Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Koronavirus v Čechách: Dílčí shrnutí
Občas se setkám s výtkou, že do seriálu COVI-kávička zařazuji věci, které spolu nesouvisí. Například v nedávných číslech průběh epidemie a problémy školství, před tím problematiku tvůrčích mezigeneračních týmů a kovid...
Názor, že to spolu nesouvisí, je, slovy klasika "velké, ale opravdu velké nedorozumění". Tomu, kdo porozuměl teorii evolučních her, mohlo být od počátku zřejmé, že tento virus (za prvé) nebude takový zabiják, jak se říkalo či ještě říká, ale (za druhé) byl s námi hodně dlouho v podobě, ve které nebyl pozorován, ale nyní s námi hodně dlouho zůstane v podobě, na kterou musíme reagovat určitými opatřeními, protože zas tak neškodný není a nebude jednoduché dosáhnout jeho zklidnění.
Tento pohled zastávám od počátku, jak si může každý snadno ověřit. První COVI-kávičku jsem na svém blogu uveřejnil 11. dubna loňského roku (před rokem a půl!). A myslím, že jsem se ve svých prognózách na rozdíl od mnoha jiných nemýlil. Bohužel, pokud jde o teorii her a její aplikace, nejen mezi laickou veřejností, ale i mezi odborníky na epidemie existuje velká negramotnost.
Od určité doby do seriálu záměrně vkládám sledování některé podstatné oblasti společenského života, aby bylo zřejmé, jaké společenské (ekonomické, politické apod.) souvislosti epidemie má. Je to běh na dlouhou trať. V nejbližší době se budu například věnovat souvislostem s penzijním systémem, které jsou velmi podstatné např. z hlediska jeho udržitelnosti.
Upozorním ještě na jednu podstatnou souvislost. Určitě jste si povšimnuli (v komentářích na FB se to objevuje velmi často), že mezi těmi, kterých se na exponovaných pozicích epidemie kovid bezprostředně týká, panuje určitá bezradnost až zmatek z hlediska toho, co dělat, resp. jak reagovat, jaké postoje zastávat. Platí to pro:
0pt;font-family:"Times New Roman","serif"">- vládu,
- experty při různých institucích,
- opozici a její odborníky.
Virus se pro ně chová "nevypočitatelně", a to i z hlediska tak zásadních otázek jako jsou:
- Jakou roli může sehrát očkování, resp. do jaké míry se na něj lze spolehnout?
- Kdy a do jaké míry "přitvrdit" restrikce a kdy naopak rozvolnit?
- Jaký bude podzimní průběh epidemie?
Apod.
Jednou z příčin zmatení všech zúčastněných je to, co jsem již uvedl: Negramotnost v oblasti teorie evolučních her.
Ale je zde i druhá příčina. Žádný závažný problém (penzijní systém, systém zdravotní péče, kvalita vzdělání, ale i reagování na epidemii kovidu) nelze řešit jinak než týmově. Přesněji, je nutný tým sestávající se z kompetentních a tvůrčích osobností, který je schopen spolupracovat, kde jsou komplementárně rozděleny funkce (z hlediska interdisciplinární povahy problému), pozice (v institucionálním smyslu) a role (ve smyslu neformálního zařazení každého z účastníků).
Bez toho to prostě nejde. Jakmile převáží rivalita a na účasti ve skupině osob, která má nějaké pravomoci, se jednotlivci začnou přiživovat dobýváním a zneužíváním pozic, případně sem přenášet zájmy různých lobby, jde všechno k čertu a nic se nepodaří. To pozorujeme na vlastní oči.
Problém je v tom, že ad hoc tým (účelově vytvořený tým zaměřený na řešení určitého problému) nelze vytvořit z lidí, kteří nemají předpoklady pro týmovou práci (morální, volní, intelektuální, charakterové, zkušenostní). A tyto předpoklady musí někde získat. Kde?
Vysoké školství věnuje týmové práci velmi malou pozornost a reálně fungující stabilní tvůrčí týmy – slovy klasika (V. Vančury) – "jsou, ale je jejich proklatě málo". Ale jinde se člověk nenaučí být týmovým hráčem. Proto jsem velkou pozornost věnoval tvůrčím mezigeneračním týmům (mezigenerační aspekt je důležitý pro řešení problému nástupnictví a další aspekty dlouhodobé stability týmu), ačkoli si někteří mysleli, že je to mimoběžné téma. Ne. Právě tady se nabízí prostor pro přípravu změn k lepšímu. Kdo si myslí, že lze stavět na frustrovaných nedoucích, kterým byla vnuknuta představa, že teď nastala jejich chvíle, se bude divit, kolik nás to stojí a ještě bude stát. Bez – doufám dočasného – zblbnutí určitých skupin kriticky smýšlející části obyvatelstva by za "normálních podmínek" takové lumpárny, jako je "vrbětická lež" a jiné (na Slovensku pokus o převrat pomocí "kajícníků") projít nemohly. Jen čistě ekonomické ztráty pocítíme každý nehledě na velmi nepříjemnou a nebezpečnou závislost, kterou pro nás důsledky znamenají.
Pro ty, kteří nesledují – COVI-kávičku najdete každý den ráno zde:
https://radimvalencik.pise.cz/archiv/