COVI-kávička 18.11. ČR+4246 USA +157261. Co dál?

Česká republika:   +4246 nových případů. Ve státní svátek - nic moc.

USA +157261 nových případů. Na osobu o chlup víc než u nás.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko setrvalý stav. Francie náznak zklidnění.

Itálie přes 32 tisíc, Německo přes 16, Polsku přes 19. O něco menší hodnoty.

Rakousko témět 6 tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Flegr o "příchodu třetí vlny"

Vše od Jaroslava Flegra je nutno brát vážně, i když některé věci vidím jinak. Ale to je normální. Na současném stavu poznání logiky chování našeho viru je na jednoznačné závěry ještě brzy.

Velmi mě mrzí, že arogantní primitivové (lidé, kteří se nikdy pořádně nevzdělali, nepochopili a nechtějí pochopit roli vzdělání) si z našeho předního vědce udělali terč. Na druhé straně je pozitivní laskavá kritika, které byl vystaven ze strany těch, které překvapil přihlášením se k MICHVIPRDEM. Ale každý máme svého koníčka... Raději se věnujme odbornému aypektu.

Uveřejňuji důležitý rozbor J. Flegra, který zpracoval R. Šindelář pro "Život v Česku". Odlišuji fialovou barvou od svého textu a připojuji svůj komentář:

Třetí vlna na dohled. Vědec Flegr vysvětlil, proč koronavirus za 14 dnů nabere na velké síle

Šíření epidemie v Česku podle odborníků zejména v posledním týdnu zpomaluje. Zabrala opatření. A i když to vypadá, že už jsme z nejhoršího venku, podle evolučního biologa Jaroslava Flegra (62) nás paradoxně nejhorší období čeká. "S chladnějším počasím se zvyšuje infekčnost viru," prozradil muž, který se zatím ve svých predikcích výrazněji nemýlil.

Mohlo by se zdát, že v boji s epidemií se nám konečně začalo dařit.  Česku v neděli přibylo 1887 případů nákazy novým typem koronaviru, což je oproti předchozím nárůstům skutečně velmi optimistické číslo. Ale... Méně se testuje a zabrala opatření. Jenže podle vědce Jaroslava Flegra před námi stojí mnohem větší hrozba.

"V blízké budoucnosti na Evropu udeří třetí vlna infekce. Druhou jsme si v Česku způsobili sami tím, že jsme v létě úplně rozvolnili opatření a včas jsme je znovu nezavedli, když bylo potřeba. Ale třetí vlnu nám chystá příroda. S příchodem chřipkové sezóny se změní chování viru. Data z jara ukuzají, že s každým stupněm teploty dolů se o 3 procenta zvýší jeho infekčnost, takže opatření, která zabírají dnes, za měsíc už zabírat nebudou. Je třeba se předem připravit na tuhle variantů, nikoli spřádat nereálné sny o tom, která opatření budeme rozvolňovat už listopadu a která až v prosinci. Příroda má pro nás přichystaný úplně jiný scénář," prozradil pro ŽivotvČesku.cz vědec

"Respirační viry jsou infekčnější za nízkých teplot. Je to dané zejména tím, že v chladnějším počasí se držíme více v místnostech a tím pádem mnohem delší dobu jsme ve styku s vyšší koncentrací infekčních stádíí virů. Navíc, když si v budově zahřejeme venkovní vzduch na pokojovou teplotu, tak ho zároveň vysušíme. V suchu se přemění kapénky na aerosol a ten se může držet třeba desetkrát déle ve vzduchu než kapénky. Které spadnou poměrně rychle na zem, kde už neškodí. Aerosol přetrvává v místnosti déle a šíří se od infikované osoby na delší vzdálenost," upřesnil Jaroslav Flegr a pokračoval: "To je hlavní důvod, proč je každoročně chřipková sezóna. Zkrátka, kterákoli respirační nemoc je v zimě mnohem infekčnější. Lze očekávat, že se index infekčnost viru vrátí na hodnotu, co tady bylo v březnu, tedy přibližně na na dvojnásobek. To znamená i při stejných opatřeních stoupne na dvojnásobek reprodukční číslo viru," dodal uznávaný odborník, který v září marně volal po zavedení distanční výuky od druhých stupňů základních škol výše a po zákazu hromadných akcí, aby se epidemie nedostala mimo kontrolu.

