Jak spojit Grétu a Chomejního? Postomoderní mix/5

Kam jdeme? Nutnost filozofického pohledu. Srovnání s racionalizovaným islámem/5

Článek Hamidreza Ajatolláhy, který je zjevnou propagací racionalizovaného islámu včetně jeho teologického základu, jsem si ke konkretizaci představy o cestě vpřed, vybral záměrně. Občas je potřeba podívat se na sebe (tj. na vlastní pozici, kterou je v mém případě tolerantní kritický racionalismus vyúsťující v pojetí dějin jako přírodně historického procesu) očima někoho jiného, který je ovšem také dostatečně vzdělán a snaží se podpořit svá tvrzení racionální úvahou. Článek H. Ajatolláhy je jedním z nejlepších racionálních (byť i dost účelově propagandistických) výtvorů z islámského světa. Celý článek najdete zde:

https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/zapadni-humanismus-ktery-tri-sta-let-dominoval-svetu-je-v-upadku.A210210_232530_pozice-tema_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

Od svého textu jej odlišuji fialovou barvou a doplňuji svými komentáři.

Západní humanismus, který tři sta let dominoval světu, je v úpadku - 5. část

(Lidská přirozenost není jen jedna)

Hamidreza Ajatolláhy

Tento posun nastal, protože narůstající tendence a sklony k náboženstvím, zejména v uplynulých desetiletích, dostaly náboženský diskurz do centra lidského života, zatímco v polovině 20. století byl na okraji. Nešlo pouze o osobní náboženský, ale celý život člověka – začal vyžadovat a potřebovat náboženství ve společnosti a politice. Další výzva Chomejního západnímu humanismu se týkala nejlepšího způsobu života. Zatímco v západní kultuře spočívá v blahobytu a svobodě, islámské hodnoty jsou odlišné.

Důraz na duchovní vývoj lidí a na člověka, který se musí považovat za duchovní zvíře, jež umožní jeho uctívání Boha, přinesl náboženský světonázor, který se zcela liší od západního pojetí. Důsledkem tohoto náboženského učení, jež zdůrazňuje boží lidskou podstatu, povinnost proroků očistit ho jejím výcvikem (Tazkiah) a světskost, byly odlišné hodnoty než na Západě, kde je nejlepší způsob života omezen na nejlepší hmotný život, což se projevuje blahobytem a svobodou.

Například islám odmítá všechny projevy homosexuality, protože člověka velmi vzdaluje pravdivému životu, zatímco v západním systému, kde hodnoty slouží k jeho uspokojení, přispívá k jeho blahobytu a svobodě. V islámském systému hodnot odpovídá v podstatě terorismu v západním systému hodnot. Posouzení jedné činnosti dvou hodnotových systémů je zcela odlišné, protože se liší pojetí člověka.

Rozhodnutí, zda je politický systém úspěšný a životadárný, nelze založit na základě svých hodnot a pojetí člověka a jeho ideálů. Proto nemusíme vývoj posuzovat jedině podle západního způsobu života – možná v některých ohledech spíše upadá, než se zlepšuje. Tím je třeba nadvláda médií ovládaných západními sekulárními humanistickými režimy, které se snaží prosadit svůj systém hodnot vytvořený pro západní společnosti.

Nakonec musím doplnit důležité upozornění. Teocentrismus Chomejního se velmi liší od toho ve středověku – náboženství a náboženští vůdci nezasahují do veškerého politického a společenského dění. Respektuje racionální řešení, ale musejí vyhovovat náboženskému učení.

Každý politický a společenský postoj zdůrazňuje hranice, které jej definují. Podle Chomejního je stanoví náboženské učení a v jejich rámci musejí lidé přemýšlet a poskytovat řešení na základě vlastní racionality. To je také náboženské učení. Náboženství musí chránit lidské hodnoty založené na vedení Bohem. Co tento teocentrismu představuje, je však téma na jiný článek.

K tomu ode mne:

Tak jsme se nic nedozvěděli. Irán funguje a je to celkem sympatická země. Kritika stávajícího západního systému je na místě. Ale zde je kritika vedena z pozic, které ze západní kultury a filozofie přebírají to, co k rozkladu přivedlo. Relativizaci všeho, včetně pojetí člověka a ideálů, ale také vědy a racionality, povšimněme si:

"Rozhodnutí, zda je politický systém úspěšný a životadárný, nelze založit na základě svých hodnot a pojetí člověka a jeho ideálů."

Ano. Přesně toto se hodí k tomu, aby byl člověk demotivován, pokud jde o poctivé vzdělání, aby zůstal nedovzdělancen, nedokázal se opřít o schopnost pochopit na racionálním základě, o co v dané době a dané společnosti jde, aby s ním bylo možné manipulovat, aby vládl systém restrikcí a redistribuční moci. Proto H. Ajatolláhy nedokázal ve svém článku nejen předložit, ale ani nastínit přijatelnou alternativu.