Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Inspirující Mallorca: Horší než "vykořisťování"/2
Uveřejňuji další část inspirací, které jsem získal během putování po Mallorce a návazně na výletech v naší přírodě. Pokud někdo nečetl předcházející díly (o dost přišel, ale může to ještě dohonit, Mallorca stojí za to), doporučuji mu, aby si přečetl alespoň tento:
https://radimvalencik.pise.cz/9882-inspirujici-mallorca-horsi-nez-vykoristovani-1.html
0pt;font-family:"Times New Roman","serif"">
V něm se dozví více o kontextu série věnované tématu Horší než "vykořisťování"" i o tom, jak jsem se v seriálu dostal k naší přírodě. Zde jen stručně připomenu, že jsem si právě pod Lovošem uvědomil souvislost Nashova vyjednávacího problému s otázkou, zda při pochopení toho, co se dnes odehrává, vystačíme s Marxovou teorií nadhodnoty (k čemuž se na semináři odehrála zajímavá výměna názorů).
Celý videozáznam je zde:
https://www.youtube.com/watch?v=YZitRjIOo5Y
Mé vystoupení je od 4:30:15 dle údajů na videu. Celkem vše i s diskusí trvalo téměř 7 hodin.
Diskuse k Marxově teorii nadhodnoty začala vystoupením Karla Janko v 5:59:30.
Horší než "vykořisťování"/2
Z hlediska vícebodového rozšíření Nashova vyjednávacího problému je význam popularizace (tj. srozumitelného a přitažlivého výkladu) naprosto zásadní. Pokud například chceme teorii rozvíjenou tímto směrem využít k pochopení těch problémů, ke kterým vypracoval K. Marx svou teorii nadhodnoty, musíme umět závěry podat tak, aby byly srozumitelné i tomu, kdo v dané oblasti nemá specializované vzdělání. To je sice nesmírně obtížné, na druhou stranu to napomáhá i tomu, kdo dělá teoretický "prvovýstup", k tomu, aby se orientoval ve složité problematice a uměl vyhmátnout to nejdůležitější. (To jsem si uvědomil, když jsem se po skončení semináře pod Lovošem procházel).
Aby mně bylo dobře porozuměno. Hlavním důvodem, proč považuji spoléhání na Marxovu teorii za chybné (a mnozí z těch, kteří v ní věří, ani nevědí, co tato teorie říká, mají o ní velmi mlhavou a často chybnou představu), je to, že si tím uzavírají cestu k pochopení klíčových problémů současnosti, k pochopení podstaty toho, o co jde, jaký střet se odehrává a kdo jsou aktéři tohoto střetu. Nepřeháním. To, že levice je v současné době zcela dezorientována, není tím, že by "ustupovala", byla "málo radikální", apod. ale proto, že se odtrhla od teorie a přestala chápat, co se vlastně odehrává a kdo je kdo.
Budu konkrétnější. Nejdůležitějším fenoménem, kterému je v současné době nutno věnovat pozornost a najít cestu z důsledků, které způsobuje, je fenomén investování do společenské pozice, či stručněji pozičního investování. V prvním přiblížení lze poziční investování definovat jako využití majetkové převahy v získání výsady (privilegia). Jedním z případů je investování do společenské segregace.
Zastánci teorie nadhodnoty namítnou, že výše uvedený fenomén lze popsat i z pozice Marxovy teorie nadhodnoty. Doporučuji, aby se zamysleli nad tím, jak by to udělali, a aby výsledek následně předvedli.
Začnu konkrétním historkou. Před několika dny jsem byl nezajímavé diskusi k současným společenských problémů (nebyl to Litoměřický odborný seminář), které se zúčastnil i jeden z mladých perspektivních politiků. Ten navrhl tento přístup k řešení společenských problémů: Bohatým ponecháme vše, co potřebují k tomu, aby byli plně zabezpečeni pro život v přepychu, ale současně formou radikálního zdanění od nich získáme prostředky k tomu, abychom podstatně snížili společenskou nerovnost a umožnili důstojný život všem lidem, abychom vyřešili problém chudoby. (Necituji zcela přesně, ale hlavní smysl výroku jsem zachoval.)
O takovémto řešení bylo možné uvažovat tak zhruba do konce minulého století. Tehdy i představitelé velkých majetků uvažovali o tom, že by převodem části svých majetků ke zvýšení rovnosti příležitostí (větší vertikální mobilitě) snížili napětí ve společnosti a současně zvýšili efektivnost společenského systému.
Dnes je situace zcela jiná. Ten, kdo vlastní velký majetek potřebuje majetek ještě větší jednak proto, aby se mohl bránit tlaku nespokojený zdola, ale také proto, aby se sám nestal obětí pozičního investování ze strany těch nejbohatších. Na téma, proč došlo k takové změně a zda "romantická představa" o dynamické společnosti založené na rovnosti příležitostí ke společenskému vzestupu mohla být naplněna, by bylo možné popsat hodně stran, ale asi by to byla ztráta času. Dobrá teorie musí respektovat to, že cílí na pohyblivý terč.
V příštím pokračování představím slavný Nashův vyjednávací problém. Uvidíte, že i hodně abstraktní teorie může být velmi srozumitelná. Současně zformuluji několik otázek, na které se bude moci každý pokusit odpovědět.
(Pokračování)
A k tomu trochu přírody:
Z pobytu na Mallorce jsem se vrátil těsně před Litoměřickým odborným seminářem. Po jeho skončení jsem si šel utřídit poznatky ze zajímavé diskuse na procházku pod Lovošem. A zase jsem měl štěstí. Příroda byla tak nádherná, že jsem získal další inspirace, jednu dokonce velmi silnou. Ale o ní až ve čtvrtém a pátém pokračování série "Horší než "vykořisťování"".
Lovoš z úpatí v záři zapadajícího slunce. Tak ho asi neznáte.
Milešovka takové štěstí neměla. Ale i trochu v oparu má svůj půvab.
Krajina na úpatí Lovoše místy hodně připomínala tu na Mallorce. Přes řídký porost je občas vidět něco z Lovosic.
Tuto fotku jsem pořídil hned ráno po příjezdu do Lovosic. Je z náměstí kousek od místa jednání. Všimněte si Lovoše mezi domy. V tuto dobu měl ještě vrchol zahalený mlhou.
