Komentář, na který odpovídáte

14. 02. 2021 - 15:10

muf:
Pane Valenčíku, Váš odkaz jsem si sice přecčetl, ale nepřesvědčilo mě to. Asi toho tedy necháme, protože diskuse se těžko někam dále posune.

Laboratorní výzkum virů není jen sekvencování nukleotidů, ale třeba i kultivace na tkáňových kulturách a další metody, kterými se zjišťuje třeba i to, jak se virus chová. Pokud by někdo z výzkumníků někdy v minulosti např.při pokusech na zvířatech zjistil, že nějaký virus se při stejně založených experimentech chová jednou tak a jindy jinak, šel by potom. Protože každý laborant ví, že by se to dalo potenciálně využít v medicíně. A i kdyby vědec nezjistil proč to tak je, na článek by to stačilo a chytil by se toho někdo jiný. Pokud by nějaké viry měly Vámi předpokládané schopnosti, dávno by se na to přišlo i bez teorie her.

Nebudu spekulovat o dopadech viru na různé věkové kategorie, ale Vaše vysvětlení je krajně nepravděpodobné. Jak již bylo uvedeno, žádné podobné chování nebylo i přes mnoho desítek let probíhající výzkum u žádného viru zjištěno. Otázku, zda je vůbec reálné, aby se viry takto chovaly, ponechme nyní odborníkům.

Vy se můžete zkusit zamyslet nad tím, jak moc by se musel virus asi tak změnit, aby se začal takto zcela odlišně chovat. Jak pravděpodobné asi tak je, aby všechny potřebné změny vznikly najednou při nějaké zcela náhodné mutaci a vznikl životaschopný jedinec ? A byla by taková náhodně vzniklá virová částice opravdu tak zvýhodněná, aby se mezi miliardami jiných prosadila ? A kdyby nevznikla taková mutace najednou, kolik postupných kroků by na takovou velkou změnu změnu chování bylo potřeba ? A přitom by každý z těch kroků musel přinášet nějaký benefit, který by daný mezistupeň nějak zvýhodňoval, aby se v populaci virů jeho zastupení mírně šířilo, aby nezanikl a mohl posloužit jako základ pro další stupeň. Pravděpodobnost něčeho takového je jako onen příslovešný vznik boeingu při tornádu na smetišti.

Vy píšete, že jste "zatím nenašel cestu k nikomu rozumnému". Z toho tedy usuzuji, že jste nějaké odborníky kontaktoval a ti Vaše hypotézy odmítli. Tady je právě na místě si připomenou příklad s prasaty, protože každý, kdo někdy viděl prase i bez velkého přemýšlení ihned ví, že hypotéza s létajícími prasaty je chybná. A tak je tomu možná i s vaší hypotézou, kdy specialista z oboru i bez velkého vysvětlování ví, že takto to být prostě nemůže. Místo pochybností o jejich rozumu by byla možná na místě jistá pokora a méně sebejistoty.

Člověk sice čistě hypoteticky může mít pravdu proti celému světu, ale moc pravděpodobné to není. Tím spíše pokud se jedná o obor ve kterém se nevyzná.