Online setkání k tvůrčím mezigeneračním týmům

Ve středu 7. dubna v 17.30 pořádáme v rámci Teoretického semináře ekonomie produktivní spotřebyveřejně přístupné on-line setkání na téma:

Monitorování tvůrčích mezigeneračních týmů v ČR

Zúčastní se ho členové našeho týmu i studenti naší univerzity (VŠFS), kteří se touto problematikou zabývají, případně mají konstakt s týmem tohoto typu.

K účasti na semináři stačí kliknout na tuto adresu (bez hesla):

https://meet.jit.si/radimvalencik

Uvidíme se a můžete vstupovat do diskuse.

S pozdravem

doc. Radim Valenčík, CSc.

Příloha – podkladové materiály

Tvůrčí mezigenerační týmy (růst jejich role) budou hrát velmi důležitou roli v době postkovidové. Proto se jimi již delší dobu zabýváme. V rámci seriálu, jehož součástí je i rozpracování představy o tom, jakou podobu bude mít ekonomika doby postkovidové zveřejňuje výsledky. Připravujeme rovněž projekt základního výzkumu, který k analýze tvůrčích mezigeneračních týmů aplikuje přístup, který k analýze menších lidských komunit vyvinula nositelka Nobelovy ceny Elinor Ostrom. Zde uveřejňuji vybrané materiály:

O kočkách, myších, koronaviru a nás/30

E. Ostromová (v roce1990) na základě výsledků bádání v oblasti úspěšných i neúspěšných systému správy společného určitými komunitami ve své knize Goverming the commons: the evolution of institutions for collective action formuluje pravidla úspěšné správy (desing principles): 

1.               Hranice (členové komunity) jsou jasně definované, což umožňuje efektivní vyloučení nezúčastněných osob.

2.               Pravidla týkající se přidělování společných zdrojů (podílu členů komunity na společných zdrojích) jsou přizpůsobeny lokálním podmínkám.

3.               Kolektivní rozhodování je přístupné pro většinu uživatelů zdroje, kteří tak mají možnost participovat na rozhodovacím procesu.

4.               Efektivní dohlížení zajišťují pozorovatelé, kteří jsou sami uživateli zdroje, nebo jsou uživateli pro tuto funkci zmocnění.

5.               Rozsah sankcí pro uživatele za porušení komunitních pravidel je odstupňovaný.

6.               Mechanismy řešení konfliktů jsou levné a snadno dostupné.

7.               Sebeorganizace komunity je uznávaná vyšší autoritou.

8.               Větší zdroje jsou organizované v podobě několika vrstev vnořených podniků s malými společnými zdroji na základní úrovni, tj. tam, kde počet členů komunity narůstá, je nutné přejít k hierarchizaci, kdy vnořené komunity musejí splňovat předcházejících 7 podmínek.

Jak tato pravidla modifikovat na případ tvůrčích mezigeneračních týmů?

O kočkách, myších, koronaviru a nás/32

Jsou nějaká pravidla specifická pro TMT? Je jich poměrně hodně. Na začátek uvedu následující:

1. Pro všechny členy TMT (i pro tu nejvyšší věkovou skupinu u čtyřgeneračních týmů) platí: Neustále se vzdělávat a zvyšovat kvalifikaci verifikovatelným způsobem. Každý člen TMT musí vidět vlastní perspektivu stále plnějšího a přesnějšího chápání reality jak ve svém oboru, tak i společenského kontextu. Hodné je například sestavit vzdělávací plán za pomoci kolegů v týmu a uvolnit časový prostor pro plnění některých jeho důležitých složek.

2. Mimořádně důležitá je účast na společných akcích přinášejících pozitivní zážitky – dovolená, zájezdy a výlety, kulturní akce, oslava narozenin, sportovní akce apod. Je to dáno logikou utváření prožitků. Aktivity v týmu – odborné, společenské, zábavné – se musejí co nejvíce stát zdrojem prožitkového bohatství. Každý člen týmu se v týmu musí cítit "doma". (První TMT, jehož činnosti jsem měl možnost se účastnit – oděský Systémový seminář skvělého vědce a člověka profesora Avenira Ivanoviče Ujomova (1) – pracoval právě s využitím motivačního prvku společně trávených zábavných akcí, včetně zimního koupání v moři.)

