Ti, kteří neprožili totalitu a nepocítili její důsledky, se někdy příliš snadno smiřují s projevy skutečného, agresivního a neomluvitelného TOTALITNÍHO myšlení, chápání i vnímání světa. OBYČEJNÉHO FAŠISMU.
Přímá výzva k pálení knih je tou nejhorší formou. Od ní není daleko k upalování nositelů jiných názorů, k cenzuře a perzekuci cenzurovaných, rušení "cizího" vysílání atd.
Omlouvání nástupu fašismu projevujícího se výzvou k pálení knihy zpochybňováním její kvality, jejího obsahu, není jen (snad omluvitelným) nepochopením toho, o co jde, ale je (neomluvitelným) projevem zaslepenosti. Je totiž obrovský rozdíl mezi tím, když si knihu nekoupím a nepřečtu, a spálením knihy, aby si ji někdo druhý nemohl přečíst. Kdo nechápe tento rozdíl, dostal se za hranici normality. Stává se obyčejným fašounkem. A neomlouvá ho, že si to neuvědomuje.
To, že mediální mainstream bude patrně k tomuto projevu fašismu mlčet, svědčí o tom, komu slouží.