Inspirující Mallorca: Horší než "vykořisťování"/33

Uveřejňuji další část inspirací, které jsem získal během putování po Mallorce a návazně na výletech v naší přírodě. Pokud někdo nečetl předcházející díly (o dost přišel, ale může to ještě dohonit, Mallorca stojí za to), doporučuji mu, aby si přečetl alespoň tento:

https://radimvalencik.pise.cz/9882-inspirujici-mallorca-horsi-nez-vykoristovani-1.html

V něm se dozví více o kontextu série věnované tématu Horší než "vykořisťování" i o tom, jak jsem se v seriálu dostal k naší přírodě. Zde jen stručně připomenu, že jsem si právě pod Lovošem uvědomil souvislost Nashova vyjednávacího problému s otázkou, zda při pochopení toho, co se dnes odehrává, vystačíme s Marxovou teorií nadhodnoty. Nyní dávám články, které ukazují, jak lze obecný teoretický koncept využívat k lepšímu pochopení toho, o co jde zde a nyní.

Z technických důvodů uveřejňuji první obrázek inpirující přírody již zde. Pohled z Petřína. Uprotřed lze rozeznat Tančící dům.

Horší než "vykořisťování"/33

Věnujeme se v návaznosti na předešlé k analýze dilematu hráče (označeného A), který patří k těm, kteří udržují establishment založený na pozičním investování a který zvažuje, zda establishment nadále udržovat (podporovat vládnoucí ortodoxii), nebo zda se přidat k reformním silám (které budou patrně sílit generovány odporem "zdola"). Využíváme k tomu následující dvoumatici z oblasti nekooperativní teorie her:

Tabulka 2: Dvojmaticová hra popisující dilema "spojence shora"

Zdroj: Vlastní úprava

Zde K znamená, že hráč zvolil kooperativní strategii, N že zvolil nekooperativní strategii, kk, kn, nk, nn jsou výplaty hráčů v jednotlivých případech.

Hráčem B je zde prostředí, ve kterém se hráč A rozhoduje, prostředí ve kterém proti sobě stojí: na jedné straně síly ortodoxie vzešlé z pozičního investování snažící se zachovat establishment i za cenu úpadku, na straně druhé síly, které se snaží vyvést společnost z krize.

Role hráčů typu A, tj. řešících výše uvedené dilema, je naprosto zásadní. Bez toho, aby jej řešili tím způsobem, že se přidají k reformním silám, tj. odporu proti establishmentu, žádná změna neprojde.

K tomu, abychom měli co nejúplnější přehled faktorů, které ovlivní rozhodování hráče B, se nám hodí obrázek č. 20.

Obrázek č. 20: Trendy vývoje dilematu spojenců "shora"

Pokud se na situaci podíváme očima hráče A, tak ten se rozhodne pro kooperativní strategii (přechodu k reformním silám, tj. odporu proti establishmentu) čteno prizmatem vícebodového rozšíření Nashova vyjednávacího problém:

1. Čím více bude očekávat úpadek establishmentu či bude tímto úpadkem postižen (dostane se do červené oblasti výplat pravé části obrázku č. 20).

2. Čím větší bude očekávat zlepšení své situace v případě zahájení reforem (dostane se do červené oblasti výplat levé části obrázku č. 20), a to:

2.1. V důsledku zlepšení celkové společenské situace.

2.2. V důsledku ocenění jeho zásluh při změně situace.

(Rozlišení těchto dvou aspektů je z hlediska praktických doporučení velmi důležité.)

3. Čím méně se bude obávat trestu ze strany establishmentu za projev ochoty či snahy přidat se k reformním silám.

4. S bodem 2.2. souvisí následující:

4.1. Jakou odměnu za to, že se přidá k reformním silám, bude od reformních sil očekávat.

4.2. Jak se bude obávat trestu za to, že byl součástí establishmentu a že mu sloužil.

Výše uvedené jsou základní parametry, které hráč řešící výše uvedené dilema oceňuje, aniž si to třeba uvědomuje. Dílčími vlivy, které na tyto základní parametry působí, jsou:

- Jak oceňuje perspektivu establishmentu. Přechod k reformním silám je zpravidla spojen se ztrátou osobních perspektiv, vyřazením z "kruhu vyvolených". Velmi často je podnětem k opuštění establishmentu to, že vidí, jak jiní, mnohem méně schopní jsou preferováni.

- Krize establishmentu se projevuje mj. tím, že stále více preferuje poslušnost (dosahují až úrovně omezenosti a tuposti) před schopností a výkonností, tj. odstavuje či brzdí ty, kteří jsou nejvýkonnější, čímž širokému okruhu osob dává podněty k tomu, aby začaly uvažovat o přechodu na reformní pozice (vnitř establishmentu a následně i mimo něj). Pokud se establishment dostane do této pasti nereformovatelnosti, pak změna je možná jen tehdy, když se prosadí jako hegemon reformní síly zdola.

- Jak důvěryhodný je odpor proti establishmentu, jakou perspektivu a vizi nabízí, jaké výchozí kroky změny navrhuje, jak se posiluje jeho pozice, jak je jednotný. (Zde všude je mimořádně důležité, jak se silám odporu daří vytvářet a osvojovat dobrou teorii, bez které to nejde.)

- Jak je odpor proti establishmentu schopen eliminovat radikální snahy těch, kteří v důsledku omezenosti svého uvažování vidí změnu jen v tom, že budou trestat všechny, kteří k establishmentu patřili, a že se na jejich úkor přiživí.

- Pro toho, kdo je součástí establishmentu je vždy přijatelnější varianta, při které se změna prosadí shora, v případě, že se establishment dostal do pasti nereformovatelnosti, je důležité, aby si potenciální "spojenec shora" začal uvědomovat, že změna shora je nereálná.

Kromě toho velmi významnou roli hrají autonomní síly ve společnost, tj. ty, které jsou relativně nezávislé na pozičním investování, dokážou se prosadit, pociťují důsledky pozičního investování, ale ne natolik, aby se jim vyplatilo vyvolat střed s vyšší autoritou. Jsou to všechny tvůrčí týmy a skupiny, ze kterých establishment nedělá celebrity, ale které ani systematicky neperzekuuje. Pokud ovšem dochází k prohlubování krize establishmentu, začínají se v logice věci tyto týmy či skupiny mírně radikalizovat a současně se stávají obětí dílčích perzekucí, což návazně zesiluje jejich radikalizaci. Vnímání situace v této oblasti je pro ty, kteří se rozhodují, zda se přidat k reformním silám, zcela zásadní. Navíc právě v oblasti autonomních sil jsou významní spojenci reformních sil.

Poznámka na závěr: Jedná se o první náčrt, který bude nutné postupně upřesňovat, a to jak v návaznosti na další propracování teoretického aparátu, tak i v návaznosti na reálný vývoj situace. Aktuální vývoj je poměrně dramatický, velmi dobře ilustruje to, o čem hovoří dobrá teorie. Proto se mu budeme věnovat v dalších pokračováních.

(Pokračování)

A k tomu trochu přírody:

Z malé procházky po Petříně. Kousek od místa, kde bydlím. Vždy inspirující, ale nepřeháním návštěvy těchto krásných míst, protože v Praze a jejím okolí lze stále objevovat nové. Podzimní oblečení Petřína jsem si ovšem nemohl nechat ujít.

Pohled do Nuselského údolí.

Štefánikova hvězdárna. Kopule otevřeny. Právě se pozoruje Slunce. Rozárium je ještě plné rozkvetlých růží.

Některé si ještě uchovly svou nedotčenou krásu i vůni.