(1) O A. I. Ujomovu viz např.: https://dspace.nbuv.gov.ua/handle/123456789/98668

3) Nepodceňovat snaha o komplementární rozdělení rolí (s výjimkou následnictví). Čím větší je komplementarita rolí v týmu, tím menší je role nezdravé rivality, tím větší je sounáležitost na základě vzájemné potřebnosti. Komplementarita rolí umožňuje, aby každý člen TMC co nejvíce rozvinul a uplatnil specifické a jemu vlastní potence, které jsou mu dány od přírody či vznikly průběžným rozvojem jeho schopností.

4) Vhodná forma nástupnictví jako základní prvek mezigenerační spolupráce je důležitá pro dlouhodobou stabilitu týmu. Tým by měl být nejméně třígenerační, mj. proto, aby členové ve stádiu postupného rozvolňování svých aktivit (jako podmínky prodloužení doby svého aktivního působení v týmu) by měly být svou přirozenou autoritou garanty toho, aby příslušníci střední generace zvládli řešení problému nástupnictví tak, aby oni sami mohli postupně začít rozvolňovat se jako naplnění svého působení v TMT.

Jaká další pravidla doplňující základ evolučně stabilní strategie v TMT a specifická pro TMT lze formulovat?

O kočkách, myších, koronaviru a nás/33

Budoucí ekonomika bude založena na propojení absolventských sítí univerzit s dynamicky se množícími rozrůstajícími se tvůrčími mezigeneračními týmy (TMT). Předpokladem je, aby se ta či ona země (v určitém spojenectví dalšími) vymanila ze setrvačného trendu společnosti, jejíž ekonomika je stále více založena na diktátu redistribuční moci. Z tohoto hlediska formuluji následující doporučení mým (ale nejen mým) studentům:

1. Při studiu si vytvářejte a průběžně konkretizujte představu o místě svého budoucího uplatnění, přitom tak, aby to byla oblast, kde působí nebo perspektivně budou dlouhodobě působit TMT.

2. Pokud máte možnost, vyhledejte nějaký TMT, ve kterém byste chtěli působit, kontaktujte jej a spolupracujte s ním ještě během studia. Pokud vám žádný nevyhovuje, hledejte takové uplatnění, abyste mohli stát u jeho zrodu. K tomu se spojte se svými vrstevníky, ale najděte i někoho zkušenějšího (tedy staršího), kdo by vám mohl pomoci nejen radou, ale i kontakty.

3. Snažte se vytvářet tým již během studia. K tomu potřebujete myšlenku nebo někoho, kdo myšlenku má a chce ji prosadit. Obstarejte si teoretickou literaturu, která vám umožní, abyste v oblasti předpokládaného uplatnění měli náskok. Najděte si kolegy, kteří by se složitější problematice snažili porozumět společně s vámi.

4. Předměty, které studujete, si osvojujte společně se znalostí historie nejvýznamnějších objevů, ke kterým v nich došlo. Pozorně si všímejte, jakým způsobem v rozvoji jednotlivých teoretických disciplín proběhl přesah stávajícího poznání.

5. Osvojte si základy dějin filozofie, kritického myšlení. Kritériem je pochopení Descartovy metodické skepse, Kanta a Hegelovy kritiky Kanta. Je to náročné, ale pro invenční myšlení nutné. Člověk bez tohoto nadhledu nebude dostatečně připraven na to, co ho v životě čeká.

6. Nebojte se matematiky. Není o počítání, ale o rozšiřování vaší představivosti.

7. Život je běh na dlouhou trať, tak si průběžně vytvářejte a konkretizujte představu o celoživotní perspektivě vašeho produktivního uplatnění.

8. Počítejte s tím, že čím bude úspěšnější TMT, ve kterém najdete uplatnění či který napomůžete vytvořit, tím větším nepřátelským tlakům bude vystaven. Spolu s kolegy sledujte společenský kontext; příčiny a zdroje špatností jsou poznatelné, hledejte spojence.

