Inspirující Mallorca: Horší než "vykořisťování"/4

18. říjen 2021 | 00.01 |
blog › 
Inspirující Mallorca: Horší než "vykořisťování"/4

Uveřejňuji další část inspirací, které jsem získal během putování po Mallorce a návazně na výletech v naší přírodě. Pokud někdo nečetl předcházející díly (o dost přišel, ale může to ještě dohonit, Mallorca stojí za to), doporučuji mu, aby si přečetl alespoň tento:

https://radimvalencik.pise.cz/9882-inspirujici-mallorca-horsi-nez-vykoristovani-1.html

V něm se dozví více o kontextu série věnované tématu Horší než "vykořisťování"" i o tom, jak jsem se v seriálu dostal k naší přírodě.

Zde jen stručně připomenu, že jsem si právě pod Lovošem uvědomil souvislost Nashova vyjednávacího problému s otázkou, zda při pochopení toho, co se dnes odehrává, vystačíme s Marxovou teorií nadhodnoty (k čemuž se na semináři odehrála zajímavá výměna názorů).

Z technických důvodů dávám první foto před odborný text:

Krásně podzimem probarvená cesta pod Lovošem.

Horší než "vykořisťování"/4

Začnu odpovědí na otázky, které jsem položil v předcházejícím pokračování a které se vztahují k obrázku č. 2.

Obrázek 2: Náhodně vybraná tři možná řešení Nashova vyjednávacího problému

Zdroj: Vlastní úprava běžně používaného grafu

Připomeňme si tyto otázky:

1. Pokud byste byli hráčem X, jehož výplaty jsou na ose x, kterému z řešení, k němuž vedou šipky, byste dali přednost a proč?

2. Jaké řešení byste sami doporučovali a proč?

3. Bylo by pro vás nějaké rozdělení výplat nepřijatelné a proč?

4. Zajímá vás při odpovědi na výše uvedené otázky jen vaše výplata, nebo také výplata toho druhého a proč?

Ad 1/ Odpověď na tuto otázku je nejjednodušší. Vybral bych si to řešení, ve kterém mám největší výplatu, tj. variantu, ke které odkazuje spodní šipka). (Říká se tomu předpoklad individuální racionality.)

Ad 2/ Tady už je to složitější. Lze uvažovat například o rozdělení "fifty-fifty" (navrhované jedním z gangsterů ve filmu "Čtyři vraždy stačí..."). Jednak proto, aby s takovým řešením souhlasil i ten druhý, jednak proto, aby někomu nevznikla neoprávněná výhoda. Také by bylo možné uvažovat řešení největšího součtu výplat a následně se rozdělit fifty-fifty. Případně lze uvažovat o tom, že rovnostářské řešení (fifty-fifty) budeme modifikovat nějakým zohledněným uznaných větších zásluh jednoho z hráčů.

Ad 3/ Za nepřijatelné řešení bychom považovali takové, které by se nám zdálo být nespravedlivé. Ale co je to "nespravedlivé" řešení a proč je považujeme za nespravedlivé?

Ad 4/ Zajímá. A teď už vím, proč by se mně zdálo být některé řešení nespravedlivé. Vždyť ten druhý může neoprávněnou výhodu v rozdělení výplat zneužít. Může si vydobýt lepší společenské postavení. Případně, pokud by hrozilo, že budeme nějaký problém řešit soudním sporem, se mohu obávat, že ten druhý si pořídí lepšího právníka. Proto mě bude vždy zajímat nejen má výplata, ale i výplata toho druhého.

Patrně jste uvažovali obdobným způsobem.

V tuto chvíli se musím přiznat, že jsem do otázek záměrně vsunul prvek, který naváděl na určitý typ odpovědi. Odpovědi, která si všímá nejen výplaty jednoho z hráčů, ale také role výplaty druhého hráče. Tj. otevřel jsem tím cestu k tomu, abychom se pokusili vhodným způsobem (tak abychom pracovali s určitou konkrétní představou) uchopit problém toho, co nazývám pozičním investováním (tj. investováním do společenské pozice za účelem přeměny majetkové převahy v majetkovou výsadu a diskriminaci toho druhého).

K tomu trochu osvěty:

Existují triviální řešení Nashova vyjednávacího problému:

Obrázek č. 3: Triviální řešení Nashova vyjednávacího problému

Zdroj: Vlastní úprava běžně používaného grafu

Šipky ukazuji na čtyři triviální řešení:

- dvě diktátorská (celé zlepšení výplaty si přivlastní jeden z hráčů),

- jedno rovnostářské (hráči se rozdělí fifty-fifty, to nastane v případě, že z bodu nedohody se vydáme k hranici množiny S po linii se sklonem 45°,

- jedno maximálního součtu (to je v bodě dotyku tečny se sklonem 45° proti směru hodinových ručiček (resp. se sklonem 135°).

K tomu existuje velké množství netriviálních řešení, z nichž některá mají velmi zajímavé vlastnosti. O nich napíšu z důvodu osvěty něco málo v příštím pokračování.

To, co chci zdůraznit v závěru této části, je následující: Doposud všechny přístupy k hledání nejvhodnější řešení Nashova vyjednávacího problému PŘEHLĺŽEJĺ fenomén pozičního investování a teorie nedisponuje vhodným nástrojem, kterým by ho "zviditelnila" a umožnila na základě toho formulovat prakticky relevantní závěry.

Osobně si nemyslím, že by tomu tak bylo převážně z ideologických důvodů. Prostě každá teorie má určitou setrvačnost, ze které se obtížně vymaňuje, jakkoli (když už se podaří se vymanit) je pohled z pozice přesahu stávající teorie tak samozřejmý, že se ani nechce věřit, že to někdo neviděl už dříve. Takže se máme v příštím pokračování na co těšit.

(Pokračování)

A k tomu trochu přírody:

Z pobytu na Mallorce jsem se vrátil těsně před Litoměřickým odborným seminářem. Po jeho skončení jsem si šel utřídit poznatky ze zajímavé diskuse na procházku pod Lovošem. A zase jsem měl štěstí. Příroda byla tak nádherná, že jsem získal další inspirace, jednu dokonce velmi silnou. Zde o ní jen předběžně, zítra to hlavní.

Pokud by to někdo chtěl vymyslet, ale by se mu to nepodařilo dát tak krásně dohromady.

V mlžném pozadí je Házmburk.

Ještě foto z krátké procházky před seminářem. Pohled na Radobýl z rozhledny na břehu Labe.



Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší