Kousek zimy u Kojšové holí/2

Jednu z nejzajímavějších kondiček jsem si udělal do sedla pod Kojšovou holou. Tá má 1246 metrů nad mořem, sedlo jen o něco málo méně. Jednou jsem z ní viděl až vzdálený Karpatský oblouk. Lze sem snadno dojít po hřebenu postupně se zvedajícího Rudohoří z Košic. Tentokrát jsem šel ze Zlaté Idky. Těšil jsem se, že ve vyšší nadmořské výšce uvidím něco, co připomíná zimu. Byl to jediný slunečný den, mrazivo i v nižších polohách.

Foto 1: Tatry. Vysoké. Ze sedla Trochánka, z místa, kde jsem dorazil ke hřebenové Cestě Hrdnů SNP.

Foto 2: Odsud jsou vidět i Nízké Tatry. Uprostřed na horizontu zasněžený vrchol Královy Hole.

Foto 3: Z místa o kousek dál směrem k chatě Erika jsou vidět Vysoké i Nízké Tatry. Nekonečné nádherné hřebeny.

Foto 4: O kousek za chatou Erikou, která z pochopitelných důvodů není v provozu, je pravá zima. A fučí. Slunce se schovalo do mlhy mraků.

(Pokračování)