9. Nezapomínejte, že komplementarita rolí je nejlepší prevencí nezdravé rivality. Nesnažte se ve všem vyrovnat ostatním, ale odhalte a využívejte vaše přednosti.

10. Všimněte si a pozorujte sami na sobě to, že čím větší cíle máte, čím více je realizujete společně s dalšími (v TMT), čím více se dovedete radovat z úspěchu druhých a čím v delší perspektivě uvažujete, tím plněji žijete, tím lépe snášíte neúspěch, tím vice se dokážete motivovat k tomu, co je přínosné a důležité.

O kočkách, myších, koronaviru a nás/39

Teoretická literatura k evoluční stabilitě lidských komunit vycházející z díla Elinor Ostrom (a jejího manžela Vincenta Ostrom, který byl i jejím rovnocenným partnerem v bádání) je velmi rozsáhlá a lze z ní vytěžit velmi mnoho k problematice tvůrčích mezigeneračních týmů (TMT). Vybírám některé důležité myšlenky a zveřejňuji je s komentářem. Vyplyne z toho i odpověď na otázku, proč právě TMT jsou tak významné při hledání evolučně stabilní strategie celé lidské komunity (v lokálním i globálním měřítku).

První příspěvek je o životě Elinor a Vincenta Ostromových z pera jejích dlouholetého spolupracovníka. Obsahuje nejen svědectví toho, jak se jejich dílo rodilo, tak i to, jak vzniklo zaměření jejich bádání daným směrem. Jedná se článek Roberty Herzbergové Governing their commons: Elinor and Vincent Ostrom and the Bloomington School uveřejněný v Public Choice; Dordrecht sv. 163, č. 1-2,  s. 95-109, online: https://search.proquest.com/docview/1671990485/D6D2CA49D6994E56PQ/13?accountid=37662

Vybírám nejdůležitější myšlenky:

Elinor (Lin) a Vincent Ostrom strávili celý život vytvářením školy institucionální analýzy zaměřené na sílu lidské kreativity při řešení kolektivních lidských dilemat. Ostromovovi používali abstraktní metody a jazyk teorie veřejné volby, docenění lidských schopností a samosprávy jim umožnilo spojit bádání s reálným světem. Kombinovali teoretickou analýzu, laboratorní experimenty a empirickou práci v terénu.  Strávili svůj život vytvářením školy institucionální analýzy zaměřené na sílu lidské kreativity při řešení kolektivních lidských dilemat.

Podle nich občané musí pro udržení výhod demokracie udělat více než jen hlasovat: To, jak se lidé chovají, když mají přímý vztah k sobě navzájem v běžných životních situacích, je pro demokratický způsob života mnohem významnější než zásada "jedné osoby - jednoho hlasu", většinové vlády apod.

Demokratické způsoby života se opírají spíše o schopnosti samoorganizace než o předpoklad, že vládne něco, čemu se říká vláda. Argumentovali nejen tím, že je nutná samospráva, ale také tím, že lidé mají schopnost tuto samosprávu vykonávat.

Tvrdili, že má-li člověk porozumět tomu, co funguje, musí pečlivě hledat v komunitách, aby porozuměl pravidlům politiky v rámci širších sociálních pravidel.

Podle Ostromových procesy kolektivní volby fungují na třech úrovních institucionalizace: operační úroveň, úroveň kolektivní volby a konstitutivní úroveň:

- Operační úroveň obsahuje rozhodnutí učiněná uživateli a pracovníky týkajícími se každodenního života denní činnosti, jako je těžba, monitorování a rozhodnutí o údržbě v rámci kolektivního zavlažovacího systému apod.

- Úroveň kolektivní volby zahrnuje ta rozhodnutí stanovující zásady, které řídí provozní úroveň. Tato rozhodnutí zahrnují pravidla, která určují, jak budeme strukturovat denní interakce a jak můžeme monitorovat používání zdrojů, nebo jak nastavíme pravidla pro jejich užití.

- Úroveň konstitutivní stanoví, kdo bude zapojen, a stanoví pravidla, která se použijí na úrovni kolektivní volby.

Tvorba institucionálních pravidel na konstitutivní úrovni často vyžaduje větší konsenzus, protože všechna ostatní rozhodnutí vyplývající z těchto pravidel.

