Všechno, co máme, nám sežere inflace?/2

Pokračování článku ze včerejšího dne. Pokud někdo nečetl, tak zde je první část:

https://radimvalencik.pise.cz/9399-vsechno-co-mame-nam-sezere-inflace-1.html

Češi se musí připravit na zdražování. Téměř všeho – 2. část

Tomáš Volf

Ekonom BHS Štěpán Křeček konstatoval, že inflace se v Česku vymkla prognózám a dostala se mimo pásmo tolerance České národní banky.

"Lidem v průběhu pandemie narostly úspory v průměru o 27 tisíc na osobu a nyní se předpokládá, že je začnou utrácet. Vyšší spotřeba přitom logicky bude tlačit na růst cen výrobců i spotřebitelských cen. Zdražování lze očekávat například u automobilů, pohonných hmot, chemických látek, plastů, kovů, alkoholických nápojů, tabákových výrobků, vybraných potravin, nájmů a nemovitostí," shrnul.

Partnerka PwC a expertka na měnovou politiku Olga Cilečková odhaduje, že zdražování bude nejvýraznější v těch segmentech, které byly posledním rokem života s covidem zasažené nejvíce, jako jsou cestovní ruch či pohostinství a ubytovací služby.

"Dokážu si představit, že v těchto odvětvích se nárůst cen může krátkodobě vyhoupnout i do dvojciferných čísel," uvedla. Agrární analytik Petr Havel očekává u potravin zdražování pekárenských výrobků a vepřového masa, které ještě nedávno zlevňovalo. Na druhou stranu v květnu a červnu s domácí sklizní zlevní většina druhů zeleniny.

Zdražování už nějaký čas pozorují řidiči. "Třeba benzín je nyní o více než šest korun na litr dražší než před rokem ve stejnou dobu. Bude zdražovat i dále, podobně jako nafta," je přesvědčen ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podražily také materiály pro stavbu či průmyslovou výrobu, na mnohaleté rekordy se derou ceny mědi, železa nebo dřeva. O desítky procent zdražují obyčejné dřevěné přepravní palety. Na cenovém rekordu jsou nyní emisní povolenky EU. Pro české domácnosti je to špatná zpráva, protože jim výhledově výrazně zdraží elektřina nebo teplo.

Lidé poslední týden také čekají ve frontách na oblečení a obuv, které si konečně mohou vyzkoušet. Podle informací Práva prodejci obuvi jako Baťa spíše drží ceny, a móda u větších outletových center dokonce zlevnila.

"S ohledem na velké zásoby obchodníků pozorujeme zatím poměrně dramatické zlevňování, což možná souvisí s tím, že potřebují cash flow (hotovost). Nečekáme, že ceny porostou minimálně do doby, než se obchodníci zbaví alespoň části zásob, a to i přes značný zájem zákazníků. Ten je aktuálně zhruba dvakrát vyšší než při otevření v loňském květnu," řekl Právu ředitel Freeport Fashion Centrum v Hatích u Znojma Jan Procházka.

Celý článek je zde: https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/cesi-se-musi-pripravit-na-zdrazovani-temer-vseho-40360532?fbclid=IwAR25yzRMrHN9PZPtxMmHJdmN7Ut5OSRVoFowyTA8bB22oS8xL25vREs3xIQ#seq_no=1&source=hp&dop_id=40360532&dop_ab_variant=0&dop_req_id=2ckK32w8jvw-202105182014&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

K tomu ode mne:

Nejdříve vztah agregátní nabídky a poptávky, abychom měli názornou představu:

Y je produkt ve smyslu HDP a konkrétně ve smyslu jeho krátkodobého kolísání

P je cenová hladina (jejíž procentuální změna se rovná inflaci, vyjadřuje se zejména přes oblast spotřebitelských cen)

AD je agregární poptávka (prodkut poptávaný domácnostmi, firmami v podobě investic, vládou v podobě vládních nákup a zahraničním v podobě čistých esportů)

AS je agregátní nabídka, je tvořena firmami

+D, -D, +S, -S jsou pozitivní či negativní nabídkové ča negativní šoky, resp. impulsy, jejich důsledky na změny cenové hladiny (tudíž i inflaci) a produkt, tedy HDP jsou patrné z grafu

E je bod makroekonomické rovnováhy

Všechny vlivy, které působí na makroekonomický systém, lze v modelu vyjádřit formou posunu jednotlivých křivek a představit si tak jejich důsledky.

