Horší než "vykořisťování"/37
Eliminování nejrůznějších vedlejších zájmů je základním předpokladem řešení jakékoli krize způsobené vnějšími podmínkami. To předpokládá bezpodmínečně dodržet prověření postupy uplatňované v oblasti strategického a krizového řízení ve státní správě. Odborným doyenem v této oblasti je Ing. Přemysl Pergler, CSc., který první práce ve svém oboru publikoval již v 60. létech. Následující dva texty psané ve stručné a rozšířené popularizované podobě konkretizoval s vědomím, že budou poskytnuty sdružení Kudy z krize.
O autorovi
Ing. Přemysl Pergler, CSc.byl mj. vedoucím odboru Systémy (VÚSE) v Praze, učil na Kalifornské Universitě (UCLA) v Los Angeles, vlastnil a řídil mezinárodní konzultační firmu (P. Pergler Associates Inc) v Ottawě, má zkušenosti ze tří kontinentů. Je orientován na strategickou a krizovou práci. Je občanem ČR a Kanady. Nyní je v aktivním důchodu v Praze, lze ho kontaktovat na adrese pp@pergler.org
Jako hlavní autor týmu P. Pergler a kolektiv napsal v češtině mj.: Vybrané techniky sociologického výzkumu (Svoboda, 1969, 767 stránek). Mezi jeho další práce patří První mechanismus demokracie (2018), Participativní příprava společenských rozhodnutí a strategií (2011), Bloková metoda (MFČR, 2008, třetí vydání), články v tisku, výzkumné zprávy.
Stručná verze:
PROCEDURÁLNĺ NÁVRH DALŠĺHO OŘETŘOVÁNĺ PANDEMICKÉ KRIZE
Následující text je další krizovou adaptací starších zkušeností a návrhů, původně doporučených vedoucími osobnostmi a dosud nepublikovaných.
DOPORUČENĺ OKAMŽITÉ AKCE: vláda svolá zkušené odborníky, včetně odborníka na řízení a na zjišťování postoje občanů, a rozhodne o dalším postupu.
NAVRŽENÝ POSTUP
Vláda jmenuje vedoucího přípravy, který bude podle pokynů vlády jako celku řídit přípravu. Vedoucí přípravy podle potřeby zajistí instruktáž a potvrdí nebo vymění vedoucí týmů. Ti podle potřeby potvrdí nebo vymění trvalé členy týmu a dočasné konzultanty. Členy i konzultanty mohou být například pracovníci veřejné správy, politici, odborníci nebo občané nezávislých institucí. Týmy se od začátku budou navzájem informovat. Každý tým připraví krátkodobý až dlouhodobý plán práce a bude jej podle potřeby revidovat a konzultovat.
Návrhy závažných rozhodnutí předkládají ve vzájemně porovnaných variantách. Každá varianta osahuje vyhodnocený popis situace, navrhované rozhodnutí, cíl a možné jiné dopady, přepokládané vnější vlivy, předpokládané souvislosti s jinými rozhodnutími. Jsou uvedeny i další očekávané dopady jako náklady, vliv na zahraniční vztahy a podobně. Ke každému návrhu jsou přiloženy poznámky autorů jiných navrhovatelů a vybraných zájemců. Každý návrh je předložen jak v rozsahu jedné stránky, tak i podrobně.
Je vybrán mluvčí, který periodicky ve vhodné formě informuje občany. Jasně rozlišuje, co předně je rozhodnutí vlády nebo hlavního vedoucího, od nezaručených rad a odhadů, které se vyskytují ve veřejném prostoru. Méně vhodné je mít několik mluvčích, kteří by si alespoň před prezentací měli vzájemně její obsah porovnat. Prezentace se předkládá v populární a odborné formě, a to v krátké a delší verzi, vždy orientované na zájem. Může obsahovat i probabilistickou predikci. Žádná prezentace neosahuje hodnocení referujících nebo pracovníků některého týmu, ani společenské nebo politické situace, ani náznaky boje o moc. Konečná nebo jiná odborná zpráva zahrnuje také analýzu, domácí a mezinárodní aspekty, podrobnou deliberativní predikci, stav návrhů a pozici co do procesu rozhodování.
Populárně pojatá širší verze
JAK ORGANIZOVAT BOJ PROTI COVIDU?
V mezinárodním porovnání má naše republika dobré zdravotní odborníky, výborné improvizátory a, když je to nutné, obětavé občany. Také proto byl náš boj v první vlně covidu poměrně úspěšný. Proč tedy patříme mezi velmi málo úspěšné v dalších a daleko horších vlnách? Když naši zdravotníci patří stále k velmi dobrým, a i když tento boj neprobíhá nikde dobře, proč jsme patřili mezi nejhorší v Evropě?
