ČSSD? Ne marketingová, ale programová strana!

Několik tezí před sjezdem ČSSD (snad alespoň někomu dojde, o co jde):

1. Má ČSSD budoucnost? Ano. Pokud si přestane hrát na marketingovou stranu a vrátí se k tradici programové strany.

2. Marketingová strana se snaží prodat neprodejné, prezentuje stranu tak, aby kamuflovala její roli při uchování a posílení privilegií těch, kteří žijí na úkot neprivilegovaných. Taková pozice není ČSSD vlastní a není ani důstojná.

3. ČSSD bude úspěšná, pokud bude stranou, která hájí zájmy neprivilegovaných, proto musí být stranou programovou, stranou která vychází z poznání příčin problémů současné doby a předkládá realistickou a perspektivní vizi jejich řešení.

4. Program ČSSD nemůže stát na slibech, co pro občany udělá, ale musí jim ukazovat, jak se společně zapojit do řešení jasně pojmenovaných problémů doby, pocházejících z nejrůznějších forem diskriminace působící proti rovnosti podmínek pro rozvoj a uplatnění schopností lidí.

5. K tomu musí mít ČSSD komplexní program reforem motivujících všechny účastníky (jednotlivce, firmy, instituce) ke zvyšení efektivnost v těch oblastech, které jsou spojeny s vytvářením podmínek pro rozvoj, uchování a uplatnění schopností každého člověka jako cíl i podmínku zdravé společnosti s jasnou perspektivou.

6. Od takového pojetí strany se ČSSD odchýlila a to je hlavní příčinou jejího neúspěchu, programová strana se nesmí dostat do vleku lokálních a globálních sil, které působí z pozice nadřazenosti, manipulují s veřejností a diskriminují občany nejrůznějšími formami.

7. Žijeme v přelomové době, kdy se vyhrocuje a stále více bude vyhrocovat alternativa buď setrvačného vývoje vedoucího k upadající ekonomice založené na diktátu přerozdělovací moci, nebo otevření cesty ke společnosti, která bude vytvářet podmínky pro plný rozvoj a uplatnění tvůrčích schopností lidí v podmínkách vzájemnosti.

K tomu:

Sedm bodů je až moc. Vím, že se někomu mohou zdát příliš abstraktní. Tak uvedu alespoň jednu konkretizaci. Zaregistroval jsem, že se ČSSD chlubí tím, co udělala v oblasti penzijního systému. Záměr byl dobrý, ale výsledek není dobrý. V podobě, k jaké návrh reformy dospěl, poslouží jako záminka paušálního prodloužení doby odchodu do důchodu, což by mělo tragické důsledky. A to v lepším případě. Stále totiž hrozí "rozfondování" průběžného systému. Takže ve skutečnosti velká prohra. Přitom řešení toho, jak udělat průběžný penzijní systém trvale udržitelným zvýšením jeho motivační role k dobrovolnému prodloužení doby produktivního uplatnění byl přinesen MPSV doslova na stříbrném podnosu, viz:

Jaroslav Šulc − Radim Valenčík:Jakou reformu penzí pro ČR a proč? [22]

Celé ke stažení zde: https://www.vupsv.cz/download/forum-socialni-politiky-2-2020/?wpdmdl=8157&refresh=606dcb4f794681617808207

V širším kontextu celého komplexu změn:

Radim Valenčík − Pavel Sedláček: Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo změna srovnatelná s průmyslovou revolucí? [22]

Celé ke stažení zde: https://www.vupsv.cz/download/forum-socialni-politiky-4-2020/?wpdmdl=8866&refresh=606dcbbbcc1041617808315

(Časopis je vydáván VÚPS při MPSV.)

Ale to je jen jeden z mnoha příkladů toho, jak se ČSSD vzdálila pojetí programové strany a vlezla do pasti strany marketingováné, kterou ze zásadních důvodů nemůže být, pokud má zůstat věrná svým základům a spektru lidí, kteří v ní hledají oporu.