Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

maxim 1:
Jenom ve zkratce ..
Imunologie i výzkum vakcín stále málo chápe o co v případě covidu jde.

Pfitzer a spol mRNA vakcíny zaměřují svůj účinek na všechny buňky lidského těla, které mají vázací schopnost pro mRNA, je hádankou, jestli se vůbec rozjede tvorba spike prteinu viru pro imunizaci, proto lze předpokládat neúčinnost vakcíny a spíše jenom komplikace pro její široké zaměření na všechny buňky..
U adenovirových vakcín Sputnik (lidský adenovir) a AstraZeneca Oxford (opičí adenovir) jde o dodání části (vektoru) DNA !! adenoviru, který by měl být "životnější" než mRNA a záhájit tvorbu spike proteinu pro imunizaci v prostředí, které je mu nejpříhodnější, to jsou hlavně sliznice a mandle v nosahltanu a další podobné orgány. To ale není hádanka jako u vakcín mRNA, ale je to velké neodhadnutelné riziko dalšího znestabilnění imunity v nosahltanu a jinde ..
Britská mutace covid viru, kde používají AstraZeneca vakcínu s opičím adenovirem může být toho důsledkem, objevil se i nový symptom tkzv. covidový jazyk ..

Lékařská věda by se měla dovzdělat, jakou imunitní roli má brzlík pro buněčnou imunitu a mandle pro slizniční imunitu v nosahltanu ..
Proti covidu je potřeba najít jinou strategii, jako proti rýmě, která je taky způsobována coronaviry ..