Viz: https://zivotvcesku.cz/treti-vlna-na-dohled-vedec-flegr-vysvetlil-proc-koronavirus-za-14-dnu-nabere-na-velke-sile/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=458970&dop_req_id=rKp2kmegsZP-202011161835&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

K tomu ode mne:

1. Trochu mně chybí to, že se J. Flegr nepokusil analyzovat opak, tj. možné příčiny částečného útlumu epidemie (projevilo se v něm zklidnění viru?).

2. Stále si myslím, že velké kapénky jsou mnohem nebezpečnější než koncentrovaný aerosol (proto mrazivé období může působit na omezení nákazy).

Ale to uvádím jen proto, že o našem viru toho skutečně víme stále ještě málo a na některé otázky mohou být a ještě nějakou dobu budou odlišné odpovědi i u těch, kteří se chtějí nezaujatě dobrat přesnějšího vidění reality. Každopádně i z tohoto důvodu je nutné ctít princip předběžné opatrnosti (a vnímat názory J. Flegra i dalších).

K debatě Jana Macháčka o úloze vědy/2

V souvislosti s výrokem Bidena o tom, že bude (jako případný prezident USA) naslouchat vědě, zorganizoval komentátor Lidových novin Jan Macháček poměrně přínosnou diskusi k roli vědy. Ta (naštěstí) některými podstatnými aspekty přesáhla původní zadání a otevřela otázky týkající se významu vědy ve společnosti v obecné poloze,

Odlišnou barvou (fialovou) zveřejňuji obsah diskuse a doplňuji svými poznámkami. Celé viz:

https://ceskapozice.lidovky.cz/debata-jana-machacka/debata-jana-machacka-vice-naslouchat-vede-je-libive-politicke-heslo.A201112_193205_machackova-debata_lube

Pokračování:

DEBATA Jana Macháčka: Více "naslouchat vědě" je líbivé politické heslo – 2. část

Lubomír Lízal, CEO Expobank

Neměli a principiálním důvodem je politika jako taková. Politik má a musí dělat politická rozhodnutí, tedy měřit a rozhodovat v situacích, kdy jsou na vážkách diametrálně odlišné i nesouměřitelné kategorie. Dnes je to sice především debata zdraví versus zdroje, ale rozhodování mezi neporovnatelnými alternativami je podstatou politiky. Jejím protikladem je automatizovaná, odlidštěná, bezemoční technokracie pracující na základě jakýchsi vah nejen měřitelných, ale i neměřitelných parametrů v pomyslné černé krabičce, tedy utopický nesmysl.

Druhý důvod je jen pragmatický. Věda a poznání se vyvíjejí. Dříve vědci strašili ochlazením Země, dnes je konsenzus opačný. Nakolik se však má tento posun vnímání promítnout do rozhodování o stavu společnosti, alokace omezených zdrojů či nastavení daní, je rozhodnutí politické, nikoliv vědecké.

Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu

"Naslouchat vědě" je líbivé politické heslo. Lidé (aspoň Bidenovi příznivci) mají raději vědu než politické ideologie. Jak správně naznačuje otázka, vědecké názory jsou často v rozporu – a nejen uvnitř jednoho vědního oboru, ale i mezi sebou. Jiný je konsenzus klimatologů a jiný ekonomů (pokud mohu soudit jako sledující debatu pohledem ekonoma). Klimatologové mají komparativní výhodu v určení, zda se země otepluje, jak rychle a z jakých příčin. Ekonomové zase v tom, že umějí spočítat, jak nákladná budou opatření v závislosti na tom, kdy se provedou, a kdo tyto náklady ponese.