Víra v přínosnost a schopnosti každého jednotlivce byla nejdůslednějším a nejvýraznějším prvkem, ze kterého vycházeli. S touto filozofií Lin a Vincent vycvičili doslova armádu vědců.

Interakce Lins s Reinhardem Seltenem v Bielefeldu poskytla poznatky ve formálnějších teoretických přístupech v oblasti teorie her.

Pečlivý výzkum v oblasti velkého množství komunit je vedl k souboru osmi podmínek v souladu s úspěšnými dlouholetými společnými institucemi. Mezi ně patří (1) jasně vymezené hranice, (2) shoda mezi pravidly přivlastňování a místními podmínkami, (3) opatření kolektivní volby, (4) monitorování, (5) odstupňované sankce, (6) mechanismy řešení porušení pravidel, (7) předpoklady v oblasti uznání práv na organizaci, (8) včlenění komunity do širšího prostředí.

Podstatné je, jak účastníci vnímají očekávané náklady a výhody, nikoli to, jak se z vnějšku očekává, že takové vztahy budou fungovat. Proto je důležité, aby vědci zkoumali pravidla tak, jak jim účastníci rozumějí. Vnější orgány mohou posílit nebo bránit rozvoji samosprávných institucí pomocí pravidel, která přijmou k řešení společných problémů. Analytici musí pochopit, jak se tyto protínají se sociálními interakcemi, které lidé navazují.

O kočkách, myších, koronaviru a nás/43

Na základě stručné prezentace výsledků výzkumů navazujících na práci E. Ostromové lze formulovat následující hypotézy vztahující se ke zkoumání v oblasti tvůrčích mezigeneračních týmů (TMT):

1. TMT vytvářejínejvhodnější podmínky pro konstituování evolučně stabilní strategie menších lidských komunit v současné době a pro postupné převládání evolučně stabilní strategie v celé lidské pospolitosti (lokálně i v globálním měřítku).

2. Uplatnění a zdokonalení nástrojů výzkumu předpokladů evoluční stability v oblasti TMT umožňuje zobecnit závěry formulované E. Ostromovou a jejími pokračovateli tak, aby se rozšířila jejich uplatnitelnost na většinu lidských komunit.

Výše uvedené dvě hypotézy lze rovněž formulovat tak, že TMT nejsou jen jednou z možných oblastí uplatnění systému poznatků získaných E. Ostromovou a jejími pokračovateli, ale oblastí, která umožňuje formulování nejobecnějších a nejkomplexnějších závěrů v tom smyslu, že zabezpečení evoluční stability v současné (dynamické a patrně i turbulentní) době historického excesu a jeho překonání v každé jiné oblasti je možné jen a jen tehdy, když bude doporučení na konkrétním případu TMT využívat, resp. když se příslušná komunita bude vyvíjet směrem k TMT. To je dáno tím, že:

1. TMT se vyznačují velmi velkým počtem opakování her, v nichž v každém kole soupeří příslušný prvek evolučně stabilní strategie s prvky jiných strategií. (Vyplývá právě z mezigenerační dimenze, jejíž součástí je efektivní řešení problému nástupnictví a přenosu poznatků i norem, resp. průběžně vytvářeného vnitřního institucionálního vybavení TMT,)

2. TMT mohou zvyšovat svůj potenciál a tím i výplaty hráčům v jednotlivých kolech. (To je dáno právě tím, že působí v oblasti, kde se výplaty odvíjí od tvůrčího přístupu k řešení problémů a tedy i od příslušného potenciálu komunity.)

3. TMT mají schopnost:

- Rozrůstat se (zvyšovat počet hráčů tvořících TMT a přínosných pro TMT).

- Zmnožovat se (rozdělením velkého TMT, hierarchizací vztahů v TMT a tím i vzniku více samostatných TMT).

- Vytvářet horizontální vztahy spolupráce s jinými TMT (a to i těmi, které jsou různých způsobem začleněny v jiných strukturách).

Zde jsou přehledně uspořádny odkazy na všechny dosud publikované díly:

https://radimvalencik.pise.cz/9167-o-kockach-mysich-koronaviru-a-nas-odkazy.html