Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

muf:
Už jsem nechtěl reagovat, ale budiž.

Nechci spekulovat, protože nejsem odborník a jsem si toho vědom. Že starší pacienti a pacienti s nějakými dalšími diagnózami mají horší průběh není nijak zvlášť překvapivé a nerozumím, proč v tom hledáte záhadu. U chřipky i u jiných virových infekcí (nakpříklad klíšťová encefalitida) to bývá podobné. V obecné rovině platí, že starší lidé mají horší imunitní systém a organismus celkově v horším stavu. Důkladnější vysvětlení bych ponechal na specialistech, kteří se zabývají zkoumáním působení viru v organismu. Různá dílčí zjištění si lze čas od času přečíst. Tento výzkum je časově náročný a jeden rok je na nějaké konečné závěry dost málo.

Koronavirus napadá samozřejmě i mladší jedince, ti lidé jsou přece infekční, předpokládám, že to víte. Evoluční tlak na mutace viru nesměřuje k tomu aby virus někoho zabil, ale aby se šířil. Mladší a aktivní hostitel určitě šíří virus daleko lépe než obyvatel domova důchodců. Takže to Vaše vysvětlení nedává moc dobrý smysl. Množit se na někom kdo skoro nikoho nenakazí je zbytečné, je to jako když se klíště přisaje na člověka. Sice uškodí, ale pro to klíště je to konečná, protože skončí v záchodové míse a další potomstvo už nebude.

Sotva by mohlo dojít k evolučnímu vytvoření nějakého hodně složitého mechanismu (které je samo o sobě těžko představitelné - hodně málo pravděpodobné), který by z hlediska šíření viru byl prakticky k ničemu.

Když se zavedou protiepidemická opatření, epidemie se tím potlačí. V takové fázi zpravidla dojde opět k uvolňování opatření a počty nakažených začnou zase stoupat. Z hlediska epidemiologie naprosto očekávatelný průběh, který lze poměrně snadno matematicky modelovat. Vy tomu říkáte zklidnění a zdivočení viru a vysvětlujete to zcela jinak, než je běžné a v souladu se stavem vědeckého poznání.

À propos, zrovna při výzkumu složení hmoty na počátku minulého století teorie zoufale kulhala za praxí a vysvětlení pro výsledky experimetů byla hledána teprve zpětně a v rychlém sledu za sebou se měnila. Výsledkem byla zásadní paradigmatická změna, spojená se vznikem kvantové teorie.