Věda funguje opačně než politika. Nevadí jí různé názory. Pokroku ve vědě se dosahuje tím, že se nalézá pravda. V politice hlasováním, přičemž na pravdě nesejde. Pokud by chtěli demokraté naslouchat vědě, museli by mimo jiné okamžitě zrušit všechna cla, zastropování nájmů či minimální mzdu nebo uvolnit územní plánování. To jsou věci, na jejichž prospěšnosti se shodne drtivá většina ekonomů, například ideově spíše levicový Greg Mankiw, profesor ekonomie na Harvardově univerzitě a autor celosvětově oblíbené učebnice ekonomie.

Existuje segment Bidenových voličů, který nechápe smysl vakcín, i když to se možná letos změnilo. Nezbývá než věřit, že Bidenova administrativa bude slovy P. J. O'Rourka špatná v normálních mantinelech. Trumpova administrativa byla natolik odtažená od jakýchkoliv faktů, racionality a kritického pohledu, že nad tím i po čtyřech letech zůstává rozum stát.

K tomu ode mne:

Nejdříve se zamysleme nad tímto výrokem L. Lízala:

"Dříve vědci strašili ochlazením Země, dnes je konsenzus opačný. Nakolik se však má tento posun vnímání promítnout do rozhodování o stavu společnosti, alokace omezených zdrojů či nastavení daní, je rozhodnutí politické, nikoliv vědecké."

Tomu, komu se zdá být bezproblémový položím následující otázku: Nezaměňuje náhodou autor pojmem "politické rozhodnutí" pojem "rozhodnutí politiků"?

Rozdíl je zcela zásadní. "Rozhodnutí politiků" ještě nemusí být "politické rozhodnutí":

- "Rozhodnutí politiků" může být učiněno bez ohledu na zájmy a názory veřejnosti, samozřejmě i při plném ignorování vědy (natož pak znalosti toho, jaké názorové střety v rámci přirozeného vývoje vědy probíhají.

- "Politické rozhodnutí" nemůže nebýt "vědecké", má-li být politické. Musí respektovat autoritu vědy současně s názory a zájmy veřejnosti.

Velmi trefná formulace se podařila M. Pánkovi:  "Věda funguje opačně než politika. Nevadí jí různé názory. Pokroku ve vědě se dosahuje tím, že se nalézá pravda. V politice hlasováním, přičemž na pravdě nesejde."

Někdy se (dobří) politici také snaží najít shodu, ale ta je odlišná od té, kdy se obě strany obohatí a dojdou k plnějšímu poznání reality. Bohužel místo, aby poctivá věda dnes kultivovala politiku, snaží se do ní proniknout politické vlivy a změnit ji v nástroj hlásání "jediné pravdy", Dokonce se ve vědě objevují političtí "žoldnéři", kteří je "jedinou pravdu" (setrvačného vidění světa) bojují.

Trochu bych však polemizoval s touto tezí M. Pánka: "vědecké názory jsou často v rozporu – a nejen uvnitř jednoho vědního oboru, ale i mezi sebou. Jiný je konsenzus klimatologů a jiný ekonomů (pokud mohu soudit jako sledující debatu pohledem ekonoma). Klimatologové mají komparativní výhodu v určení, zda se země otepluje, jak rychle a z jakých příčin. Ekonomové zase v tom, že umějí spočítat, jak nákladná budou opatření v závislosti na tom, kdy se provedou, a kdo tyto náklady ponese."

I různé vědecké disciplíny se mohou dobrat shody na bázi plnějšího vidění reality. Role ekonomie je mnohem větší, než M. Pánek uvažuje, Přirozený (nikoli setrvačný) vývoj společnosti nutně vede k tomu, že dynamika růstu bude zabezpečována (přes rozvoj, uchování a uplatňování lidských schopností) dominantním způsobem formou intenzivního toku inovací zásadním způsobem odlehčujících závislost ekonomického růstu na materiálových a energetických zdrojích (nanotechnologie, lokalizace výrob, přesun od konzumu k produktivní spotřebě apod.). Úkolem ekonomů je ukázat, co je pro tyto změny nezbytné, jaký je strategický směr komplexních reforem.

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)