schneider: Fischer je možná v zásadě velmi nešťastný člověk. Když byl diplomatem, zemřel mu postižený syn, o kterého se dlouhodobě rodina starala, a to je možná vrchol ledovce, o němž víme. Je možné, že se toho na něj prostě sešlo moc a on se osobnostně zhroutil a už to nerozchodil. Musím připomenout, že jako velvyslanec ve Francii dával do ČTv v době francouzských prezidentských voleb nebývale zasvěcené a výstižné komentáře, které byly nepředpojaté, protože jako velvyslanec si ani projevit přízeň k nějakému kandidátovi nemohl dovolit. Takovou úroveň ČTv dlouho neměla, to musím říci na rovinu. O to hrůznější byla pak jeho proměna v době, kdy sám kandidoval na prezidenta. Každopádně Fischer, přes všechno pochopení, které člověk k jeho osobní situaci může mít, je člověkem ve významné veřejné funkci, a jeho aktivismus, hraničící s fanatismem, byl po právu eliminován a to zcela jednoznačně a způsobem, který stojí za zapamatování.