Horší než "vykořisťování"/40
O potřebě dobré teorie, jejíž jednou z podob může být dobré "čtecí prizma" současné reality, svědčí článek Petra Druláka věnovaný problematice zneužití epidemie koronaviru k tomu, co v názvu označuje za "očkovací teror". (Celý název jeho článku zní Očkovací teror: Nevědí, ždímají, manipulují.) Celý článek je zde:
https://casopisargument.cz/?p=39116
Racionalita je dnes snad již jen jedinou oporou, kterou máme. Proto je nutné se jí houževnatě držet a nenechat se ovlivnit manipulacemi nejrůznějšího typu. Z tohoto hlediska mě článek P. Druláka dost zklamal. Čekal bych od něj vyváženější přístup, protože jej považuji za člověka, který patří, resp. by měl patřit mezi ochránce racionality. Již samotný název však nasvědčuje spíše snahu vyvolat určité emoce. A to v dost obtížných otázkách týkajících se alternativ:
- Je koronavirus jen výmysl, nebo je jeho nebezpečnost realitou? (A v jaké míře jedno či druhé?)
- Je větším nebezpečím:
a) doložitelné zveličování některých aspektů epidemie spojené se snahou o co největší ekonomické zisky z prodeje vakcín, omezování svobod občanů a překrývání toho, jaká skutečná bezpečí dnes hrozí (např. zničující válka s Ruskem na evropské linii styku);
b) nebo to, že významná část odporu vůči establishmentu je zaslepena, zneužita a paralyzována tím, že vidí jen a jen problém zneužití epidemie koronaviru, přitom přímými či nepřímými výzvami k excesivnímu chování k jejímu udržování přispívají?
Odpovědět na tyto otázky není jednoduché. A popravdě řečeno není ani jednoduché je dostatečně přesně, výstižně a srozumitelně zformulovat, protože někteří si ani nechtějí připustit, že je nutné si takové otázky klást. Z tohoto hlediska je článek P. Druláka přinejmenším jednostranný.
Hned na začátku uvedu obsáhlou pasáž, se kterou podle mého názoru lze převážně souhlasit (od svého textu, podobně jako i ty další, které budu citovat, odliším barvou):
"Covid je ovšem i jevem ekonomickým. Dodavatelé očkování, testů, roušek a všeho dalšího jsou soukromé firmy, které mají zájem na maximální poptávce po svých produktech. Farmaceutické firmy soustřeďují nejenže výrobu léků a vakcín ale i veškeré informace o jejich parametrech a účinnosti. Je na nich, oč se podělí s regulátory. Jsou notoricky netransparentní, běžně dezinformují a vyvinuly nejrůznější techniky korupce zdravotnického sektoru; žádná slušná analýza našeho či světového zdravotnictví se neobejde bez varování před korupcí. Jakou důvěru máme mít k mediálním expertům s podíly v testovacích firmách, jednomu ministru-profesorovi, který ještě jako náměstek nedostal bezpečnostní prověrku, či jinému ministru-profesorovi zavalenému nemovitostmi a konflikty zájmu? A to jsou přitom jen ubozí příštipkáři, kteří nedosáhnou do velké globální hry, která se kolem covidu hraje.
Dnešní hlavní dodavatelé vakcín v minulosti opakovaně prokázali, že maximalizaci zisků považují za důležitější než lidské zdraví i životy; stahují důležité, ale neziskové léky, předražují monopolně dodávané léky. Žádný altruismus od nich očekávat nemůžeme. Musely snít o trhu zahrnujícím každého obyvatele planety bez ohledu na to, zda je zdravý či nemocný, ohrožený či bez rizika, jemuž neprodávají nějaké výběhové generikum ale inovativní produkt se všemi maržemi! Dokázaly svoji fantazii tak pustit z uzdy, že viděly, jak se tato globální poptávka navíc každých šest měsíců obnovuje? Vakcína s šestiměsíční účinností určená lidstvu vypadá jako brána do farmaceutického ráje. Od firmy, která zodpovědně rozmnožuje majetek svých akcionářů, nemůžeme čekat nic jiného, než že se bude snažit tyto podmínky co nejdéle udržet. K tomu mají rozsáhlé rozpočty na PR a Government Relations."
Ano. Hraje se velká hra. Mohl bych mít dílčí připomínky k některým formulacím, které nejsou zcela vyvážené, ale budiž. Ke zneužití epidemie prokazatelně dochází.
I navazující pasáž obsahuje hodně pravdy:
"Nejsmutnější je však pohled do politicko-mediálního světa. Demokracie by měla svobodnou diskusí dojít k většinově přijatelnému rozhodnutí a přitom nezadupat poraženou menšinu. Politici by měli vstřebávat dostupné a často protichůdné informace a na základě úsudku přijmout vyvážené rozhodnutí. Řada světových lídrů, včetně těch našich, si demokracii vyložili tak, že demokraticky předají rozhodování nějaké odborné klice. Ta v lepším případě prezentuje pohledy vyplývající z nutně úzké vědecké specializace svých členů (epidemiologie, mikrobiologie, imunologie, statistika). Pomíjí se pak, že jejich závěry často budou odmítat i jejich kolegové z oboru."
