

Následující série vychází z pracovní verze článku určeného pro teoretický impaktovaný časopis. Do zde uveřejňované verze vkládám poznámky, aby tomu, o čem pojednává a co je jejím poselstvím, porozuměl i ten, kdo není odborníkem v dané oblasti. Pracovní text určený k přípravě publikace odlišuji barevně od poznámek.

Ekonomie produktivní spotřeby, vývoj finančních trhů, poziční investování a vícebodové rozšíření Nashova vyjednávacího problému - 2. část

Témata obsažená v názvu ukazují kroky, které bylo nutné učinit, aby příslušný teoretický aparát byl dotažen do funkční podoby. Skutečnost, že se jedná o propojení oblastí, které se na první pohled jeví dost od sebe vzdálené, ukazuje obtížnost cíle. Při výkladu:

1. Nejdříve stručně popíšeme historii bádání a současný stav teorie v oblasti ekonomie produktivní spotřeby.

2. Po té ukážeme, jak oblast aplikace ekonomie produktivní spotřeby souvisí s vývojem finančních trhů (a zformulujeme to, co lze nazvat "základní otázkou finančních trhů"). K tomu využijeme původní aparát vyjádření významných jevů na finančních trzích.

3. S využitím aparátu popisujícího fungování finančních trhů budeme definovat fenomén pozičního investování a ukážeme jeho roli; současně s tím obohatíme použitý teoretický aparát o další prvky (např. funkci neutrality pozičního investování).

4. To nás přivede k nutnosti vícebodového rozšíření Nashova vyjednávacího problému a jeho propojení s aparátem nekooperativních her.

5. Takto připravený teoretický aparát ekonomie produktivní spotřeby použijeme k prezentování některých praktických aplikací.

Z výše avizovaného postupu vyplyne, že žádný z důležitých kroků nelze vypustit, pokud má být aparát (v jeho současné podobě, která odpovídá výchozímu stádiu teorie ekonomie produktivní spotřeby) představen v jeho funkční podobě.

Vsuvka doplňující text článku:

Je běžné, že ten, kdo pracuje v oblasti vědy, včetně věd o společnosti, má tendenci přeceňovat své výsledky. Nepochybně to platí i pro mě. I když si je toho člověk vědom, neunikne této neřesti. Přesto si dovolím jedno neskromné přirovnání. S důkazem Velké Fermatovy věty. V tom smyslu, jak se o této větě hovoří například ve Wikipedii: "Přestože sama Velká Fermatova věta nemá pro matematiku zásadní význam, důkaz, který Andrew Wiles vytvořil, je neocenitelný pro celý matematický svět. Kvůli důkazu muselo být sjednoceno mnoho matematických myšlenek a teorií a ještě více muselo být vytvořeno. A právě řada těchto postupů si uplatnění v moderní vědě našla a umožnila další výzkumy. Andrew Wiles dal také matematickému světu novou naději, když dokázal Tanijamovu-Šimurovu domněnku, která spojuje eliptické křivky a modulární formy, což jsou dvě odvětví matematiky s naprosto různými principy a přístupy k problémům, avšak při bližším pohledu vykazují mnohé spojitosti a společné vlastnosti. Tím, že Wiles dokázal, že modulární formy a eliptické křivky jsou ekvivalentní, a tedy dokázal i Tanijamovu-Šimurovu domněnku, dal matematikům šanci na splnění Langlandsova programu – tedy vytvoření velké sjednocené matematiky. O Fermatově problému a jeho řešení byla do češtiny přeložena kniha."

Viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_Fermatova_v%C4%9Bta

Pokud jde knihu, která byla napsána, jedná se o Simon Singh: Velká Fermatova věta (Academia, Praha, 2000). Je psaná populárně a je to strhující čtení.

Pokud jde o samotnou Velkou Fermatovu větu, tak ta je velmi krátká a zní takto:

Neexistují celá kladná čísla x, y, z a n, kde n > 2, pro která xⁿ + yⁿ = zⁿ

Její důkaz, na který se soustředili nejlepší matematikové, trval 350 let.

Srovnání propojení těch oblastí, které jsou uvedeny v názvu článku, tj. ekonomie produktivní spotřeby, vývoj finančních trhů, poziční investování a vícebodové rozšíření Nashova vyjednávacího problému, s vytvořením a propojením několika matematických disciplín při důkazu Velké Fermatovy věty je nadnesené. Nelze to srovnávat. Ale přesto se jedná o dost významnou analogii. Když jsme v našem týmu některé oblasti rozpracovávali, netušili jsme, že se jednou budou hodit k analýze pozičního investování v jeho společenských kontextech. Jen pro zajímavost: Stálý teoretický seminář, který jsme nazvali Ekonomie produktivní spotřeby a sociální investování, působí při VŠFS už od roku 2003. Někomu se může zdát postup příliš pomalý, ale propojování různých oblastí je opravdu velmi náročné.

Při důkazu Velké Fermatovy věty bylo naprosto zásadní propojení teorie eliptických křivek a modulárních forem. V našem případě tím nejvýznamnějším krokem bylo definování funkce neutrality pozičního investování, čímž došlo k propojení ekonomie produktivní spotřeby, teorie finančních trhů a kooperativních her (v intencích Nashova vyjednávacího problému).

(Ještě jednou připomínám, resp. doufám, že analogie postupu při analýze pozičního investování s důkazem Velké Fermatovy věty bude správně pochopena a že bude pochopeno i to, že následující čtení může být docela zajímavé.)

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Před dvěma týdny jsem se vydal na krátkou vycházku na Petřín. Potřeboval jsem si ujasnit některé myšlenky související s přípravou článku do časopisu Politická ekonomie, rovněž tak přípravy konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Petřín nikdy nezklame, a tak jsem procházku natáhl i kolem Pražského hradu.

Podzimem zbarvený slavný Jelení příkop.

Nedávno skvěle obnovené fresky na boční straně Svatovítského chrámu.

Vlevo Míčovna Pražského hradu, vpravo Alchymistická věž.

Pohled na Prahu z dolního východu Pražského hradu.