Radimvalencik | Připraví soudruzi v Číně skutečné reformy?

Jak na Nový rok, tak po celý rok. Proto jsem se snažil najít něco povzbuzujícího ve zprávách z prvního dne roku 2014. To jsem našel na CRI (China Radio International):

Politbyro ÚV KS Číny 30. prosince svolalo schůzi, na které se rozhodlo o ustanovení skupiny pro prohloubení reforem.Vedoucí skupiny bude čínský prezident Si Ťin-pching. Skupina představitelů pro prohloubení reforem je odpovědná za návrhy, koordinaci a podporu reforem. Bude zkoumat a zjistí významné zásady, politiky a celkové programy reforem v ekonomických, politických, kulturních a společenských systémech a dalších oblastech. Také budou podporovat realizaci od toho se odvíjejících opatření důležitých reformních politik. Na schůzi byla mimo jiné stanovena protikorupční práce čínské Komunistické strany pro rok 2014. Podle ní by čínští komunisté měli proti korupci nejen bojovat, ale také se jí snažit zabránit.

Viz: czech.cri.cn/...

Zpráva je o to zajímavější, že krátce před tím (29.12.2013, tj. den před schůzí politbyra) proběhla médii zpráva, že čínský prezident (právě ten, který je pověřen vedením skupiny k prohloubení reforem) poobědval bez ochranky v normální restauraci. O tom, že to není prázdné gesto a proč to není jen prázdné gesto, jsem napsal přímo ve svém novoročním předsevzetí, viz:

radimvalencik.pise.cz/...

Zdá se, že se Čína může pokusit o jiný typ reforem, než o ty, které jsou nyní ordinovány zemím EU. Smyslem "našich" kvazireforem je podlomit ekonomický růst a prohloubit ekonomickou segregaci společnosti, otevřít tak cestu k tomu, aby mohlo dojít k redukci společnosti a přežili jen ti, co si prostřednictvím zneužití degenerovaného institucionálního systému (institucionálního systému ovládnutého strukturami založeným na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad) vyvedli a vyvádějí dostatečné prostředky jak z veřejných fondů, tak i ze soukromých prostředků těch, co se nemohou bránit. (Proč jsou u nás prosazovány právě tyto kvazireformy, je samostatná otázka.)

Z hlediska toho, čemu se již v rámci svého seriálu věnuji téměř rok, je zpráva z CRI zajímavá i proto, že umožňuje plynulý přechod od aplikace teorie k porozumění toho, jaké hry a proč se s námi hrají, k pochopení toho, jaké reformy jsou nutné a možné provést, aby se otevřel nový růstový prostor. Jediným nedostatkem zprávy je, že je příliš stručná.

Za naprosto klíčové považuji to, jak se v Číně přistoupí k zavedení penzijního systému. Velmi stručně naznačím, proč to považuji za tak významné:

1. Zavedení penzijního systému nahradí administrativní řešení problému omezování porodnosti. Dobrý penzijní systém populační dynamiku sám vhodně utlumí bez jakýchkoli distorzí.

2. Pokud by Čína zavedla zásluhový, ale fondový systém (otevřený všem mezinárodním finančním aktivům), bude to pro ni mít dva fatální problémy:

- Vystavuje se rizikům, která bude přinášet vleklá a permanentně se vracející finanční krize (která má původ jednak v tom, že současný typ ekonomiky již neposkytuje růstový prostor, jednak ve způsobu financování veřejného dluhu USA prostřednictvím pozice dolaru ve světě).

- Její ekonomika bude vydíratelná finančními centry mimo Čínu.

3. Pokud zavede jen rovný důchod pro všechny, nevyužije možnosti, které se jí nabízejí. Navíc tento systému nemusí působit dostatečně efektivně na utlumení populační dynamiky.

4. Pokud zavede průběžný systém a bude do něj vnášet různé formy přerozdělení, ocitne se její penzijní systém ve stejných problémech, jako obdobné systémy v zemích EU (třeba u nás), mj.:

- Systém není dostatečně motivující, každý se snaží o to, aby do tohoto systému odváděl co nejméně.

- Nutně vyžaduje administrativní stanovení hranice odchodu do důchodu, což tento systém dělá příliš hrubým, pokud jde o konkrétní lidské osudy.

- Obtížně se zajišťuje jeho udržitelnost.

5. Pokud se Čína odhodlá jít cestou průběžného a současně plně zásahového systému bez administrativního omezení doby odchodu do důchodu, může si tím otevřít cestu pro reformy ve všech dalších systémech sociálního investování a sociálního pojištění (tj. i např. a zejména systému financování péče o zdraví a financování vzdělání). Plně zásluhový systém (obdobný tomu, co funguje např. ve Švédsku, který je nazýván NDC) bez stanovení hranice odchodu do důchodu má řadu předností:

- Je udržitelný ze své vlastní povahy.

- Motivuje k tomu, aby si každý volil takovou profesní přípravu a takovou cestu svého profesního růstu a profesního uplatnění, aby se mohl co nejdéle uplatňovat na profesních trzích.

- Představuje nejefektivnější způsob individuálních úspor (co do systému dám, to dostanu zhodnocené zpět).

- Vytváří základní solidární bázi, kdy každý má zájem na tom, aby všichni ostatní byli úspěšní (čím více je v systému, tím více se spravedlivě rozdělí).

- Takovýto systém může otevřít cestu k novému růstovému prostoru založenému na produktivních službách – službách spojených s nabýváním a uplatněním lidského kapitálu.

Rozhodně se tedy vyplatí sledovat, co se bude v Číně dít. Z mého osobního hlediska (kdy mě život poučil, že je nutné myslet i na sebe) nejde ani tak o to, že mi nějak výjimečně záleží na Číně. Je to pěkná země, ale asi se tam stejně nikdy nedostanu. Jde o něco jiného. Pokud by Čína svými reformami nakročila správným směrem, nebude možné s takovou bezohledností (a v některých případech i hloupostí) prosazovat devastující reformy u nás a v okolních zemích. A dokonce bude možné otevřít cestu k přípravě takového komplexu reforem v oblasti systémů sociálního investování a sociálního pojištění, které by otevřely růstový prostor a přeorientovaly ekonomický růst v souladu s možnostmi ekonomiky založené na produktivní spotřebě (spotřebě spojené s nabýváním, uchováním a uplatněním lidského kapitálu).