Naprostá pravda, pokud jde o tuto pasáž. Ovšem člověk, který ví, že existuje fenomén kovi-hysterie u části veřejnosti, by okamžitě navázal: "Podobně je tomu při interpretaci globálního oteplování, ruského nebezpečí, či u nás kauzy Vrbětice". Ve všech těchto případech se chová – slovy P. Druláka – "politicko-mediální svět" stejně. Pokud se to explicitně nezmíní, má to nutně za důsledek, že část veřejnosti, která se nechala zmanipulovat provokatéry (a působením vlivových sítí založených na poskytování inside informací) se ještě více zapouzdří vůči racionálním argumentům.
A do tohoto rámce, který rozhodně nepodporuje racionální přístup ke zvažování různých alternativ, P. Drulák zařazuje tvrzení, o kterých lze říci, že jsou hodně nepřesná, účelová, zaměřená na vyvolání emocí. Například:
- "Platí zde odvěká zásada zásahem neškodit." – To je přece hloupoučké. To by se pak nemohla dělat třeba chemoterapie (a vůči ní lze zrovna tak argumentovat i zájmem farmaceutických firem, fanatiků v této oblasti je také víc než dost).
- "Víme, že jak vyléčení, tak i očkovaní mají určitou rezistenci před opakovanou nákazou a že v případě nákazy mohou počítat s mírnějším průběhem (na jipkách neleží ani jedni, ani druzí). Ten však mohou zajistit i některé léky; tradiční, vyvinuté proti jiným nemocem i nové, vyvinuté během pandemie." – Toto je zvlášť "povedená" pasáž. Na jedné straně J. Drulák připouští, že vakcína má v některých případech významný efekt, na druhé straně zase vyvolává iluze, že stejně tak jsou dobré i některé léky. (Stará písnička o invermektinu...). Tak trochu je to jako v té staré detektivce Kde alibi nestačí. Šmída, který hraje kšeftaře se zázračným lékem na léčbu srdce, si vůbec neuvědomuje, že nepřímo způsobil smrt několika lidí tím, že "neškodnému" léku uvěřili. V oblasti použití některých léků je efekt velmi neurčitý. Snad nejlépe na tom v případě tohoto viru je použití monoklonálních látek, ale těch je třeba v důsledku expanze epidemie dnes velký nedostatek. A pro všechny léky či tzv. léky je třeba také vzít v úvahu "zásahem neškodit". Nevím, zda si to P. Drulák uvědomuje, když navrhuje místo očkování použít různé léky, aniž by specifikoval které.
- "Mladší lidé v běžném zdravotním stavu, nejsou covidem ohroženi více než desítkami každodenních rizik, které obvykle nestojí za žádnou zmínku (chřipka, obezita, alkohol, účast v silničním provozu atd.)." – Tak to už je tvrzení "za hranou". Je to jako říci: "Jste mladí, klidně se přežírejte, klidně chlastejte, klidně fetujete, klidně jezděte jak šílenci na motorce, riziko je minimální, asi jako takové, jako že vaše zdraví či život ohrozí kovid." Přitom pro člověka, který nedělá excesy v žádné z uvedených oblastí je kovid statisticky větším nebezpečím, nehledě na to, že čím intenzívnější a delší epidemie je, tím větší je i riziko nahodilého vzniku ještě nepříjemnějších mutací, mj. i těch, které budou více postihovat mladé.
- "Víme, že očkování chrání pouze očkovaného nikoliv jeho okolí." – Nad touto formulací jsem se zarazil nejvíce. Není pravdivá a její autor patrně ví, že není pravdivá. Očkovaní nikoli stoprocentně, ale doložitelně snižují riziko šíření koronaviru.
Podobných účelových, ale nepřesných, zavádějících či dokonce nepravdivých tvrzení najdeme v článku P. Druláka více. Otázka je, proč k tomu v takové míře došlo, zda se sám, třeba i nevědomě, nestal obětí velké hry.
Na závěr ještě zmíním jednu Drulákovu myšlenku: "Od vypuknutí epidemie v podstatě každý měsíc přináší události, které jsme nejen nečekali, ale často je ani nedokážeme zpětně vysvětlit."
Podle mě ani v tomto nemá pravdu. Hodnotíme-li vývoj v různých zemích, zjistíme, že jde především o zklidnění tohoto viru a že klíčovou roli má míra obezřetného chování obyvatelstva všech věkových skupin. Je to dáno blízkostí genetického základu tohoto viru jeho evolučně stabilní strategii (která je mnohem větší, než v případě chřipky, neštovic a všeho, s čím jsme se doposud setkali). Všude tam, kde se jednostranně spoléhá na promoření či efekt očkování se epidemie vrací a bude vracet. Článek P. Druláka podle mě k pochopení toho, jak probíhá epidemie a jak zklidnit chování viru nepřispívá. Nepřispívá ani k tomu, aby epidemie koronaviru nebyla zneužívání ke kamuflování zla, které stále více vystrkuje růžky a dostává nás na pokraj ne-li globální, tak alespoň evropské válečné katastrofy.
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Malá procházka v Záběhlicích kolem Hamerského rybníka. Hamry sloužily ke zpracování mědi. Místo je kouzelné a inspirující.
Kostel Narození Panny Marie v Záběhlicích na břehu Hamerského rybníka ze 12. století.
I portál kostela je zajímavý. V tomto případě je jeho půvab zvýrazněn nechtěnými světelnými efekty. Za zjevení bych to nepovažoval.
Hamerský rybník v plné kráse.
Procházka kolem rybníka.