Můžete si to ověřit, když si vezmete výrok kteréhokoli z exportů a interpretujeme jej jako posun některé křivky či některých křivek.

Například ten první v dnešním pokračování: ""Lidem v průběhu pandemie narostly úspory v průměru o 27 tisíc na osobu a nyní se předpokládá, že je začnou utrácet. Vyšší spotřeba přitom logicky bude tlačit na růst cen výrobců i spotřebitelských cen. Zdražování lze očekávat například u automobilů, pohonných hmot, chemických látek, plastů, kovů, alkoholických nápojů, tabákových výrobků, vybraných potravin, nájmů a nemovitostí,"

Toto je zcela zjevně pozitivní poptávkový šok. Pokud by to byl hlavní vliv na ekonomický systém, pak by skutečně bylo možné očekávat zrychlení inflace.

Problém je v tom, že na ekonomický systém současně působí větší množství protichůdných vlivů. Pokusím se stručně zformulovat svůj názor:

1. Dominantní vliv je a ještě dlouho bude negativní poptávkový šok daný restrikcemi. Nejen vládními. I po rozvolnění se velká část osob bude chovat obezřetně, omezí návštěvy v restauracích. Spotřebitelé si též zvykli na pohodlné internetové nákupy, které působí proti lákadlům, s nimiž se konzumně orientovaný spotřebitel setkává v nákupních centrech. Ještě delší dobu bude omezeno cestování. Velké části domácností dlouhodobě poklesly příjmy. To vše je velmi silný vliv působící proti zvyšování cen.

2. Hlavní příčinou toho, proč se tento negativní poptávkový šok více neprojevil snížením inflace, je, že v řadě odvětví (od pohostinství až po automobilky) došlo k poklesu výnosů z rozsahu, vzrostly náklady na jednotku produkce a to tlačilo i nyní tlačí na růst cen. Zde je ovšem prostor již vyčerpán a některé podnikatelské subjekty se na trhu neudrží.

3. Úspory výrazně vzrostly, ale ti, kteří uvažují tak, že nyní to ti, kteří nemohli utrácet, "roztočí", k tomu je donutí i znehodnocování úspor hrozící a běžící inflacé, je naivní: Pokud bude vyšší inflace, tak ještě více vyprovokuje negativní očekávání a tedy další sklon k úsporám. Ten se neprojeví v návštěvě restauračních, zábavních či sportovních zařízení, ale v tom, že lidé začnou měnit strukturu úsporových aktiv. Začnou vybavovat domácnosti, chalupy, zahrádky, případně nakupovat cenné předměty či převádět aktiva do zahranicí. Zde bude dopad na zvýšení cen minimální, ale inlface, pokud by k ní došlo, by ještě více ty, kteří podnikají v restauračních, zábavních či sportovních zařízeních ohrozila. Ale k tomu patrně nedojde, pokud ČNB nebude dělat politiku, kterou budou inflační vlivy importovány ze zahraničí. Tj. na těch, kteří spořili doposud, nikdo moc nevydělá, jen ti, kteří budou měnovou politikou záměrně oslabovat naši měnu, k čemuž doufám nedojde.

4. Pak je tu velmi velká skupina osob (zejména živnostníků, ale i velká části zaměstnanců), kteří v důsledku kovidu utrpěli těžké ztráty a ocitli se na hranici chudoby či na podstatně nižší hladina majetku a příjmů. To se projeví jako negativní poptávkový šok, který bude působit proti inflaci. Dokonce lze říci jak. Podstatná část segmentu služeb i výrobců běžného spotřebního zboží zjistí, že se této části klientely musí přizpůsobit, zejména cenově. Tomu se budou muset podřídit i ti, kteří by chtěli zvyšovat ceny "pro bohaté". Tam určitý prostor je, ale ne tak velký, jak si někteří myslí či jak by chtěli.

Shrnu: Pokud se na globálních finančních trzích nebude dít nic mimořádného, tak u nás výraznější inflace nehrozí, působí dost silné vlivy proti ní. Myslet si, že úspory jako odložená spotřeba lze snadno překonverzovat v koupěschopnou poptávku je naivní.