Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Sdružení KUDY Z KRIZE k energetické situaci
Zdá se, že sdružení Kudy z krize úspěšně odstartovalo. Jedny z prvních článků, které jsou věnovány energetické krizi, jsou právě tím, o co jde. Zde jsou celé ke stažení ze stránek sdružení:
https://www.kudyzkrize.cz/2021/11/05/sulc-energie/
https://www.kudyzkrize.cz/2021/11/05/novesky/
Autory obou článků znám osobně a potěšilo mě, že v hodně krátkém termínu zpracovali tak komplexní pohled na věc. Především však přesně korespondují se třemi body, které jsem v komentáři k manifestu sdružení označil za klíčové:
https://radimvalencik.pise.cz/9941-k-manifestu-kudy-z-krize.html
Ještě před tím, než se pokusím ukázat, proč považuji uvedené dva články za zdařilé, budu reagovat na otázku, kterou jsem dostal z více míst: Proč by mělo být poziční investování horší než vykořisťování?
Předpokládal jsem, že odpověď je zcela samozřejmá. Ale asi jsem nedostatečně zdůraznil to nejdůležitější. Tak se o to pokusím nyní. Mj. i proto, že to s obsahem a pojetím obou článků k energetické krizi bezprostředně souvisí.
|
Vykořisťování je případ, kdy mě někdo z pozice své výsady (například vlastnictví výrobních prostředků, ale třeba i použitím hrozby silou) připraví o část toho, co patří mě (majetek, výsledek práce apod.). Jedním z případů může vykořisťování dělníka kapitalistou, ale může to být i vybírání výpalného (viz dříve zmíněný případ Calvery ze Sedmi statečných), či prosté Peníze, nebo život!. |
|
Poziční investování je případ, kdy ten, kdo získává část příjmu ze společné akce, vědomě a záměrně využívá svou příjmovou výhodu (většinou navazující na majetkovou výhodu), kterou má oproti druhému, k tomu aby si vytvořil nebo posílil své výsady oproti druhému (či ostatním). Postavení toho, kdo je obětí pozičního investování, se tak zhoršuje. Proto je poziční investování horší a také nebezpečnější. |
Kromě toho:
1. Poziční investování má tendenci se propojovat se strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a přerůstat v systém, který vede celou komunitu (lokální, případně i globální) do neřešitelné krize, případně i do záhuby.
2. Poziční investování může vést k deformaci celého institucionálního systému společnosti (státu) a jeho zneužití jako nástroje vykořisťování i znemožnění odporu či obrany proti tomuto typu vykořisťování.
3. Poziční investování je trochu více skryté "pod povrchem jevů" a jeho oběti si ne vždy uvědomují, co je zdrojem jejich problémů (což se právě v případě energetické krize ukazuje zcela učebnicově a ukážeme si to ještě v tomto pokračování).
Vykořisťování nemusí ještě v poziční investování přerůstat. Když použiji Marxovu terminologii, tak se to může mít i takto (zdůrazňuji, že si neidealizuji "kapitalistu" v Marxově pojetí: Kapitalista získává nadhodnotu, podstatnou část které musí pod tlakem konkurence reinvestovat do rozšíření výroby a především do zdokonalování technologií. Některé z technologických změn dočasně uvolňují část zásoby pracovní síly, vytvářejí rezervní armádu nezaměstnaných, čímž se vytváří tlak na snižování příjmů z práce. Současně dochází k zespolečenštění v oblasti výroby a proměnám práce ve všeobecnou, tj. tvůrčí práci, jejíž výkon si vyžaduje stále větší vzdělání a komplexnější přípravu (ve smyslu rozvoje schopností člověka). Kapitalistická výroba tak sama vytváří ekonomickou základnu pro své překonání ekonomickým systémem založeným na rozvoji a uplatňování schopností člověka, systémem, ve kterém je svobodný rozvoj každého podmínkou rozvoje všech. – Potud tedy Marx. Ať si každý sám zváží, co z toho je dobové a překonané, co z toho je aktuální a nosné.
To, s čím se Marx ve své době v tak perverzní a masívní formě nesetkal, je právě zmíněné poziční investování. Proto považuji za nutné vyvíjet teoretické nástroje analýzy tohoto fenoménu, aby byl co nejvíce ZVIDITELNĚN.
A nyní slíbený konkrétní příklad z článku I. Noveského. Cituji:
Řízená likvidace evropské energetiky Bruselem probíhá (v čím zájmu?!) např. tím, že EU:
-kromě povinné burzy v EU, vložila do ceny elektřiny další zdražení, např. formou emisních povolenek (ekologické odpustky jako další perfektní nástroj pro finanční spekulanty),
-cíleně v Evropě vytváří nedostatek laciné elektřiny systémem Green Deal, Energiewende a dalšími likvidačními programy,
-na jaře vyzvala Rusko, aby přestalo investovat do těžby zemního plynu, protože EU nechce mít 50 % spotřeby z ruského zemního plynu,
-tvrdým omezováním (snad přímo zakazováním) dlouhodobých smluv s fixními cenami ruského zemního plynu,
-cíleným vytvořením nedostatku uskladněného zemního plynu v Evropě, apod., apod. vytvořila neobyčejnou koncentraci předpokladů pro vznik šíleného spekulativního nárůstu cen elektřiny a zemního plynu na burzách na podzim 2021. Tak velikou koncentraci příležitostí, vytvořených důslednou likvidační činností EK, prostě burzy nemohly ignorovat. Problém cen energií, nyní nazývaný energetickou krizí, vytvořený a stále prohlubovaný EK však bude dále gradovat, a to zejména ke škodě českých spotřebitelů, pokud nebude radikálně vyřešen.
K tomu ode mě:
- Jsou to jen "nahodilá pochybení", nebo projev toho, jak funguje systém pozičního investování?
- Jak to zjistit, jak se o tom přesvědčit?
- A pokud je to skutečně projev systému pozičního investování (tj. přeměny příjmů odnímaných obětem pozičního investování k jejich ještě většímu podřízení moci z pozičního investování vyrůstající), tak jak se tomu bránit?
K odpovědi na tyto otázky se budu věnovat v dalších pokračováních seriálu Horší než "vykořisťování" (od 27/ dílu, který naváže na tento text a který uveřejním 10. října), ve kterém současně ukážu, proč je nejen dobré, ale i nutné mít dobrou teorii.