Odpověď se ukazuje jako dost jasná. Odborníci jsou stále dobří, mnohé zlepšili v průběhu pandemie, a účinnost specificky proticovidových zbraní roste. Bohužel, efektivní řízení se při této komplexitě nedá improvizovat. A co je ještě horší, situace vede k rostoucímu boji o moc, ve kterém jsme už tak dost horší než naši přátelé a spojenci. Uvažme, tedy, co je diagnóza a co je možná terapie.
Představme si stavbu silnice a mostu. Obě pracoviště spolu nemluví, a když se setkají, pochopitelně to nejde dohromady, dodací lhůty se opakovaně narychlo mění, přidavači a učedníci se hádají mezi sebou, návrhy na o poradách nejsou o předem navzájem prodiskutované, mohli bychom pokračovat. Komu to přirovnání připadá matoucí, ať se v neděli v poledne podívá v televizi na vedoucí pracovníky v boji proti pandemii, jak na sebe křičí, ale výsledky amatérské přípravy nezachrání.
Tak to byl malý kousek diagnózy. Terapii nelze v takových případech zavést dezintegrovaně, to jest kousek po kousku. Protože jsme v demokracii, bude hlavním šéfem evidentně vláda, kterou jsme si sami zvolili. Jako celek může být dobrá nebo špatná. Bohužel mnozí její členové se stali mistry v boji proti jiným voličům své strany, pak v boji své strany proti jiným stranám a teď v boji jednoho ministerstva proti druhému. Jiní vynikají ve svém oboru, ale nedovedou řídit velké systémy. Proto se trvale perou a občané ztrácejí důvěru, ignorují předpisy i zdravý rozum a co je nejhorší, víc umírají.
Musíme připustit, že jsme v krizi a pověřit řízením zkušeného vedoucího, řízeného vládou jako celkem. Amatérské bojové exkurze ministrů, kteří nedovedou řídit a nechtějí efektivně komunikovat se spolupracovníky ani s občany, budou minulostí. Jsou vyzkoušené způsoby, jak pracoviště mohou rychle, efektivně a včas komunikovat a spolupracovat s minimem nároku na čas.
Jak se to u krizí periodicky stejně krizových aktivit dělá? Vedoucí celé práce občas (nepříliš často) svolá organizační poradu a společně, v konzultaci se spolupracovníky a krizovými praktiky, provedou zlepšení. Členy nebo poradci v nevelkých týmech budou pracovníci veřejné správy, odborníci, politici, členové občanských sdružení apod. Jedním z typických úkolů je proces rozhodování. Dříve bývala snaha rozhodovat o složité otázce bez předchozí přípravy. V posledních létech pro takové úlohy předem vyzkoušeným způsobem přichystají porovnané varianty. Takzvaným deliberativním přístupem se pomůže k tomu, že si účastníci si trvale, prakticky beze ztráty času, navzájem dobře rozumějí, i když spolu nemusí v mnohém souhlasit. Ukázalo se, že je to, pokud to dobře umíte, poměrně dobrý postup, jak poněkud zlepšovat rozhodování a omezovat boj o moc.
To bylo velmi stručně několik zkušeností a několik dílčích procesů. Hlavní teď bude odchod od improvizovaného boje o moc k profesionálnímu řízení a spolupráci od začátku, a to při zachování profesionální kvality. Zkušenosti ukazují, že to není dobrá doba na výčitky, kdo co špatně udělal. Je to dobrá doba, alespoň v naší situaci a v otázce řízení procesu, nechat si poradit a zapomenout na improvizace a žabomyší vojny.
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirací z přírody:
Brabenec. To zní pěkně. Jak jsem si ověřil, málokterý Pražák ví, o co jde. Vrch dosahující 297 metrů nad mořem. Zvedá se nad výtopnou Smíchovského nádraží. Myslel jsem si, že znám už celou Prahu. I díky lockdownu (krásné české slova, resp. rychle zdomácnělo). Neznám. Zde jsem objevil spoustu nových výhledů i zajímavých míst. Přilákal mě sem židovský hřbitov, který se objevil na mapě.
Během nekonečného výstupu po schodech na hřeben Brabence si občas mezi vilami objeví krásný výhled na Prahu. Tento je přímo na centrum, snadno najdete například Národní divadlo.
Tento je na opačnou stranu. Vpravo vrch Ctirad. V dálce Točná a Šance.
Pozoruhodné místo kousek od vrcholu Brabence. Vůbec jsem netušil, že něco tak zajímavého může v Praze být. Trocha povídání o Terasách Brabenec. Stojí za přečtení.